Dopoledne dobalujeme zbývající věci do auta. Odjezd se ovšem musel odložit o nějakou hodinu. Milan se vrátil pozdě z dovolené a bylo nutné...

15.září 2007 - SO

Dopoledne dobalujeme zbývající věci do auta. Odjezd se ovšem musel odložit o nějakou hodinu. Milan se vrátil pozdě z dovolené a bylo nutné ho přeci trochu vyzpovídat. Proto odjíždíme až v 17,10. Cestou nás zdržely objížďky. Jedna v Nymburce a druhá u Holcova Jeníkova. Jako vždy malá pauza na parkovišti za mřínem. Na místo nocování ( Mikulov) jsme dorazili až ve 21,20. V nouzi jsme vzali i parkoviště u hotelu.

Ujeto 311 km.

16.září 2007 NE

Noc nebyla nijak klidná a tak jsme vstali brzy ráno a již ve 4,20 vyrážíme směr Vídeň aGraz. Silnice je prázdná a dobře se jede. V 8,50 máme ujeto 316 km a stojíme na slovinských hranicích, kde máme sraz s Mirkem.Ten nocoval někde před hranicemi a déle spal a tak čekáme 1,5 hodiny ( příjemné přerušení jízdy). Společně pokračujeme přes Maribor, okolo Ljubljany a Postejné až k Izole. Cena dálnice po jednotlivých úsecích činila 14,7 euro. Další dálniční placení nás čeká až v Chorvatsku. Mirek doporučuje cestu přes Portorož. Parkování se musí hledat a konečně zastavujeme v Lusii. Chceme si prohlédnout Portorož a Piran. Proto volíme cestu na kole. Proplétáme s mezi velkým množstvím lidí a míjíme nesčetné množství hospůdek. Po prohlídce Pirana se vracíme k autu a jdeme umýt pot a prach z cesty do moře. Dále pokračujeme po silnici 200 a 21 směr Rovinj. Rovinj nás překvapuje svojí velikostí. Těžko se hledá nějaké šikovné místo na parkování mimo kemp. Nakonec zůstáváme na parkovišti nad městem. Ještě večer vyrážíme do města odkud je slyšet hudba. Lidi a zase lidi. Ve městě je nějaká slavnost a tak to jenom hučí. Na parkovišti u přístavu je velký trh. Na parkovišti byla cedulka,že je dnes bezplatné a tak zůstáváme.

Ujeto 662 km

17.září 2007 PO

Ráno velké zděšení. Tabulka o bezplatném parkování zmizela a obsluha požaduje za parkování od půlnoci 225,- kn. Po velké scéně s obsluhou parkoviště nám slevují na 75,- kn. Proto ihned pryč. Přejíždíme jižněji ke kempu VILLAS RUBIN. Hledáme místo pro surfování, ale bezvýsledně. Proto volíme druhou možnost a to na kole zpět do Rovinj. Po pěkné cyklostezce se tedy vracíme do města. Rozhodujeme se o dalším programu. Samozřejmě nejdříve oběd a to v restauraci u přístavu. Po dobré kávě volíme cestu lodí na ostrov Czervený Otok. Kola necháváme zamčená v přístavu. Cesta na ostrov a zpět stojí na osobu 30,- kn. Ostroj je malý. Nachází se zde pěkný hotel s arzénem velmi příjemnou pláží v zátoce. Mimo to je zde i kostelík. Po návratu k autům ještě zvládáme vykoupání. Opouštíme parkoviště u kempu a vyrážíme směr Pula a dále do kempu Arena v obci PREMANTURA. Surfaři staví svoje obytná auta a přívěsy na poloostrov v kempu, aby to měli k vodě co nejblíže. Stavíme se zde i my. Tento poloostrov je zcela bez stromů. Večer posezení.

Ujeto 55 km a na kole 24 km.

18.září 2007 ÚT

V noci nám trochu sprchlo a rozfoukalo se. Mirek byl velice spokojen s tím, že konečně v Chorvatsku bude pořádně surfovat. Odzkoušel si dvě plachty. S Věrou a Jaruškou již na nic nečekáme a vydáváme se na kole přes kemp v Pomeru do Medusinu. Počasí nám moc nepřeje a cestou se musíme i na chvíli schovat, abychom nebyli moc mokří. Je již posezónně a tak i v Medulinu je méně lidí. Projíždíme velký kemp včetně poloostrova (v kempu). Tento kemp by byl vhodný i pro delší pobyt u moře s dětmi. Vítr nepřestává a tak ještě i zde sledujeme surfaře. Někteří jezdí i s křídlem. Počasí nic moc a tak se stejnou cestou vracíme zpět k našim autům. Cesta byla dobrá kromě jednoho kopce. Po večeři je příjemné posezení.

Ujeto 0 km a na kole 27 km

19.září 2007 ST

Ráno s probouzíme do silného větru. Máme strach, abychom neměli nějaký problém s autem. Proto přestavujeme auto čumákem proti větru. Vítr je tak silný, že ani Mirek nevytahuje surf. Vlny s tříští o skalnaté pobřeží. Mořská voda vytváří slanou mlhovinu a ta se usazuje na autech a tvoří škraloup. Po obědě se Mirek teprve odhodlal začít surfovat. Vítr se trošku s večeru uklidnil a tak se vydáváme s Mirkem na kolech na samou výspu poloostrova do rezervace KAMENJAK. Jsou zde zbytky betonových opevnění a vysílač. Za zajímavost stojí malá restaurace (bar ), která s rozprostírá mezi vysokým rákosím. Je zde pěkný výhled. Vracíme se skoro potmě. Pozor – cesta do rezervace je pro auta zpoplatněna a na noc se uzavírá.

Ujeto 0 km - na kole 10 km

20.září 2007 ČT

V noci s vítr moc neuklidnil. Díky přeparkování se auto tolik nekývá a tak spaní je vcelku klidnější. Dopoledne se vítr uklidni z čehož vyplývá, že se nebude surfovat. Mirek tedy velí odjezd na další cestu. Za 3 noci jsme v kempu zaplatili ( auto + 2 osoby ) 3 noci 381,- kn. Po 5 kilometrech Mirek zastavuje a my pokračujeme do Puly, kde jsme ještě nebyli. Parkujeme na kraji města a nasedáme na kolo. Do centra to máme cca 2,5 km. Zamířili jsme ke koloseu a k přístavu. Ve městě je hodně lidí. Pro příště – dalo by se parkovat u přístavu. Po krátké prohlídce města se vracíme k autu a vracíme se pro Mirka, který parkuje na pěkném odpočívadle. Provádíme drobný nákup v Lidlu. Dalším naším cílem je Labin. Na mapě jsme si vyhlédli místo, kde by se dalo přenocovat. To se ale zcela v Trgetu nevydařilo a tak údolí opouštíme a stoupáme nad vesnici. Zastavujeme na parkovišti s krásným výhledem ( N 45º01´28“ , E 14º03´54“ ).

Ujeto 67 km - na kole 10 km

21.září 2007 PÁ

Po klidné noci vyjíždíme na hlavní silni a za malý kousek odbočujeme ve Voskovici k moři a to ke kempu Tunarica. Kemp je již mimo provoz. V provozu je však restaurace s toaletami a tekoucí vodou , což je pro nás důležité neboť zde můžeme udělat servis. Parkujeme 1é0 metrů od vody v zátoce, kde je zakotveno dost lodí. Kromě rybářů je zde minimální provoz. Na kole děláme menší průzkum poloostrova. Celá špice je přírodní rezervací a pevně oplocená. Pouze u restaurace je uzamčená brána. Sice tam vede pěkná cesta, ale nelze. Na kolech jedeme po úzkých chodnících, které vedou nad srázy. Místa na koupání by se zde jen těžko hledala. Výhledy a pohledy na moře a útesy jsou však pěkné. Po obědě se s Mirkem rozhodujeme co dál. Je rozhodnuto podívat se k cementárně, kterou jsme viděli dopoledne. Cesta od kempu je 2,7 km do kopce. K cementárně je ale dlouhý sjezd až do Koromanča. To stačí na odpočinek. U cementárny je pouze malé sídliště s obchůdkem. Ale i zde vidíme osobní auto s českou SPZ. Cementárna expeduje cement jednak po ose, ale i na lodě. Cesta zpět je opět nahoru a dolu. Po krátkém odpočinku ještě procházka kolem zakotvených lodí.Kousek dál se nachází pravděpodobně menší penzion Večer jako obvykle hraní karet. Souřadnice kempu jsou N 44º58'11“ a E 14º05´46“.

Ujeto pouze 12 km – na kole 15 km

22.září 2007 SO

Místo pro odpočinek bylo dobré. Tak tedy servis a budeme pokračovat. Cestou v Labinu ještě nakupujeme a směřujeme k trajektu na Cres. Asi 7 km před přístavištěm trajektu je parkoviště s restaurací odkud je krásná vyhlídka do zátoky a i směrem na Cres. Zastávka trvala pouze 5 minut. Při přepravě na ostrov Cres máme smůlu. My se naloďujeme, ale Mirka již na trajekt nepouštějí a musí půl hodiny čekat na druhý. Cena trajektu je 216,- kn ( jedním směrem). Z přístavu vede poměrně úzká a ne zcela odpovídající cesta, která vystoupá až do výšky 530 metrů. Následuje sjezd po již upravené silnici do města Cres. Zajíždíme na parkoviště mezi kempem a hotelem KIMEN. Hotel je n daleko centra městečka. Podél pláže vede pěkný široký chodník, který se používá i jako cyklostezka. Vyjíždíme směrem k městu , pokračujeme přes přístav jachet a objíždíme zbytek zátoky až na konec promenády. Konstatujeme, že by se dalo parkovat i u přístavu. Nábřeží ve městě je jako všude – promenáda, cukrárny a restaurace. Jaruška má defekt na kole a tak tedy i oprava kola. Cestou jsme potkávali velké množství českých turistů. Vedle kempu je také pláž FKK. Večer před spaním jsem zahlédl jak se kolem Mirkova auta motají tři mladíci. Vletěl jsem na ně. Měli snahu mluvit anglicky, ale jen tak na oko. Proto ihned nasedli do auta a se zhasnutými světly odjeli. Pokusil jsem se na ně někde v okolí narazit, ale bezvýsledně.

Ujeto 69 km – na kole 16 km

23.září 2007 NE

Po večerní příhodě bylo spaní jako na vodě. Raději jsme vyrazili na další cestu. Dalším postupným cílem je vesnička Valun na břehu zálivu vzdálená 16 km. Do vesničky je velké klesání a i zákaz vjezdu. Proto parkujeme nad vesnicí společně s dalšími bytnými auty. Uličky i nábřeží je miniaturní. Na konci pláže je i pěkný miniaturní kemp, který je ale přístupný pouze po chodníku – pouze pro pěší. Na pláži se nachází velmi pěkné WC , sprchy a i hřiště pro petank. Toho využíváme a hrajeme několik her. I na druhém konci vesničky je pěkná oblázková pláž. Voda se začíná oteplovat. Oběd řešíme návštěvou malé restaurace. Příznivci ryb mají rybu a Jaruška si dává kotlety. Oběd, pivo a káva – vše za 281,- kn. Velice chutné a velké porce .Rozhodujeme se, že budeme nocovat zde společně s dalšími obytnými auty.

Ujeto 16 km - kolo 0 km

24.září 2007 PO

Pro ráno jsme si vybrali zastávku u jezera Vranské. Ale ouha. Jezero je ze silnice nepřístupné. Proto se pokoušíme sejít alespoň k domům ve strání s tím, že se sad podaří přiblížit ke břehu – bezvýsledně. Jedná s o chráněný vodní zdroj a to co se z výšky zdálo jako cesta je pouze snížená hladina jezera. Nikde není v dohlednu nějaká přístupová cesta. Pokračujeme až na konec ostrova Cres do vesničky Osor. Zaparkovali jsme poblíž přístavu na velké odstavné ploše. Dohadujeme se , co dál. Padl návrh na cyklovýlet na poloostrov do vesnice Punta Kruta. Cesta není nijak náročná. Provoz je skoro zanedbatelný. Z vesničky Punta Kruta jsme ještě sjeli k moři do zátoky Ul.Je zde malé kotviště lodí a i místo na spouštění lodí na moře. Jinak nic zajímavého. Na obě strany zálivu vedou cyklostezky. My se ale stejnou cestou vracíme k autům. Věra se rozhodla jet jinou , ale nekvalitní cestou. Pro naše kola je asfalt daleko pohodlnější. V této vesnici je most který dělí ostrov Cres od ostrovu Ljošinj. U mostu je přístaviště a na druhé straně i kemp. Ve vesničce je kostel, který stojí za shlédnutí. Mirek byl rychlejší a již vyhlédl místo pro naše další nocování a to ve vesnici Berezině vedle hřbitova, ale u moře. Ještě stiháme malou projížďku na kole kolem přístavu . Vedle nás se ještě postavili francouzi z Grenoblu.

Ujeto 41 km – na kole 40 km

25.září 2007 ÚT

Po snídani, tak jak jsem se večer domluvili vyrážíme na kolech směr Mali Ljošinj. Navigace nám ukazuje, že je to tam cca 17 km. Cesta je zvlněná a místy projíždíme stavbou. Rozšiřuje se silnice a pokládá se nový asfaltový koberec. Město Mali Ljošinj je opravdu pěkné. Krásné nábřeží s kotvícími loděmi a opět jako všude samá cukrárna a restaurace. S Mirkem jsme se vYdali na okružní cestu po části poloostrova. Z 90 % jedeme po betonovém chodníků, projíždíme po pěkné promenádní trase a dále i kolem kempů. Ty se nacházejí od města za kopcem. I když je po sezoně je tady plno. V kempech je velké množství mobilních domků. Břeh je jen samý kámen – žádná písečná pláž. V další sousední zátoce jsou již jen výstavní vily ve velkých zahradách. Po projížďce jsem se usadili v příjemné restauraci. Mirek s Věrou si dávají rybí plato pro dva, Jaruška ražničí a já rybí plato pro jednoho. Porce jako pro nádeníky. Při zpáteční cestě jsme se zastavili na slepé cestě vedoucí k vojenské posádce ( sice žádný zákaz, ale na celém území ostrovů je volné táboření zakázané). Ještě při zpáteční cestě se zastavujeme asi 1,5 km před naším parkovištěm na pláži u pěkné a mělké zátoky s písčitým dnem. Na kapinatátu čteme, že by se počasí mělo zhoršovat – uvidíme zítra.

Ujeto 0 km – na kole 52 km

26.září 2007 ST

V noci sprchlo, ale ráno již je pěkně. Z noci zůstal pouze vítr, který zlobil i v noci. Ještě jednou se chceme podívat na Mali Ljošinj a tak odjíždíme autem na vyhlédnuté místo před městem. Po silnici projíždíme kolem kempu POLJANA. Do města jedeme po betonovém chodníku. Jedeme východním pobřeží. Potom po silnici jedeme až do městečka Veli Ljošinj. Málo místa pro parkování a tak se rozhodujeme, že sem nebudeme auty zajíždět. Vracíme se tedy zpět po silnici k autům. Po obědě vyrážíme již zpět přes Berezině do Cres. Zajíždíme opět na parkoviště k hotelu KIMEN. V přístavu ve městě se dovídáme nepříjemnou zprávu o počasí. Další dva dny má být zataženo s deštěm. Zůstáváme u hotelu a plánujeme pro další den již cestu k trajektu zpět na Istrijský poloostrov.

27.září 2007 ČT

Noc byla opravdu neklidná. Kolem nás to docela dost třískalo a hodně pršelo. Ráno však mraky z části zmizely a udělalo se polojasno. Vše, co jsme zde chtěli vidět jsme viděli a proto odjíždíme směr trajekt. I tentokráte nás rozdělují, ale obráceně. Dalším naším cílem je Poreč. Proj9ždíme vnitrozemí přes Kršan, Pazin a Jadernu. Vnitrozemí je více zelené. U domů jsou na rozdíl od minulých dní upravené zahrádky. V Poreči se nám podařilo zaparkovat na označeném, ale neplaceném parkovišti u automotoklubu. Souřadnice Našeho parkoviště jsou : N 45º13´40“ a E 13º36´09“. Počasí nic moc, ale i tak vyrážíme na kolech na prohlídku města. Na náměstí u kostela jsme si dali kávu a palačinku. Ukazovalo se , že asi bude pršet – tak raději návrat k autům. Mirek nedal a tak jsme pouze ve dvou vydali na další cestu. Po pobřeží jsme se vydali směrem k „ Zelené laguně“. Tam nás ale zastihla bouřka s velkou průtrží mračen doprovázenou krupobitím. Schovali jsme se s ostatními v restauraci. Toto se ještě jednou opakovalo. Do moře se valily proudy červenohnědé proudy vody, které barvily vody v zátoce. Čekali jsme 1,5 hodiny. Pršet ale nepřestalo a tak i v dešti se vracíme k autům. Mirek bez pláštěnky byl mokrý všude – tedy 100 %. Já díky pláštěnce jsem dopadl podstatně lépe ( pouze nohy a boty a rukávy). Přívaly vody trvaly celý večera tak se i parkoviště proměnilo ve velkou kaluž. Autům to však nevadilo.

Ujeto 96 km – na kole 6

28.září 2007 PÁ

V noci i ráno pršelo a tak Mirek s Věrou s rozhodují, zda Zůstanou a nebo se již vrátí domů. Díky počasí bylo rozhodnutí docela snadné. Vracejí se již domů. My zůstáváme a také již před polednem se mraky trhají a je polojasno. Před obědem ještě stiháme procházku městem. Po obědě sedáme na kola a odjíždíme severním směrem podél pobřeží (hotel Pical , hotel Laguna) a dále přes Červar až k nudistickému kempu Ulika. Kemp je rozsáhlý , na pěkném místě a i velice hezky vybavený. Odtud jedeme dál až do Červar Porat. Po sezoně je městečko skoro vylidněné, opuštěné ubytovny a na pobřeží opuštěné a nepoužívané obchody. Vracíme se zpět k autu na kávu. Po kávě vyrážíme ještě jižním směrem do míst, kde jsem byl včera s Mirkem. Dojeli jsme až na Plava Lagunu. Dál do Zelené Laguny jsme již nepokračovali – zamračilo se, ale nic z toho nebylo. Večer se přihnaly černé mraky, trochu zahřmělo ale nepršelo.

Ujeto 0 km – kolo 27 km

29.září 2007 SO

Rozhodnuto – měníme místo. Odjíždíme směr Novigrad. Podle mapy to je 16 km. Díky opravě mostu před Novigradem jsme ujeli po objížďce vnitrozemím 46 km. Cesta vedla vnitrozemím přes Višnjan, Vižinadu, Buje, Brtoniglu do Novigradu. Zaparkovali jsme u nákupního střediska MERKATOR. Z parkoviště jsme vyrazili na kole na prohlídku města. Ve srovnání s Porečí je město menší,ale také pěkné. Je slunečno , ale vítr je dosti silný a zvedá vlny tak, že je omýváno i nábřeží ( je příliv). Já jsem se ještě před obědem vydal na prohlídku k opravovanému mostu. Opravdu je to neprůjezdné i pro kolo. Po obědě se sluníme na břehu. Ještě si děláme malý výlet na kole a to směrem k Kastanjije. Jedeme po pěkné cyklostezce podél pořeží ( jako parkem) až ke kempu. Pro další den jsme si vyhlédli pěkné místo na celodenní pobyt na pobřeží. Na noc jsme se přesunuly od obchodního střediska do boční uličky. Ještě večer děláme malou procházku večerním městečkem. Podle předpovědi počasí vyvěšené na kapitanátu má být další dna dny jasno a pěkně.Necháme s překvapit.

Ujeto 46 km – na kole 26

30.září 2007 NE

V noci mírně sprchlo, ale ráno již bylo krásně. Proto autem přejíždíme na vyhlédnuté parkoviště. Zde se ovalujeme celý den. Vedle nás se přidali i další turisti. Rozhodujeme se zda ještě přejedeme na jiné místo. Tedy další cíl je Umag. Zde již přijíždíme za šera. Ještě na kole stiháme malou prohlídku města. Jako všude – přístaviště, bary a docela dost lidí. Na parkovišti nemůžeme v noci zůstat. Vyhlédli jsme tedy parkoviště cca 400 m vedle – parkoviště u školy.

1.října 2007 PO

Ráno se zastavujeme v nákupním středisku GETRO. Utrácíme skoro poslední chorvatskou měnu. Pro další parkování a nocování volíme hráz malého přístavu v Zamratii. Stojí tady s námi ještě další 4 auta. Před obědem volíme malou projížďku severním směrem do Savudrije. Ni c mimořádného jsme cestou neviděli. Přes poledne a po obědě jsme se vyvalovali u auta na sluníčku. Později odpoledne se ještě vydáváme na kole směrem do Umagu. Dojeli jsme na kole až skoro do města Umag – na druhou stranu zálivu ( přístavu) Cesta vede přes rekreační střediska až do města. Velice pěkné je středisko KATORO a to nejen svoji rozlohou a hotely. Do tohoto střediska by se dalo jet i s cestovou. Je zde i krytý bazén, u jednotlivých hotelů jsou bazény a rozsáhlé parkové úpravy. Je zde i řada bungalovů pro 4 – 6 osob.

Ujeto 14 km – kolo 27 km

2.října 2007 ÚT

Ráno jsme opustili Chorvatsko. Na hranice to bylo pouhých 22 km. Najeli jsme na přechod, který vedl přímo na dálnici.Vydáváme se směrem na Ljubjnanu. Na dálnici se Jarušce na jedné z peagí podařil husarský kousek. Podařilo je jí položit platební kartu na podlahu mezi řidiče a spolujezdce a ta zajela tak, že jsem měl skoro hodinu co dělat, abych ji vydoloval. Měli jsme obavu, že by mohla vypadnout na silnici. Na dálnici je poměrně slabý provoz. Míříme k dalšímu postupnému cíli a to k jezeru Bled. Zde zaparkovat by bylo skoro umění. Objíždíme jezero a najíždíme do kempu. Potřebujeme udělat i servis a tak nám nic jiného nezbývá. Poplatek za jednu noc je 18 euro. Cesta kolem jezera je pěkná a tak si ji ještě jednou projíždíme na kole. Po silnici je to trochu problematické díky provozu aut. Po prohlídce města zajíždíme ještě nahoru k hradu. Tam je poslední úsek velký krpál a tak Jaruška zůstává pod kopcem. Zastavujeme se ještě znovu u jezera a sledujeme lodičky s turisty, kteří se vydávají na ostrov. Cena jízda tam a zpět je 10 euro s tím, že na ostrově loďka čeká půl hodiny.Cesta zpět vedla po kratší cestě ke kempu. Zde je promenádní cesta, kde mohou jen pěší a cyklisté. Do města jsme zajeli ještě jednou a to pro chléb a máslo aby bylo co ke snídani. Kemp je obsazen tak ze 40 %. Jak je vidět někteří jsou zde i na delší dobu. Večer plánujeme naši další cestu do Rakouska.

Ujeto 190 km – na kole 22

3.října 2007 ST

Odjíždíme z kempu směrem k hraničnímu tunelu. Cestou ještě levně natankujeme přímo ve městě Bled ( 0,997 eura za litr ). Rozhodujeme se , že dle rady Mirka pojedeme tunelem KARAWANKENTUNNELEM ( délka 7.976 m – cena za projetí 6,5 eura ). Podle mapy máme za tunelem po pravé straně jezero Millstätter See. Zajíždíme za městem Seeboden na malé parkoviště a na kole se vydáváme na okružní jízdu kolem jezera. Kolem jezera jsou výstavní domy a nachází se zde i několik kempů. Na konci jezera přijíždíme ke dvěma velkým kempům. Cesta byla docela dlouhá a tak se rozhodujeme, zda máme dále pokračovat a nebo se po silnici vrátit k autu. Poptali jsme jaká je dále cesta a když jsme se dozvídáme, že se jedná o lesní cestu volíme pokračování kolem jezera. Cesta je příjemná , cesta rovná, ale přichází i potřeba se najíst. Jdeme cca uprostřed jezera do výletní restaurace LAGERHOF a dáváme si oběd ( vídeňský řízek s pomfrity a salátem ) a nějaké to pivo. To vše za 20,9 eura. Čas pokročil a tak ještě zajíždíme do města Gmund navštívit PORSCHE AUTOMUSEUM Helmuta Pfeirhofera ¨. Je to zcela soukromé museum. Zajímavé promítnutí profilu rodiny a jejich úspěchů. Je zde vystaveno několik motorů, aut, závodních aut a i nejprodávanější auto „Brouk“ , kde Porsche byl konstruktérem motoru. V rozhovoru s panem Pfeirhoferem můžeme nocovat na jeho vyhrazeném parkovišti ( jsme přece z Liberce).

4.října 2007 ČT

Ráno se probouzíme do pěkného dne a tak volíme doporučenou cestu po Tauernské dálnici ale jen prvním tunelem. Zde odbočujeme přes Sankt Michael do TAMSWEG. Jako všude i zde v malých městečkách jsou úzké uličky vůbec nelze zaparkovat. Nakonec se nám to podaří a můžeme si městečko projít. Přes městečko vede i úzkorozchodná dráha v normálním provozu. Městečko má půvabné náměstí a radnici. Po prohlídce vyjíždíme po staré silnici č.99 přes Radstädter Tauernpass ve výšce 1739 n.m. Velmi pěkné a rozsáhlé zimní středisko. Jižní cesta je mírnější a široká . Nahoře si prohlížíme v informačním středisku i historické fotografie z minulého století – velice půvabné. Silnice na sever je podstatně příkřejší a uzší. Sjíždíme do Radstadtu. Zde si zastavujeme a obědváme. Odtud je kousek do Flachau. Je to zimní středisko a jedeme se podívat jak to vypadá bez sněhu. Auto necháváme u obchodního střediska vyjíždíme na kole směrem na Flachauwinkel. V zimě je to daleko hezčí. Věude je stavební sezona – přípravy na zimní sezonu. Dostali jsme typ na návštěvu soutěsky . Jedeme tedy přes Sankt Johann až přímo k soutěsce LIECHTENSTEINKLAMM. Soutěska je otevřená 9 – 16 a nelze zůstat na parkovišti. Příjezdní komunikace se zamyká na závoru. Vyjeli jsme tedy z této zóny a po domluvě jsme zaparkovali u jednoho obytního domu. Za odměnu jsme podarovali dvě piva. Toto místo má souřadnice N47°19´00“ a E 13º11´31“.

Ujeto 131 km – na kole 17 km

5.října 2007 PÁ

Ráno po snídani vyjíždíme zpět k soutěsce. Do soutěsky jsme vstupovali jako první. Vstup je 3,5 euro na osobu. Trasa soutěsky je dlouhá jenom jeden kilometr, ale stojí za to. Dřevěný chodník vede v dostatečné šíři nad vodou, pod skalou a i tunelem. Řeka ve skále vymílá krásné barevné hrnce ( jako vysoustružené ). Podobnou soutěsku jsme ještě neviděli. Začalo drobně pršet a tak přejíždíme do Berchtesgadenu. Parkujeme na velkém parkovišti u plaveckého bazénu ( nelze parkovat v noci ). Pěšky se vydáváme k solnému dolu. Ve 13,2O vstupujeme do podzemí ( vstup pro osobu 14,- euro ). Do dolu se jede vláčkem, kde sedíme rozkročmo jeden za druhým. Prohlížíme si prostory, technologii, sjíždíme po p….. po dvou skluzech. Na velkém pontonu přejíždíme solné jezero. Všechny prostory jsou krásně osvětlené s efekty a ozvučené. Vše je děláno na efekt. Z hory se jede zase vláčkem. Venku již neprší a vydáváme se tedy pěšky do středu města na prohlídku. Podle informací Na informačním středisku se dozvídáme, že se počasí má vylepšit až na jasno. Proto rozhodujeme, že zůstaneme. Vyhlédli jsme si u odbočky na Oberau místo na přenocování.

Ujeto 75 km – na kole 0 km

6.října 2007 SO

Spali jsme vedle hučícího potoka, což nebylo zrovna příjemné. Po „ hlučné “ noci jsme ráno zjistili, slibované vylepšení počasí se nekoná. Mění se tedy i náš program. Původní plán navštívit „ Orlí hnízdo “ opouštíme jedeme se podívat do druhé soutěsky. Před odjezdem si prohlížím místo pro případné další přenocování . Je to na cestě ke kempu a to asi 400 – 500 m od silnice ( docela velké plato ). Kousek pod místem nocování zajíždíme k soutěsce ALBACHKLAMM. I do této soutěsky vstupujeme jako první. Tato soutěska je dlouhá 2,7 km. Cesta má převýšení 200 metrů , 29 mostů, 1 tunel, 1 vodopád ( 104 m) a celkem 228 schodů. Nízká oblačnost trvala celý den, ale neprší. Vracíme se a po obědě se rozhodujeme jet směr Bad Füssing. Zaparkovali jsme jako vždy a ještě jsme stihli koupání ( 2,5 hod – což stačilo). Zůstali jsme přes noc.

Ujeto 106 km – na kole 2

7.října 2007 NE

Po klidné noci a snídani v 7,40 vyrážíme již směr Liberec. Cesta jako vždy Passau , Vimperk, Písek a Praha do Liberce. I s obědem přijíždíme ve 13,4O hod domů.

Ujeto 359 km – na kole 0 km

CELKEM : ujeto autem 2489 kilometrů

ujeto na kole 383 km ( Bořek) a 325 ( Jaruška)

spaní v autě 22 nocí