Poměrně dlouho jsem se lámal, zda tuto reportáž mám vůbec pustit do světa. Cestu do Holandska jsme plánovali již od jara. Informace jsem čerpal z cestovního průvodce od nakladatelství Freytag a brend a z cestopisu Dáši uveřejněného na C24. Měl jsem připravený bodový scénář s městy a místy kam se chceme podívat, ale operativně jsme jej dle nálady měnili. Původně jsme chtěli ještě do Belgie, ale nakonec jsme nestihli ani vše v Holandsku. Je to ještě na jednu dovolenou do těchto končin někdy v budoucnosti. Jeli jsme v plné sestavě s oběma dcerami a našimi jorkšíráky.

Poměrně dlouho jsem se lámal, zda tuto reportáž mám vůbec pustit do světa. Cestu do Holandska jsme plánovali již od jara. Informace jsem čerpal z cestovního průvodce od nakladatelství Freytag a brend a z cestopisu Dáši uveřejněného na C24. Měl jsem připravený bodový scénář s městy a místy kam se chceme podívat, ale operativně jsme jej dle nálady měnili. Původně jsme chtěli ještě do Belgie, ale nakonec jsme nestihli ani vše v Holandsku. Je to ještě na jednu dovolenou do těchto končin někdy v budoucnosti.

Jeli jsme v plné sestavě s oběma dcerami a našimi jorkšíráky.

Celá dovolená byla naprosto v pohodě, počasí vycházelo. Za celých 14 dní nám pršelo přes den pouze 2 x.

Bohužel závěr dovolené se nám díky autu nepovedl. Ještě že to bylo poslední den…

1.den – sobota 11.7.2009

Z Děčína vyrážíme po nezbytném zakoupení svačiny na cestu v 7 hodin ráno. Vydáváme se přes Libouchec na dálnici a míříme přes Drážďany a Lipsko dál. Jelo se až na protivítr naprosto perfektně až k Breunsweigu. Tam nás zastavila oprava dálnice. 4 kilometry jsme popojížděli asi hodinu a dvacet minut. Při stání v koloně jsme ocenili, že konečně máme karavan se záchodem.

Pak zase cesta naprosto perfektní až za Hannover, kde nás chytla pěkná průtrž mražen, že se dalo jet maximálně padesátkou. Toto byl na cestě poslední problém. Někde kolem Hanoveru jsme stavěli na benzince, kde jsem dotankoval do plné nádrže. Nafta byla jen o něco málo dražší než u nás – 1,049 E/litr.

Stavěli jsme krátce ještě jednou na odpočívadle před holandskými hranicemi.

Do kempu Zeebrug v Amsterdamu, který jsme si našli na internetu, jsme dorazili kolem půl sedmé. Našli jsme jediné místo pro karavan v kempu a šli se přihlásit na recepci. Tam nám milá paní recepční sdělila, že naše místo je rezervované a že v kempu ubytovávají pouze na rezervaci. Nakonec na náš dotaz na další kempy nám podala již připravený letáček s odkazem na další kempy v Amsterdamu. Dokonce nám poradila, že jeden s těch kempů, který jsem měl připravený v rezervě nemá elektřinu, a tak naše volba padla na kemp De Badhoeve, který jsem vůbec neměl v seznamu. Po příjezdu do tohoto kempu jsme nakonec byli velmi rádi, že kemp Zeebrug byl plný. Krásné místo na břehu Ijmeer, cca 12 km do centra Amsterdamu.(GPS N 52,38223170 E 5,00828430 ). V kempu cca 10 karavanů a několik stanů. Naprostá pohoda a klídek. A hlavně-podstatně levnější ubytování. Za naši sestavu - auto, karavan, čtyři dospělí (děti 14 a 19) a psy – 29,50 Euro. K tomu žeton na elektriku za 2,50 na den.

Při příjezdu bylo nádherné, ale větrné počasí, teplota cca 21 st.C.

2.den – neděle 12.7.2009

Vzhledem k tomu, že ráno nás probudilo bubnování deště na střechu karavanu, museli jsme operativně změnit plán a místo prohlídky Amsterdamu, jsme se jeli podívat do Volendamu. Při střídavém počasí, kdy chvíli mrholilo a chvíli ne, jsme si prošli starobylé přístavní městečko, s typickými holandskými domečky s velkými okny bez záclon. V přístavu jsme ochutnali rybí dobroty, prošli krámky se suvenýry a řádně promočený (díky šikmému dešti) se vrátili do auta.

Před vjezdem do Volendamu je hned u cesty mlýn, který sloužil k přečerpávání vody tak jsme se u něj zastavili a udělali pár fotek.

Kousek od Volendamu jsme navštívili farmu Alida Hoeve. Dle průvodce tam měl být výklad v češtině. Nakonec nám průvodkyně krátce vše vysvětlila v němčině i angličtině. Nutno podotknout že zadarmo, ale kromě popisu výroby sýru jsme pouze viděli kádě na mléko. Poté, co výklad skončil a dostali jsme k ochutnání kousek sýra, nás zavedla do sousedního krámku, kde prodávali veškerou svou produkci. Nakoupily jsme si sýry a spokojeně se přesunuli do kempu. Jak jsme další den zjistili, na farmě měli ceny o cca třetinu vyšší než v obchodech v Amsterdamu.

Odpoledne se vyčasilo a tak jsme vyrazili do skanzenu Zaanse Schans v Zaandanu podívat se na mlýny. Ještě předtím, jsme se podívali ve městě na domek, ve kterém při svém pobytu ve městě žil car Petr Veliký. Bohužel jsme přišli pět minut po páté a tak jsme se dovnitř nedostali.

Skanzen je poměrně zajímavý, jsou tam znovu postaveny domy z holandského venkova. Taky hlavně asi 6 mlýnu, které se v různých intervalech střídají v provozu. My jsme viděli jeden se točit, ale dovnitř jsme se již nedostali.

Pozor na parkoviště, je tam parkovací automat – cena 7 Euro, ale moc jim nefungoval, tak nás správce ještě s nějakým němcem pustil ven zdarma.

Večer jsme si v kempu dali pivko, pár panáků magistra a šli spát.

3.den – pondělí 13.7.2009

Ráno jsme se probudili do nádherně prosluněného dne a tak jsme se vydali na prohlídku Amsterdamu. Parkování jsme našli v jedné z uliček u pivovaru Heineken. Původně jsme měli stát na parkovišti před pivovarem, ale nějak jsme ho nenašli. Za parkování jsme platili 4 Euro za hodinu.

Od pivovaru jsme se vydali podél grachtů k náměstí Waterlooplein, kde jsme si prošli bleší trh. Škoda, že až v kempu jsem pak zjistil, že na tomto náměstí je nová radnice, ve které jsou válce s ukazatelem hladiny vody v kanálech Amsterdamu, hladiny povodní v roce 1957 a hladiny moře.

S Waterlooplain jsem prošli na náměstí Nieuwmarkt, kde je budova staré váhy, dnes restaurace. Na náměstí zrovna probíhal květinový trh.

Z Nieumarktu jsme prošli uličkami na náměstí Dam. Ještě před náměstím v jednom z čínských bister jsme si dali jídlo, které bylo opravdu výborné.

Z náměstí Dam jsme uličkami a podél grachtů dorazili ke kanálu Singel, kde je květinový trh Bloemenmarkt. Odtud už jsme pokračovali zpátky k autu. Po čtyřech a půl hodinách courání jsme toho měli dost.

Navečer jsme vyrazili zpátky do města nakoupit, protože nám docházelo pečivo. Podle navigace jsme jeli do Aldi, které však na místě nebylo. Vedle byl nějaký holandský supermarket a tak jsme nakoupili a dorazili k pokladně. Tam nám paní s úsměvem řekla, že bankovky 200 Euro neberou. Protože jsme neměli žádné jiné peníze než dvoustovky a nebrali ani VISA, nechali jsme jim všechno v košíku a jeli do dalšího Aldi. To bylo pro změnu už asi hodně dlouho zavřené a tak jsme nic nenakoupili.

4.den – úterý 14.7.2009

V úterý ráno nás probudil déšť, který naštěstí někdy kolem osmé ustal a udělalo se hezky. Tento den jsme se vydali na prohlídku přístavu IJmunden, kousek od Amsterdamu.

U parkoviště byl supermarket, kde jsme chtěli nakoupit, ale taktéž neakceptovali bankovky 200 a 500 Euro. Začal být docela problém, protože jiné peníze jsme neměli a pečivo už taky žádné. Když nám nerozměnili ani ve dvou bankách, nezbylo nic jiného, než vybrat 100 Euro z bankomatu. Poté jsme se jeli podívat na městkou pláž na břehu Severního moře. Byla to písková pláž široká cca 200 m a dlouhá několik kilometrů. Tady se nám však v místním bufetu podařilo rozměnit dvě dvoustovky. Tak jsme nakoupili a vrátili se do kempu.

Navečer jsme se ještě jednou jeli podívat do Volendamu, který se nám moc líbil. Zkusili jsme cestu podle hráze, která byla o něco kratší. Po této cestě jsme narazili na malou rybářskou vesničku Marken. Dříve to byla vesnička na ostrově, nyní se tam jede po hrázi. Odtud jsme pokračovali do Volendamu. Mysleli jsme si, že večer bude v přístavu živo, ale bylo otevřeno jen několik hospod a barů a tak jsme se vrátili zpátky. Po návratu jsme si dali vínko a sýr a měli pohodový večer.

5.den – středa 15.7.2009

Na tento den jsme si naplánovali výlet do Edamu na sýrové trhy. Nejsou tak vyhlášené jako trhy v Alkmaru, ale měli své kouzlo. Sýr přiváželi na lodích po grachtu a nosili na náměstíčko. Překvapilo nás, že nosítka se sýry nosili samí staří pánové. Nakoupili jsme si nějaké sýry a taky škrabku na sýr a vrátili jsme se do kempu.

Museli jsme zabalit, zaplatit a přesunout se do kempu k Reuvijku. Přesun na středu byl zvolen zcela záměrně, protože Reuvijk je cca 4 km od Goudy, kde jsou sýrové trhy pro změnu ve čtvrtek.

Tip na tento kemp jsme měli z C24. Kemp je kousek od města, rozložený mezi grachty a poměrně velký. Jeho převážnou část ale zabírají mobilehomy a karavany na stálo. Po zkušenost z Amsterdamu jsme se první zeptali, zda je v kempu volno. Paní byla velmi příjemná a ochotná a zavedla nás přímo na naše místo. Cena kempu je za naši sestavu 30,50 včetně elektřiny. Ještě jsme si koupili žetony do sprchy – 50 centů za jedno sprchování. Tento kemp byl první, kde jsme měli vodu přímo u karavanu. Důležité taky bylo, že přípojka elektriky utáhla kávovar a konečně jsme si mohli dát preso.

Překvapilo nás velmi slunné a teplé počasí – 23,5 st.C ve stínu.

6.den – čtvrtek 16.7.2009

Jak je napsáno výše, předpokládali jsme dnes návštěvu sýrových trhů v Goudě. Místo na parkování jsme našli v pohodě, ale parkování buď na hodinu, nebo na celý den. Nic jsme neriskovali a zaplatili daagkard za 11 Euro.

Sýrové trhy se konali spolu s velkým trhem na hlavním náměstí mezi budovou radnice a váhy. Trh byl asi stejně velký jako v Edamu, ale nebylo to tak komerční a vše bylo dobře vidět. Škoda jen, že přes stánky nešlo udělat pěknou fotku radnice.

Na trhu jsme nakoupili už nějaké sýry domů a ještě si prohlédli alespoň okolí náměstí. Celé historické městečko v okolí náměstí je velmi hezké a průvodce Holandskem nelhal, když psal, že Gouda patří k nejhezčím městům Holandska.

Odpoledne jsme se díky hroznému vedru jen váleli u karavanu a šli se projít k jezeru vyzkoušet vodu. U restaurace na pláži jsme objevili v rybníčku kapry a amury, kteří žrali z ruky. Dokonce tam měli dávkovač na krmení pro ryby za 50 centů. Stačilo otočit kolečkem a ryby se seřadily pod krmítkem.

7.den – pátek 17.7.2009

Dnešní den jsme vyrazili do části Den Haagu, lázní Scheveningem. Protože bylo poměrně hezky, zvolili jsme pátek záměrně, aby tam nebylo plno. Zaparkovali jsme v ulici kousek od centra, ještě před cedulí od které se platí (aspoň tak jsme se domnívali). Přímo před Kurhaus jsme to měli cca 10 minut pěšky. Na pláži foukal vítr jako blázen a začalo pršet. Schovali jsme se do zaskleného mola Del Pier, které jsme si prošli. Mezitím přestalo pršet a vylezlo sluníčko.

Vítr však neustal. Přímo na korzu cca 100 metrů nalevo od Kurhausu je velké akvárium Sea life. Prošli jsme se po korzu a vydali se zpátky k autu. V autě jsme přišli na to, že stojíme cca 1,5 km od Madurodamu, tak jsme vyrazili ještě tam. Protože dovnitř opět nemohly psy, černý Petr zbyl na maminku. Cena vstupného 14,4 Euro za osobu. Stavby v Madurodamu byly velmi zdařilé a povedené. Celá atrakce mi ale spíše připadla pro kluky a tatínky. Fungující zdymadla, zvedací mosty či hasicí lodě, které hasí požár na tankeru jsou technicky velmi povedené.

8.den – sobota 18.7.2009

Tento den jsme vyrazili do jednoho z neznámějších skanzenů v Holandsku-do Kinderdijku. Je to skanzen 19 ti větrných mlýnů, které sloužily k přečerpávání vody. Mlýny jsou umístěny převážně podle grachtu a dodnes jsou plně funkční, ikdyž jejich práci převzala velká přečerpávací stanice v sousedství. V provozu jsou však pouze v sobotu. Protože foukal opět jako téměř každý den silný vítr, bylo svištění lopatek pěkně slyšet. A je to docela hukot. Mlýny jsou trvale obydleny a jsou ve velmi zachovalém stavu. Část z nich byla v rekonstrukci.

Cestou zpátky jsme to vzali přes Goudu a dokoupili něco k jídlu.

9.den – neděle 19.7.2009

Dnes jsme se dohodli, že vyrazíme do Rotterdamu. Našim cílem byla prohlídka věže Euromast. V první chvíli byl docela problém s parkováním, ale nakonec  jsme zastavili na parkovišti přímo u věže. Protože byla neděle, bylo parkování zdarma. Na vyhlídku jsme šli opět ve třech bez maminky, která hlídala psy. Kdyby psi zůstali doma, stejně bychom ji na tuhle atrakci nedostali…Vstupné činilo 9,5 Euro za osobu včetně panoramatické mapy a audioprůvodce.

První výtah nás vyvezl na horní plošinu do výšky 92 metrů. Výhled na Rotterdam a jeho přístav byl úchvatný. Poté, co jsme si prohlédli Rotterdam kolem dokola, vystoupali jsme o něco výše ke skleněné kopuli či jak to nazvat. Ta vyjíždí do výšky cca 185 metrů a točí se kolem dokola. Nejlepší jsou skleněné otvory pod nohama. Naštěstí jsou již tak podřené od bot, že jimi moc vidět není. V první chvíli, když se kopule rozjede je to velmi divný pocit, ale za chvíli je to zcela normální a přirozené. Po prohlídce věže jsme se vydali podél břehu směrem k mostu Erasmusbridge pod kterým je přístaviště lodí společnosti Spido. Odtud jsme prošli postraními uličkami zpátky k autu a vrátili se do kempu. Cestou jsme se ještě zastavili v Reuwijku v McDonaldu, kde jsme si dali zmrzlinu a nějaké jídlo.

Večer jsme se ještě vypravili do Goudy, kde jsme si prošli město. Bylo zajímavé vidět náměstí, které bylo před pár dny plné stánků jak je prázdné a lidé sedí jen v kavárnách při krajích. Prošli jsme si prázdné městečko a jeli zpátky do kempu.

10.den – pondělí 20.7.2009

Dnes jsme byli v městečku Hoek van Holland. Odtud odjíždí trajekty do Anglie, je tu pevnost, protipovodňová vrata a velmi hezká pláž. Na té se nám líbilo nejvíc, zvláště psům. Vyzkoušeli jsme i vodu a velké vlny. Zdála se být teplá, alespoň když jsme tam byli po kolena. Samotná pláž byla poměrně dlouhá a jezdili po ní z jedné strany na druhou auta pobřežní hlídky. Dojem trochu kazil výhled na rafinérii.

Kousek od pláže je také kemp. Nebylo do něj moc vidět, ale vypadalo to na tradiční holandský kemp plný víkendových mobilhome a karavanů.

U parkoviště stála věž See gate o které jsme se domnívali, že se jedná o zmiňovanou pevnost. Až ve městě jsme s jednoho bilboardu zjistili, že jsme se mýlili. Aspoň máme důvod se sem vrátit.

Ve městě jsme si také mimo jiné v jedné z cukráren koupili čokoládové pralinky, které byly naprosto vynikající.

Po návratu do kempu jsme si dali něco málo k jídlu a přemýšleli o programu na další dny. Rozhodli jsme se, že do Belgie se již přesouvat nebudeme. Na čtvrtek plánujeme výlet ještě jednou do Amsterdamu hlavně na květinový trh a podívat se na místa, kde jsme prve nebyli.

11.den – úterý 21.7.2009

Tento den jsme se vypravili do Den Haagu. Podařilo se nám najít podzemní garáže téměř v centru města – Malieveld. Našim cílem byl Binnenhof – sídlo vlády a parlamentu a Mauritshuis, u kterého bohužel opravovaly fasádu. U vchodu do Binnenhofu jsme si koupili herinky v housce a vydali se na obhlídku nejbližšího okolí. Bohužel musíme konstatovat, že Haag až tak zajímavé město není a je až příliš moderní. Protože holky byly už z toho dlouhého popojíždění a courání unavené, vrátili jsme se do kempu a užívali si pohodu u karavanu.

12.den – středa 22.7.2009

Na dnes jsme si naplánovali výlet do Schiedamu. Je to malé městečko na předměstí Rotterdamu. Jeho mapku a informaci o soustavě sedmi mlýnu ležících na jednom grachtu ve vzdálenosti cca 1 km od sebe jsme získali v informačním centru v Hook van Holland. Žádný průvodce se o tomto půvabném starobylém městečku nezmiňoval. Opět se nám podařilo zaparkovat přímo v centru městečka v podzemních garážích pod obchodním centrem. Prošli jsme se uličkami města až ke grachtu u kterého jsme narazili na první mlýn. Mezitím jsme prošli přes malé náměstíčko se starým kostelem a starou radnicí, která dnes slouží jako hospoda. Podél grachtu jsme si prohlédli všech 7 mlýnů, které jsou všechny rekonstruovány. Nikde jsme nenašli informace v angličtině, takže nevíme ani k čemu sloužily.

Cestou zpátky jsme si ještě všimli, jak na břehu jednoho grachtu staví mlýn úplně nový, podle původních maleb.

13.den – čtvrtek 23.7.2009

Dnešní den byl ten nejčernější den naší dovolené a posledních měsíců vůbec. Ráno jsme vyrazili do Amsterdamu, kde jsme v pohodě zaparkovali v podzemním parkovišti v Qparku u Rijkmusea. Vydali jsme se směrem ke květinovému trhu, protože maminka si chtěla koupit domů orchideje. Prošli jsme si trh abychom věděli kde co je a dohodli se, že kytky koupíme až cestou k autu. Od trhu jsme se vydali ještě na malou okruží prohlídku míst, kde jsme poprvé nebyli. Šli jsme směrem k Begijnhofu, odtud na náměstí Dam a přes čínskou čtvrt a začátek čtvrti červených luceren (sem mě rodina odmítla pustit) podél kanálů a uličkami zpátky na květinový trh. Tady jsme koupili orchideje ( 2 za 7,5 Eura) a taky Verča si koupila svoji kytičku…(nejvíce dovážený suvenýr z Holandska). Jinými uličkami jsme se vrátili k autu a jeli zpátky do kempu.

Cca 15 km od kempu ve městečku Alphen a/d Rijn při nájezdu na dálnici se nám zbláznilo auto, zakouřilo se z výfuku a už jsme stáli. První reakce se nedá ani napsat.

Poté co jsme se vzpamatovali jsme začali přemýšlet co budeme dělat dál. Rychle dát trojúhelník a kontaktovat asistenční službu. Ještě že Verča nemůže bez telefonu vydržet a měla ho sebou. Naše telefony zůstali samozřejmě v karavanu, vždyť máme dovolenou. První poučení pro příště! Po dohodě s asistenční službou a upřesnění naší polohy jsme čekali na příjezd odtahovky a přemýšleli co dál. Odtah do Čech nebo nechat opravit v servisu v Holandsku. Poté, co jsem zjistil cenu odtahu do Čech – cca 40 tis. jsme se s mechanikem dohodli, ať nás odtáhne do servisu a uvidíme co bude dál. Tam po cca 1 hodině nám vyřkli ortel-palivové čerpadlo, oprava 1380 Euro.

Prostřednictvím tlumočníka na asistenční službě (musím teda pochválit, že Globál distanc nám opravdu pomohli) jsem se domluvil, ať auto opraví, ale přijedu si pro něj další pátek (musím do práce) a taxíkem jsme se vrátili do kempu. Dalším problém byl, jak se dostat domů a pokud možno s karavanem. Přes našeho kamaráda Luboše jsem získal kontakt na člověka, který vozí šífáky do Německa a Holandska. Domluvili jsme se, že v pátek večer vyrazí, vyhodí kluky v Duisburgu a vyzvedne nás v Reewijku.

14.den – pátek 24.7.2009

Celý den jsme díky tomu že jsme bez auta trávili pouze v kempu sledováním televize. Odpoledne jsme si ještě s klukem, co pro nás měl přijet upřesňovali, že potřebuji, aby vzal redukci se 7 kolíku na 13 kolík. Asi hodinu potom nám zavolal, že nepřijede…

Byly jsme znovu o den zpátky a řešili co dál.

Nakonec, po všech peripetích jsme v sobotu v poledne odrazili domů.

O týden později jsem jel do Holandska opět. Jedním autem pro karavan, který nám pohlídali v kempu a druhým autem s paleťákem pro auto, které dodnes není opravené….

Přesto musíme konstatovat, že dovolená to byla skvělá a máme z ní krásné zážitky a několik poučení.

1.      Vždy alespoň základní asistenční službu

2.      Vždy mít u sebe telefon dovolená nedovolená

3.      Nebrat si sebou bankovky vyšší hodnoty než 100 Euro

4.      Pokud možno jet ještě s někým (sice to nic moc nevyřeší, ale myslím, že je to pak asi lepší pocit)

Doufám, že to není moc dlouhé a někomu informace pomůžou.