Odjezd na tento víkend se nám posunul až na sobotní dopoledne, díky Lišákovu pátečnímu nočnímu návratu ze služebních cest. Vše bylo nachystáno, jen v sobotu ráno vyjet.

Odjezd na tento víkend se nám posunul až na sobotní dopoledne, díky Lišákovu pátečnímu nočnímu návratu ze služebních cest. Vše bylo nachystáno, jen v sobotu ráno vyjet.

A tak jsme také vyrazili. Lišák sice mluvil o Frankfurtu, ale život už mě naučil nebrat ho, rozuměj Lišáka, vždy úplně vážně. Když byl Frankfurt v plánu posledně, zvostali jsme v Norimberku, kam jsme dorazili v 1 ráno a že bychom měli pokračovat dál, jsem si neuměla ani ve snu představit. Po poledni jsme překročili "hranice" do Německa a padl návrh zastavit v Ambergu, dokud je světlo, tma padne brzy a pak můžem sedět v autě. Tak se taky stalo a procházka takřka předvánočním městem byla příjemná. Po procházce se pokračovalo dál. Kluci vytuhli, já taky, kluci ve spánku pokračovali až do rána, já se ještě k životu probrala a začali jsme vymýšlet, kde hlavu složit.

Přímo ve Frankfurtu se stellplatz žádný nenabízel a navíc díky absenci plakety pro vjezd do Umweltzone na našem autě, by nám beztak k ničemu nebyl. Rozhodli jsme se proto pro město Aschafenburg. Průvodce psal, že stellplatz je ve městě značen. Nebyl. Dojeli jsme až do samého centra a zůstali bezradní. Naštěstí zrovna kolem projížděla tamní policie a zastavila, možná aby nám poradila a poradila, ale stellplatz jsme dle jejích instrukcí nenašli. Naštěstí jsme několik málo indicií o tom, kde stellplatz leží měli a tak jsme ho po chvilce našli. Na břehu Mainu, u zahrádkářské kolonie, kostenlos, tedy zdarma, s možností připojení se k elektrice za 50 centů za 1 kW. Rozdně jsme nebyli sami.

Ráno se nám podařilo relativně brzy vstát a vyrazili jsme do plánovaného Frankfurtu na mrakodrapy. V úmyslu jsme měli nechat stát auto na P+R za okruhem, kvůli již zmiňované Umweltzone a pokračovat hromadnou dopravou. P+R jsme na první pokus nenašli, zato jsme našli prostorné parkoviště u Zimního stadionu, což se ovšem Lišákovi nezamlouvalo, navíc si nebyl jist, zda už jsme do Umweltzone neprojeli. Sběhli jsme proto do nedaleké stanice U-bahnu (jako naše metro, ne všude ovšem jezdí pod zemí, někde se spíš podobá tramvaji) a našli si nejbližší P+R. Ukázalo se, že v Umweltzone jsme už byli a tak bylo dobře, že jsme se přesunuli na jiné parkoviště, které v Umweltzoně prokazatelně nebylo. Značení nebylo zrovna pěčlivé německé, ale našli jsme.

Dalším oříškem bylo rozluštění cíle naší cesty U-bahnem a zakoupení jízdenky v automatu. Nakonec se díky pomoci dvou žen povedlo a v kapse nás hřála celodenní jízdenka pro 5 osob za 8,40 EUR. Mohli jsme tedy jezdit dle libosti. Přesunuli jsme se do centra, kde jsme po krátké chvíli propadli absolutnímu nadšení z mrakodrapů. Fotila jsem jako o závod, nemohla jsem prostě jinak. Škoda jen, že všechny budovy obývaly banky a jiné obchodní organizace, tudíž jsme se v neděli dovnitř nedostali. Valnou část našeho špacíru Frankfurtem jsme se domnívali, že se jedná o zcela nově vystavěné město, takřka žádné historické budovy jsme nenašli. Historické centrum jsme nakonec objevili, vešlo by se na dlaň, důvodem byly, jak jsme v informačním centru pochopili, ničivé nálety koncem 2. světové války. Na nohou, v zimě a větru jsme byli od 11 hodin, proto jsme se kolem 4. odpoledne vydali zpět k obytce. To už jsme byli mazáci a cestování U-bahnem pro nás bylo hračkou:-) Než jsme dojeli k autu, spustil se liják a padla tma.

Vydali jsme se na cestu a koketovali s myšlenkou zastavit zase v Ambergu, kde, jak jsem věděla já ze svých prvních poznávacích zájezdů na Západ, by měly být lázně a podle průvodce stellplatz. Obojí tam bylo, hned vedle sebe a dobře značené. V pondělí ráno, když už jsme dětem slíbili koupání, jsme propadli obavám, zda nemají v pondělí sanitární den a nemají tudíž zavřeno. Neměli a tak jsme se mohli za 11,40 EUR 1,5 hodiny ráchat. Děti do 6 let neplatí. Jak už jsem psala v komentáři pod fotem, jedná se spíš o menší, až rodinné lázně, kde je tobogán, také jsem jela a přišla o brýle, naštěstí se našly, vířivky, dětské brouzdálko, venkovní proud, plavecký bazén a také bazén s posilovacími stroji. Jako zakončení víkendu to bylo více než příjemné. A pak už nás čekala jen cesta domů ...

Fotogalerie zde.