Pokud jste dočetli až sem, víte kam míříme každé jaro na

Již 18 roků, rok co rok, cestujeme na jarní lipský autosalon. Léta jsme jezdili na otočku autem, posledních asi 5 let ve vypůjčené dodávce a v karavanu a to rovnou na celý víkend, prodloužený o pátek a pondělí. Výstavu navštěvujeme zásadně v pondělí, kdy je tam nejmenší návštěvnost. Na cestu vyrážíme již ve čtvrtek odpoledne a vždy si naplánujeme trasu, kam vyrazit. Každý druhý rok zajedeme do Berlína, toto velkoměsto máme moc rádi. V roce 2004 jsem si zapůjčil dodávku, vyndali z ní sedadla a zařídili si tam spaní.

Cestou jsme se zastavili ve Spreewaldu a pak do Berlína, na kolech jsme si ho projeli z jedné strany na druhou. I okolí Lipska je moc hezké, jsou tam zatopené povrchové doly na hnědé uhlí, vše zrekultivované a upravené pro rekreaci. V roce následujícím jsme ve vypůjčeném starším karavanu projeli Drážďany, blízký pohádkový zámek Moritzburg, kde se mimochodem natáčela i pohádka Tři oříšky pro Popelku. Odtud je to již jen kousek do města porcelánu, Míšně a dále směr Lipsko. V dalším roce opět do Berlína, se zastávkou u tropického ostrova kouse pod Berlínem. Prohlídka hlavního města Německa byla opět zajímavá, finišovaly práce před nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale.

Dokončovala se rekonstrukce starého olympijského stadionu, výstavba nového vlakového nádraží, novou tvář dostala i nábřeží řeky Sprévy a vodních kanálů. I koule televizního vysílače se měnila v obří fotbalový míč. V roce 2007 jsme to vzali na jinou stranu, opět vypůjčený karavan a cesta směr Eisenach. Cesta se nám trochu zkomplikovala, na cestu jsem se vydal s bolavým zubem, ale lékařsky ošetřeným. První noc jsme spali na dálničním odpočívadle kousek za Drážďanama, noc nic moc, bolest odvtraného zubu neustoupila. Co dělat? Ráno po šesté jsem odpojil karavan, zanechal v něm i svou drahou polovičku a po nové dálnici jsem si to namířil zpět do Čech vyhledat lékařskou pomoc.

Zajel jsem do Ústí nad Labem, horko těžko našel v místní nemocnici ochotnou lékařku, která mi pomohla. Ta už mi odvrtala ten správný bolavý zub! Honem do auta a směr dálniční odpočívadlo. Irena už seděla s kafíčkem venku na lavičce, necítila se nejlépe, všude množství kamionů a jejich řidičů..... . Zapřahali jsme a vydali se na další cestu. Postupně jsme projeli a navštívili města Geru, Jenu, Weimar, památník koncentračního tábora Buchenwald, Erfurt a nejvzdálenější místo naší cesty, město automobilů Eisenach. Již před válkou se zde vyráběly automobily, v dobách NDR slané vozy Wartburg, pojmenované po stejnojmeném hradu na kopci nad městem. V současné době se zde vyrábí vozy zn. Opel a to přímo model CORSA. Po projetí města na kolech, návštěvě muzea J. S. Bacha, prohlídce krásného hradu Wartburg jsme se vydali na cestu do Lipska.

Ještě večer jsme dojeli do lázní Bad Langensalza a v sobotu ráno se zašli vykoupat do lázeňského bazénu s krásně teplou vodou. No a pak už následovalo město výstav a veletrhů Lipsko. No a letošní rok jsme již absolvovali ve vlastním karavanu! A opět po dvou letech směr Berlín. Tentokrát jsme to vzali podél hranic s Polskem do Cottbusu, dále k vodnímu výtahu, spojujícímu řeku Odru kanálem s dalšími řekami v Německu. Tento výtah (Schiffshebewerk) je unikátní historickou památkou a stále funkční. V Berlíně jsme večer zajeli na STLPL, přímo v centru. Hned vyběhla paní a hned nás vyhnala. Stání je určeno pouze pro obytné vozy. Naštěstí nedaleko je další stání, tentokrát pro obě verze mobilních obydlí.

Další den následovala Postupim s prohlídkou parku Sanssouci, bohužel, jaro bylo opožděné, tak byl ještě v zimním spánku. Po příjezdu do Lipska se počasí ještě více zkazilo, tak jsme si šli zaplavat do krytého bazénu. V pondělí odpoledne cestou z výstavy nám dokonce padal sníh, byl naštěstí poslední a pak již vypuklo jaro! Pokud jste dočetli až sem, víte kam míříme každé jaro na první cestu.

Již nyní se těšíme na nové jaro a přemýšlíme o dalším okruhu za poznáním. Zdenek a Irena Lbc