Protože máme chuť jednou za čas užít si někde s vnoučaty, zvolili jsme tentokrát zimní koupání v nějakém aquaparku, kde vydržíme celý den a děti se nebudou nudit. Volba padla na aqvapark Krakow, kde jsme ještě nebyli a slyšeli jsme jen chválu. Vypsal jsem výjezd a čekal na to, kdo se přidá a kdy už konečně pojedeme.

Protože máme chuť jednou za čas užít si někde s vnoučaty, zvolili jsme tentokrát zimní koupání v nějakém aquaparku, kde vydržíme celý den a děti se nebudou nudit. Volba padla na aqvapark Krakow, kde jsme ještě nebyli a slyšeli jsme jen chválu. Vypsal jsem výjezd a čekal na to, kdo se přidá a kdy už konečně pojedeme. Ozvalo se dost posádek a výjezd vypadal, že se vydaří. Jak se ale blížil den odjezdu, odpadaly posádky díky nemocem, jedna za druhou. Stánička ležela dva dny před odjezdem a já se jen udržoval jako samoléčitel, abych také neulehl. Představa, že nepojedu mě štvalo z několika důvodů, kvůli sobě, kvůli kamarádům, kteří chtějí jet a hlavně, zkuste vysvětlit těšícím se vnoučatům, že nemůžete.

Výjezdu nic nebránilo a já ve čtvrtek naposledy začal důkladněji pročítat jak to v tom Krakowě funguje. Najednou jsem se začetl do zákazu vstupu na tobogány dětem do 12 let.Představa, že se děti koukají na tobogány a nemohou se svézt mě donutila jednat a změnit směr na sever do Tropical Islands centra mezi Drážďany a Berlínem.

Změna byla poměrně jednoduchá. Protože odpadly všechny posádky až na Michala se Stáňou, kteří byli v podobné situaci jako my a jet někam museli (slib je slib). Ráno v pátek se ozval Petr s Aničkou, kde se sejdem v Litomyšli a tak jsem otočil i je. Tím jsme byli tři posádky. Rozhodnutí „sejdeme se u Meka na teplický dálnici v 13,oo“ klaplo. Takže asi v 13,3O jsme vyrazili směr na Teplice z Teplic po dálnici na Drážďany. Na hraničním přechodu při malé zastávce přijeli Nováčci z Brna. Dále na Drážďany a Berlín jedeme ve čtyřech. Kolen 17 hodiny se vpravo od dálnice objevila obrovská svítící stavba a my byli na místě.

Zaparkovali, postavily své auta a karavany, já odnesl elektrocentrálu do louky a natáhl kabel, na který jsme s Michalem bez problémů jeli celý večer. Postávali jsme venku, povídali, pojídali a popíjeli. Čekali jsme, zda dorazí další parta kolem Igora a Jitky, kteří měli na tento víkend naplánován výjezd. Nedočkali jsme se a šli spát. Domluveni na ranní odchod v 8,30 do Tropicalu ať máme místa u Bali pláže.

Ráno vstáváme, dětem děláme snídani, balíme jídlo a pití, župany ručníky a další potřebné věci na celý den k vodě. Vyrážíme včas, u vchodu platíme vstup 24,5 Euro dospělá osoba a 19,5 Euro za dítě od 4-12 let. U pokladny říkám rodinné vstupné a paní nám neúčtuje jedno dítě, i když na otázku věku, přiznávám 4 a půl roku. Protože není nikde v ceníku uvedeno nic o rodinném vstupném, tak nevíme, proč to paní udělala. Zabíráme plácek na pláži Bali, rovnáme si v ceně vstupného lehátka do kruhu a čekáme na další návštěvníky. Po chvíli přicházejí další a další a další, další seznamování i a další potřásání pravicí. Protože každý donesl nějaký ten šńaps tak otvíráme jednu lahev za druhou. Je veselo koupeme se, vyprávíme a děláme si dobře.

Každý porůznu využívá teplé vody, děti menších tobogánů u pláže Bali. Na větší tobogány chodí menší děti v doprovodu rodičů, v našem případě prarodičů. Větší tobogány jsou za vstup 3,- Eura na den. Jak tam poprvé vstoupíte, :) tak se vám naúčtuje sazba a už můžete chodit celý den až do 22.oo hodiny. Někteří využili místní sauny. My jsme večer, kolem 18.30 dali dětem v místním bufetu večeři. Po sedmé večer jsme spakovali saky paky a přestěhovali se k jižnímu moři na večerní představení, které se odehrává na ostrově jižního moře. Večerní představení je každý den v takzvané sezóně. Sezónou jsou označeny dny, kdy je i vyšší vstupné asi o 3,- Eura. Tyto dny jsou vyznačeny v kalendáři u vstupu a na internetu. Jsou to zpravidla SO a NE a některé dny v týdnu.

Večerní program (už jsme viděli dva) je velká kouzelnická šou, proložená baletem a artistickými vystoupeními, trvající cca 1,5 hodiny. Celé je to dokonale osvětleno laserovou a světelnou technikou. Po návratu jsme jen chvíli postáli před karavany a šli asi v 22,30 spát.
Ráno jsme pobalili zvedli nožičky, někteří sjeli z klínů a kolem deváté mazali k domovu. My, ze Sulovic to do Tropicalu máme 340 km a jede se v zásadě stále po dálnici. Z Prahy na Teplice, Drážďany, Směr na Berlín a asi 60 km před Berlínem je Tropical.

Návštěva jistě stojí zato. Je příjemné přeříznout zimní období jedním dnem pod palmami.
Takže ahoj někdy v Tropicalu