Po dobalení jsme vyjeli v 8,45 hod. směr Praha a Plzeň. V Tescu jsme dokoupili potřebné čerstvé potraviny a pokračovali po dálnici přes...

30.dubna 2008 - ST

Po dobalení jsme vyjeli v 8,45 hod. směr Praha a Plzeň. V Tescu jsme dokoupili potřebné čerstvé potraviny a pokračovali po dálnici přes Rozvadov směr Mnichov. Kolem Mnichova byl na silnici dosti silný provoz. Začalo také drobně pršet a dešť se změnil v průtrž mračen. Proto jsme udělali malou přestávku. Na noc jsme zastavili u autohofu v sousedství Mc.Donald a to cca 40 km před Lindau.

Ujeto 624 km

1.května 2008 ČT

Noc byl klidná, neboť Mc. Donald se na noc zavírá a kromě nás tam nezůstalo žádné auto a dálnice byla zakryta budovami. Přejeli jsme na další parkoviště blíž k Lindau, kde jsme počkali na Mirka a Věru. Společně jsme se potom vydali směr Lindau. Vyhnuli jsme se placené rakouské dálnici a tak jsme sjeli přes Bregenz k nákupnímu centru v Hard. Bylo krásné počasí a tak jsem sundali kola udělali průzkum rakouského pobřeží Bodamského jezera. Využíváme velkého množství cyklostezek a poznáváme docela pěkný kus pobřeží. Díky navigaci, která se nás snažila stále navést na placenou rakouskou dálnici bylo menší bloudění,ale nakonec jsme správně najeli na švýcarský hraniční přechod. Zakoupili jsme ihned švýcarskou dálniční známku za 25,2 eura. Pokračovali jsme po dálnici kolem Lichtenštejnska, kolem města Schur směrem k průsmyku San Bernandino. Zastavili jsme před tunelem na parkovišti. Překvapily nás zbytky sněhu podél silnice. Silnice přes pas je stále ještě uzavřená. V noci zde všude napadl sníh a bylo vidět, že zde pracovali sněhové pluhy. Tunel je neplacený. Za tunelem začíná 16 km klesání s krásnými výhledy. Menší zastávka u jednoho ze strážních hradů odkud je pěkný výhled do údolí i na velký vodopád. Přijeli jsme před Bellinzonu a vyhledali jsme místo pro nocování. Našli jsme krásné klidné místo severně do Santa Maria Grono poblíž letiště ( létal jen občas vrtulník a radiem řízené modely) souřadnice N 46º14´ 10“ , E 9º 05´44“ ). Na kole jsme udělali malý průzkum okolí pro další den. Zde jsme zůstali i na další noc.

Ujeto 284 km , kolo 31 km

2.května 2008 PÁ

Místo na spaní bylo krásně klidné a bez problému. Ráno jsme se na kolech vydali do Bellinzony. Překvapilo nás velice pěkné město. Dá se říci, že jsme město projížděli křížem krážem. Uprostřed města na skále se nachází pevnost Castelgrande s muzeem Storico Artistico. Pevnost zdobí dvě věže a to Torre Bianco (Bílá věž) a Torre Nera (Černá věž). Až nahoru jsme vyjeli na kole. Na nádvoří pevnosti jsou umístěné plastiky, které zkrášlují interiér pevnosti.Krásný rozhled na celé město i na další dva hrady nad městem. Níže položenou pevnost Castello di Montebello jsme také navštívili. Kola jsme nechali pod kopcem. Mirek vyjel na kole a před pevností objevil pěkné parkoviště, kde by bylo možné parkovat i nocovat. Ve městě jsme ještě prošli kostel a několik krásných staveb. Vraceli jsme se i kolem kempu, který se nachází ve frekventované části a to ještě poblíž železniční trati (nic pro nás). Po večeři jsme ještě na kole projeli okolí a vyhlédli na kraji Locarna další místo pro přenocování. Celé údolí je protkáno cestičkami a tak nebyl problém jízdy na kole. V jednom místě jsme ovšem museli projet i velkou a hlubší kaluží. Museli jsme si jen hlídat stranu řeky, abychom se nedostali na druhý břeh – byl by to problém.

Ujeto 0 km a na kole 47 km

3.května 2008 SO

Po snídani bylo rozhodnuto přesunout se na vyhlédnuté parkoviště na kraji Locarna. Toto se nachází poblíž dálnice v sousedství cyklostezky. Na kolech jsme se tedy vydali podél jezera do Locarna. Kolem jezera vede krásná široká cyklostezka. Je tady velké množství cyklistů. Stezka vede podél krásných vil a parků. U přístaviště probíhá výstava motorových člunů a jejich příslušenství. Při naší projížďce jsme objevili i „stelplatz“. Poplatek činí 20 franků za 24 hodin a platí se v automatech. Tyto automaty i další parkovací automaty ve městě přijímají jak švýcarské franky tak i eura. Město Locarno a město Asconu dělí řeka. Přejeli jsme tedy tento most a najeli jsme do druhého města – Ascony. Zde se nachází několik kempů – poměrně drahé a hlavně plné. Zajeli jsme až na hlavní nábřeží, které je středem turistického ruchu. Kromě přístaviště se zde nachází i půjčovny motorových člunů. Zapůjčení člunu na jednu hodinu činí 40 euro. Den jsem si zpestřili dobrým obědem v restauraci a v cukrárně zmrzlinou. Porce zmrzliny by měli okouknout i cukrárny u nás. Při zpáteční cestě jsme opět vyhlíželi místo pro další nocování. Vyhlédli jsme si neplacené parkoviště v sousedství opuštěné letištní plochy v ulici Via Patricia. Po návratu k autům jsme se na noc přesunuly o jednu ulicí dál od dálnice k tenisovému hřišti.

Ujeto 29 km - na kole 29 km

4.května 2008 NE

Ráno jsme se přesunuli zpět na parkoviště u cyklostezky. Na nedělní cyklistický výlet jsme zvolili cestu po východní straně jezera. Vyjeli jsme směrem na Bellinzonu a podél letiště dále přes Magdino, Viru, S. Nazaro a Germ. Bez zastavení jsme projeli do Italie. Nikoho si tady pohraniční orgány snad ani nevšímají. Ženské části výpravy se zdá , že již ujely dost a chtějí se vrátit což také učinily. Pánská část tedy pokračovala do Maccague. Krásné nábřeží, kde se nachází i pěkný kemp. Na jezeře se chystaly závody katamaránů a tak jsme měli možnost prohlédnout si tyto krasavce z blízka. Chtěli jsme se přepravit lodí na druhou stranu jezera. V přístavu jsme dostali informaci, že musíme do 5 km vzdáleného města Luina odkud nám ve 12,5O odjíždí loď. Nezbylo nám než se velice rychle přesunout , abychom ji ještě stihli. Ještě jsme prohlédli zběžně loděnici a za loděnicí velké pobřežní parkoviště, kde stálo cca 20 obytných aut. Usoudili jsme, že by to mohl být další postupný cíl cesty. Podařilo se a tak za 10 eura ( pro oba i kola) jsme přejeli do Cannobie. Přejezd byl velkou vyhlídkovou lodí, která plula až do Locarna. My jsme stačili vypít pouze kávičku a už jsme vystupovali. V Cannobii nastupovalo velké množství lidí. Celé nábřeží bylo zaplněno stánky a velkým množstvím lidí. Raději jsme nic neprohlíželi a vydali jsme se na cestu zpět k našim autům. Tato strana je slunná , a tak i proto celé pobřeží je lemováno krásnými vilami a zahradami. I zde bez zastavení projíždíme jako všichni cyklisté bez zastavení. Do Ascony přijíždíme společně s lodí, na které jsme se plavili ,neboť měla krátkou zastávku na jednom ostrůvku. Po pozdním obědě jsme se rozhodli přesunout do Ascony na vyhlédnuté místečko v u ulici Via Patricia. Ještě večer jízda na kole zpět do centra Ascony a centra.

Ujeto 12 km - na kole 70 km

5.května 2008 PO

Na pondělí jsme plánovali, že využijeme služby švýcarských železnic a necháme se s koly přepravit údolím řeky Melezzy až na italské hranice. Úzkorozchodka jezdí velmi často, ale žádný spoj nebere kola. Nezbylo nám tedy nic jiného než se na kolech vydal proti proudu řeky podél železnice k italským hranicím. Údolí je z začátku širší, ale postupně s začíná zužovat.V Ponte Brolla se údolí rozděluje. U křižovatky je úchvatný pohled do koryta řeky. Voda zde svoji erozivní činností zcela „vyfrézovala“ ve skále krásné hrnce. Silnice i železnice je vedena po mnoha mostech, které tvoří krásné scenérie. Železnice zde má i mnoho tunelů Dokonce jeden tunel je do kruhu. Cesta vedla přes dále přes Brolla, Intagnu až do Camedo. Bylo slunečné počasí a tedy teplo. Proto jsme i častěji odpočívali. Skoro u konce cesty jsme zastavili i u horské přehrady. Překročili jsme opět italskou hranici s předpokladem, že někde poblíž hraničního přechodu bude nějaká restaurace. Silnice i železnice nadále stoupá i v Itálii. Vrchol stoupání je ještě cca 15 km před námi.Byli jsme ovšem zklamáni, že jsme nenašli žádnou restauraci a po jednom kilometru jízdy jsme se raději začali vracet. Silnice se místy upravuje svahy se kotví. Pracuje se zde převážně jen s malou mechanizací. Na okolní vrcholky kopců je zde několik lanovek. Jsou tady však i lanovky vyloženě nákladní vedoucí na druhou stranu údolí k osamělým skupinkám stavení. Z Intragui jsme zvolili cestu podruhé straně řeky abychom se vyhnuly většímu provozu aut ve spodní části údolí. Cesta byla převážně štěrková, ale pěkná. Projeli jsme i kolem jednoho kempu. Den byl náročný a tak po pozdním obědě byl jen odpočinek.

Ujeto 0 km – na kole 49 km

6.května 2008 ÚT

Pro úterní den byl naplánován výlet na horu Cimetta ( 1675 m.n.m). Až na vrchol je možné se dostat třemi lanovkami. První je pozemní , druhá je kabinová a na samotný vrchol vede sedačková. Lanovky berou i kola. Mirek se na kole vydal k dolní stanici kabinové lanovky po ose. Ostatní jsme kola uložili ještě dole u dolní stanice pozemní lanovky. Obloha byla sice bez mraků, ale byl oproti minulým dnům horší výhled. Až nahoru nás na osobu cesta stála 6,6 franků. Kabinovou lanovkou už jel Mirek s námi až na vrchol Cardada. Okolí stanice lanovky je krásně upravené a pro děti je zde vybudováno hřiště ve formě indiánské cesty. My jsme se raději vydali na vyhlídkovou plošinu, ze které je krásný výhled do obou bočních údolí a na jezero, město Locarno i město Ascona. Mirek se dal na kole na cestu do údolí a my jsme se vydali sedačkovou lanovkou a nechali jsme se vyvézt na vrchol hory Cimetty. Zde je lyžařské středisko a v letním období je zde i místo pro start padáků. Na samém vrcholu je krásně upravené prostranství s tabulkami o rozhledu. Bylo krásné slunečné počasí bez větru a tak jsme strávili delší dobu pozorováním jednoho padáku potom i jednoho větroně. Oba dva tady využívali stoupavých proudů a za malou chvíli vystoupali vysoko nad nás. Na Cardadě jsme dali oběd a sjeli kabinovou lanovkou. Ještě před námi byla prohlídka kláštera s poutním mariánským kostelem ( Madona del Sasso ). Klášter je postaven na skalním výběžku. Z města sem vede strmá „ křížová cesta“. Potom již jen cesta na kole k autům. Tento den jsem se ještě přesunuli do Italie do města Luino na nábřeží, kde jsme měli vyhlédnuté další nocování a to přímo na nábřeží mezi dalšími obytnými auty.

Ujeto 41 km – na kole 9 km

7.května 2008 ST

Již včera tj. úterý jsme měli informaci, že každou středu zde ve městě probíhá velký trh a toto parkoviště je používáno jako placené parkoviště osobních aut za jednotnou sazbu 6,- eura. Zaplatili jsme za tento den také. Mnoho trhovců v okolních ulicích bylo se slušným zbožím a i neslušnými cenami. Trhovci jsou velice dobře vybaveni auty, které mají namontované konstrukce ( přístřešky ). My jsme ale s koly přejeli na druhou stranu jezera a to do Cannobie. Odtud jsme pokračovali po pobřeží až do Intry. Město Intra a město Pallanza je rozděleno řekou. Celou cestou jsme měli krásné výhledy a pohledy na pěknou výstavbu. Ve městě Intra úzké uličky a krásná promenádní trasa na pobřeží jako ve všech městech kolem jezera. Z amostem se nachází i velká zahrada kde se platí vysoké vstupné ( 8,- eura) Po posezení v cukrárně jsme se trajektem zase přesunuly na druhou stranu jezera a to do Laveny. Trajekt jezdí každých 20 minut a to za přijatelnou cenu. Malý oběd v restauraci a potom již cesta na kole zpět k autu do Luina. Silnice zde vede místy i kopcovitou cestou.

Ujeto 0 km - kolo 48 km

8.května 2008 ČT

Ráno opouštíme parkoviště v Luinu a přes Laveno pokračujeme dále podél pobřeží. Zastavili jsme nedaleko břehu v obci Mombello. Jedná se o parkoviště nedalo přístavu jachet a golfového hřiště. Cca 200 metrů je to na místní pláž. Mirek udělal na kole široký průzkum okolí. My jsme na kolo sedli až navečer, kdy již nebylo takové teplo. Vyrazili jsme do městečka Ispra. Tady ještě v 18,30 hodin teploměr ve městě ukazoval 28 st.. Dle návodu Mirka jsme chtěli navštívil „ technické muzeum“, ale nepodařilo se nám jej najít.

Ujeto 28 km – na kole 17 km

9.května 2008 PÁ

Dopoledne výlet na kole do městečka Gavirate do nového obchodního střediska Carfour. Velice zajímaví stavba. Jedná se vícepatrovou budovu, kde v suterénu je velké fitstředisko včetně bazénu s tryskami a perličkami. Bylo zajímavé, že v celém objektu je zákaz fotografování a natáčení. Oběd v autě. Navečer ještě cesta na kole do slíbeného technického muzea „ MUSEUM VIA TRANSPORTE“. Toto se nachází od našeho stání 12 km. Je to cca 2-3 km jižně od Ispry. Na poměrně malé ploše je shromážděno velké množství technických exponátů. Auta, lokomotivy, lanovky, autobusy, tramvaje, motocykly, návěstidla, různé dobové tabule scény dokončené figurínami. Jedinou nevýhodou tohoto technického muzea je jeho stav. Všechny předměty jsou jenom osazeny bez údržby , zaprášené a podobně. Vstup je dobrovolný. I přes tyto připomínky stojí za shlédnutí.

Ujeto 0 km – na kole 44 km

10.května 2008 SO

Po ránu jsme vyjeli s tím, že pojedeme trasou jako na kole. Malé bloudění a tak přišla vhod i navigace. Dojeli jsme k jezeru Lago di Verese a to přímo na parkoviště města Varese. Jezero se nám jevilo jako pěkná příležitost k výletu na kole. Asi tak po jednom kilometru jsme přijeli k místnímu plachtařskému letišti. Bylo velice pěkné podívání na roztahování větroňů. Byly zde k vidění krásné kluzáky a to jak italské, tak německé, francouzské, ale i litevské. Jezero se nám zdálo dosti velké pro okružní jízdu. Dotazem jsme zjistili, že je to přesně 30 km. Tak jsme to absolvovali a to po velmi pěkné cyklostezce. Pozor jsme si museli dávat jen na různých kříženích s místními komunikacemi. Po okruhu jsem přejeli k nákupnímu středisku, kde po malém nákupu absolvovali i oběd za 10,- euro (menu). Bylo to: dvě jídla, ¼ litru vína a stolní voda. Tím jsme vyčerpali pobyt v Itálii. Přesunuly jsme se zpět do Švýcarska. Chtěli jsme projet tunelem St. Gothard. Zastavila nás dlouhá kolona před tunelem a po informaci radia o zácpě jsme se vrátili k Bellinzoně a vydali se opět k tunelu St. Bernardino. Po námi známé silnici jsme opět projeli do Rakouska ( mimo dálnici ) do německého Lindau. Zde jsme se s Mirkem rozloučili. Ten se vydal již na cestu domů s nocováním poblíž Mnichova. My jsme se ovšem vydali směrem k Neuschwainsteinu. Zaparkovali jsme se poblíž obce Hergatz na parkovišti. Souřadnice jsou N 47º38´38“ a E 9º49´52“.

Ujeto 414 km kolo 30 km

11.května 2008 NE

Ráno jsme se vydali směrem k „pohádkovému hradu“. Zastavili jsem se ale před obcí Schwangau u mostu přes řeku Lech. Na kole jsme dojeli zbývajících 5 km. Byla neděle a tak turistů bylo hodně. Zakoupili jsme si vstupenky, které jsou časové. Pro nás byl čas 12,05. Museli jsme čekat skoro dvě hodiny. Stálo to však za to. Opravdu prohlídka i když je krátká tak dojem byl pěkný. Samotný hrad byl postaven cca 1868-9. Zašli jsem i na most přes hluboké údolí odkud byl impozantní pohled na hrad. Po návratu k autu začalo pršet a tak od dalších výletů do města Fussen odpadlo.. Vydali jsme se tedy na cestu k domovu. Dojeli jsme po dálnici kolem Mnichova a Landshutu ( skoro bez provozu vzhledem k cestě na začátku cesty ). U Mnichova již nepršelo a tak k Chamu jsme dojížděli již po suché silnici. Cestu jsme zakončili ve vesničce, kde je avizován CHURPFALZPARK. Jedná se zábavný park pro děti. Informační tabule jsou i v češtině. Vstupné na celý den pro dospělého je 13,- euro a pro děti 11,- euro. Parkoviště pro osobní auta a obytná auta je kousek stranou vedle zemědělského komplexu a tak je dosti vůně venkova. Proto po dohodě s obyvateli dalších dvou obytných aut jsme se postavili na parkoviště určené pro autobusy ( brány se zamykají ).

Ujeto 378 km kolo 10 km

12.května 2008 PO

Ráno jsme tedy měli problém s odjezdem. Stálo mne to stržení zad. Cesta vedla přes hraniční přechod Folmava do Domažlic. Původně jsme se chtěli zastavit v Německu v nějakém obchodním středisku, ale v celém Německu byl svatodušní svátky. Další zastávka byla tedy v Domažlicích. Procházka , káva a potom již odjezd přes Plzeň a Prahu domů.

Ujeto 307km – kolo 0 km

CELKEM : ujeto autem 2117 km

ujeto na kole 386 km ( Bořek) a 316 kn (Jaruška)