Ptá se svého času soudružka učitelka dětí ve škole, k čemu by přirovnaly Komunistickou stranu.

Přihlásí se Maruška: já ji vidím jako sůl, bez které nejde žít ! Správně povídá soudružka učitelka.


Hlásí se Pavlík: já ji vidím jako životadárnou vodu, kterou potřebuje celý svět ! No tak to je také moc pěkné povídá souška.


Z lavice se zvedne Pepíček a říká: Já vidim komunistickou stranu jako jednu velkou loď na rozbouřeném šírém moři! Všichni cestující serou a blijou
a nikdo nemůže vystoupit !!!