Hezký den, prosím znalé o odpověď. Jak je to dle zákonů ČR se stáním " jen tak" na parkovišti, u kostela, na širší cestě, ve městě na vsi a tak? Dle mého pohledu je potřeba dodržet dopravní vyhlášky. Samo ekologie, pořádek... ale to jsou obecné věci. Je jiné nařízení např. jako v Chorvatsku o stání obytných aut a karavanů? Jezdím na divoko často, vždy bez problému. Přesto mě zajíma jak je to dle zákona. Díky!

Toto by mne také zajímalo, většinou zákon hovoří o zákazu táboření a to na území různých forem chráněných přírodních oblastí. Nikde jsem doposu nenalezl jak je zákonem definováno táboření. U přespání "na divoko" v obytném autě pak asi mimo oblasti ochrany přírody lze nocovat kdekoliv na pozemní komunikaci pokud to není upraveno dopravní značkou nebo pravidly jinak, a mimo dopravní komunikace asi libovolně pokud budeme mít souhlas majitele. V chráněných oblastech je vjezd mimo pozemní komunikace zakázán, takže toto odpadá, ale přespání na parkovišti(pro mne parkování) by se mělo řídit pouze dopravním značením a to zda je parkování povoleno i v nočních hodinách. Uvítám k tématu jakékoliv informace.

To je tedy i muj názor, pokud stojím tam kde se stát normálně může, můžu v autě či karavanu i spát.

Nevím, jak je to u nás, ale třeba v Itálii jsme se setkali s tabulemi "Zákaz kempování" a přesně tam bylo specifikováno co to je. Takže, žádná markýza, žádné židličky a stolečky, schůdky a nožičky.
Takže když přespíš v zaparkovanym autě, nic se neděje. Nakonec na odpočívadlech vidím dost nocležníků v osobákách a to je v podstatě to samý co obytka. Jak je to s přívěsem a zapackováním, to nevím. I když kamarád má zapackováno na parkovišti u lanovky v Rakousku aspoň 3dny a nikdy nebyl problém. Nás taky zatim nikdo z parkoviště nevyháněl.
Jinak si myslím, že parkoviště je určeno pro parkování a jestli v autě při tom jsou lidi, nebo ne snad vyhláška neřeší. Ale papíry jsem dělala před deseti lety, a u nás lze uzákonit kdejaká ptákovina, tak fakt nevím...
čau jitka

Podobné téma už se zde řešilo. Zkus se podívat na http://www.carava...ad_id=3603

obecně bych doplnil - pokud jsem platící návštěvník - termály, lanovky, hospody - tak na jejich pozemku to tolerují.

Pokusil jsem se shrnout ze zákonů a některých stanovisek české inspekce životního prostředí takový malý sumář k problému.
Česká legislativa pojem stání na divoko nezná. S karavanem nebo bydlíkem můžeme buď tábořit nebo parkovat (resp.stát).
Stání je uvedení vozidla do klidu a pro případ parkování se předpokládá opuštění vozidla. Pokud budu někde parkovat nebo stát, musí to být v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Tzn. tam, kde není stání zakázáno, stát nebo parkovat mohu. Ovšem stání nebo parkování nemusí být zakázáno nebo nějak omezeno jen dopravním značením ale i místní obecní nebo městskou vyhláškou! Pokud budu přespávat ve vozidle nebo karavanu na místě, kde je stání povoleno a neporušuji - li dopravní předpisy anebo místní vyhlášku, neměl bych být policií postihován.
To se ale týká veřejných komunikací. To znamená, že na soukromém pozemku se musíme řídit pokyny vlastníka. To může být plocha u domu, polní cesta, ale i např. parkoviště u obchodních domů nebo benzínových pump která jsou soukromým pozemkem i když na nich platí pravidla silničního provozu.
Jiným pojmem je táboření. Podle definice je táboření souhrn činností, které umožňují pobyt ve volné přírodě (? ) spojený s možností přenocování (ve stanech, karavanech apod.). Podrobnější specifikace není příliš rozvedena. V lesích je podle lesního zákona č. 289/1995 Sb. zakázáno tábořit mimo vyhrazená místa. Lesní pozemky však můžeme vyloučit, protože tam je dle lesního zákona vjezd zakázán. Čili když tam nemohu vjet, pak tam nemohu ani tábořit.
Táboření je v některých případech zakázáno, a to  bez ohledu na to, kdo je vlastníkem dotčených pozemků. Jde o tyto případy:
V národních parcích, v chráněných krajinných oblastech a v národních přírodních rezervacích  (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je zakázáno tábořit  mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody – jde o zákazy plynoucí přímo ze zákona.
V přírodních rezervacích, v národních přírodních památkách a v přírodních památkách je táboření zakázáno, pokud to stanoví bližší ochranné podmínky, vymezené v jejich zřizovacích předpisech.
V ochranném pásmu 1. stupně přírodních léčivých zdrojů je zakázáno tábořit mimo vyhrazená místa  podle nař. vl. č. 152/1992 Sb.
Ve vyhláškách obcí mohou být také obsaženy zákazy táboření. Obec tak může chránit veřejný pořádek v režimu § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), např. zákazem neoprávněného (ve smyslu nedostatku svolení vlastníka pozemku) stanování a táboření na vymezených veřejných prostranstvích, případně území obce, a to bez ohledu na charakter vlastnictví konkrétního pozemku.
Naopak zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství táboření neřeší a táboření ani striktně nezakazuje. Zákon připouští užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu, tzn. v takovém rozsahu, který je nezbytný k výkonu rybářského práva. Je otázka, zda je nezbytné k výkonu rybářského práva stanovat či tábořit.
Obecně lze říci, že podle čl. 2 odst. 3  Listiny základních práv a svobod může každý činit, co není zákonem zakázáno, takže v případech, kdy to zakázáno není, je možné ve volné přírodě tábořit.
Je ovšem třeba dbát ochrany vlastnického práva pozemku. Pokud na něm chceme zůstat a přenocovat, je to vždy otázka dohody s majitelem pozemku. Na pozemcích ve vlastnictví státu nebo obcí (pokud nejde o výše uvedené případy) není táboření zakázáno.
Ovšem ve všech citacích jsem nenašel nikde pojem přespání v zaparkovaném vozidle. Zda se jedná o parkování nebo táboření bude jistě záležet na souvislostech a délce pobytu. Pokud večer přijedu a ráno pokračuji, pak bychom mohli použít pojem stání vozidla. Pokud použiji stání vozidla k pobytu, anebo užívám i vnější prostor(židličky apod.) pak jsme jistě blíže pojmu táboření.
Zákon je jedna věc, praxe druhá a nic není jen černé a bílé.
Vždy je to ovšem o lidském chování a jednání ať na jedné nebo druhé straně.
Snad můj pokus o objasnění trochu pomůže.

Pokusím se to shrnout - kde to není zjevně zakázáno, neřeším, proč bych nemohl.
V Rakousku nám docela funguje nabrat kurs ke kostelu v nějaké vesnici u cesty - dálnice. Vždy bylo zatím kde zaparkovat a v klidu a pohodě. V našich krajích mi to přijde zatím úplně jedno, dokud bych neporušil dopravní předpisy.
Možná nám zjednodušuje život velikost a civilní výzor naší vestavby.
Radek

Jen pozor u Rakouska, pokud se nepletu tak dva jejich kraje *(Jižní strana Alp) mají zákaz přespávání nadivoko a na parkovištích. Nakolik to ale kontrolují nevím.

Děkuji, a jsem rád že to tak je, v některých věcech se mi zdá, že jsme papežštější než papež. Super, že zde spíš funguje selský rozum.