prosím o radu. Delší dobu zde sleduji komunikaci ve věci BOOSTERŮ a o CYRIXU ani zmínka. Já mám Ducato z druhe ruky a mam nainstalovaný CYRIX. Dle původního majitele je to prý srovnatelné, ale já tomu moc nevěřím. Jednak se mi baterie do plna nenabije ani po 300 km a potom proč by cena cyrixu byla tak výrazne nižší? Karle dám na tebe, ale i od ostatních zasvěcených si nechám poradit Mám ten cyrix vyhodit? Děkuji edabarta

[u][/u]aby booster zajistil dobíjecí proud např 45A musí "vyrobit" výrazně vyšší napěťovej spád, např 17V.
[u]Booster[/u] si "vyrobí" pracovní napětí např 17V a z něj pouští pulzy do nabíjený baterky o provozním napětí např. 14V. Samozřejmě za stálého přesného hlídání napětí obou baterek (referenční napětí), a pokud možno - za stálého hlídání teploty nabíjené baterie.
Pokud tam čidlo teploty není - zařízení spolehlivě nepozná stav nabitosti baterky a pro jistotu sníží výkon např. na polovinu.
Teplá baterka je vopravdický znamení, že už "fakt nemůže" a signál pro booster že má ubrat, nebo přejít do konzervace.
Tolik k boosteru.

[u]Cyrix[/u] je jenom relé, který při impulzu sepne. Pokud altík vyrobí 14,5V tak napěťový spád (po ustálení např.13,8V) zajistí dobíjení jen cca 5-10A (dle velikosti a vnitřního odporu baterky, koncovýho napětí regulátoru a dalších "brzdičů" ).

závěr: dobíjecí účinnost [u](správně namontovaného !!)[/u] boosteru je řádově 4-6x vyšší než Cyrixu.
Edo, bohužel tvrzení původního majitele, že [u]Cyrix je jako Booster[/u] je nehorázná lež. Jestli vyhodit nebo ponechat, si netroufám říct. Musel bych to auto vidět. Pak jsem schopen říct informaci za kterou ručím. Můžeš-li přijet, rádi se na to podíváme.
Cyrix je vhodný pro běžný provoz, booster pro lidi co jezdí v zimě s olovem. Booster prodlouží zimní pobyt o 25-100% času (záleží na době chodu motoru).

ALE;
POZOR NA JEDNU VĚC:
Cyrix není příliš vhodný v kombinaci se solárem !!!
Protože chodí "oboustranně" udržuje dlouhodobě propojené obě baterky.
Všimněte si, že všechny energobloky (krom starých Calir) chodí striktně jednosměrně.
Dřív když obě baterky byly +/- stejné (např 80 a 80Ah) to bylo celkem jedno, ale dnes kdy je 80+180Ah už ty rozdíly celkem jsou.

Pro případný blafaly a "diskutéry": proč myslíte, že v EBL je proudový dělič cca 1:10?

A ještě něco;
odborná montáž boosteru se pozná podle toho, že:
1) ovládací panel boosteru je osazen VŽDY v zorném poli řidiče
Booster funguje za jízdy = tak je přece logický, že by na něj měl řidič vidět, ne ?!? všichni co máte porůznu namontovaný boostery - si vzpomeňte kdo máte ovladač v zorným poli řidiče. Kdo jo, má to od odborný firmy :D(y)
Protože kdo ne, tak je to jako kdyby vám palivoměr namontovali pod sedadlo spolujezdce :D
2) booster má VŽDY připojené teplotní čidlo
3) naopak - pokud musím osadit booster u aplikace se dvěma paralelními baterkami osazuji bez teplotního čidla

většina rádoby odborných firem (a bohužel i prodejců) ani jednu z těchto zásad ani nezná, neřku-li že by to tak montovali.
A o tom jak proškolit majitele ?
A nešťastný zákazník ?
Typický dotaz na C24 - jak poznám že mám v autě booster ?
No comment.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano, jsem drzý až vyzývavý. Budu exkomunikován a ukamenován.
Už vidím pár lidí co by s potěšením zasáhly dlažební kostkou mou olysalou šedivou lebku. Někteří i :D víckrát.
Protože vobčas píchnu do vosího hnízda. Rádoby odborníků a všeználků.
Páč pak ti smutní majitelé přijedou k nám.
A protože je to v mojí akademii tak si tady na svou hubu můžu říkat co chci. Zatím.

Fšem hezkej večír :)(y)

Mno, já bych ten informační panel tak nepřeceňoval. Stačí, když je relativně pohodlně přístupný, např. po odklopení dvířek. Se zbytkem souhlas.

ano Tome, ty to těm lidem řekneš.
Ale jsou kusy, co to dají do dvojitý podlahy,.....

Karle moc děkuju za vyčerpávající zprávu. V klidu si ji prostuduju, kouknu do auta, jak to tam je vlastně osazeno a připojeno a pak bych tě ještě jednou poprosil o detailnější pohled. Nejraději bych k vám přijel, ale nacházíš se ode mne trochu z ruky.
Obrátil jasem se přímo na tebe, protože mezi karavaňáky máš renome opravdu vysoké. Eda

Existuje řešení bez boosteru i Cyrixu? Mám na autě solár který mi od jara do podzimu stačí pokrýt spotřebu, ale v zimě bych ocenil možnost nabít nástavbovou baterku při přejezdu. Ale vzhledem k poměru doba chodu/doba nevyužití mi připadá blbost investovat tisíce do boosteru a před Cyrixem kombinovaným se solárem Karel varuje. Skoro si říkám že nejjednodušší bude na hulváta propojovat baterky odpínačem, ale zase nejsem takový hulvát abych si troufl propojit mokrou startovačku 120Ah s gelovou nástavbovkou 180Ah bez zeptání.

Mám Booster 45A, ovládací panel je nad vchodovými dveřmi. Přiznám se, že jsem ignorant a stačilo mi, že za jízdy na panelu cosi blikalo. Ale v případě, že panel budu mít přímo před očima, co na něm budu vlastně sledovat? Díky za osvětu:-)

Jeste muzes dat na kostru od cyrixe vypinac a mas to vyreseny jedinej problem je potom lidskej faktor :)

Nytrak: no, mě to přinutilo postavit si vlastní jednosměrnej "cyrix" s parametrama který si nastavuju individuálně. Protože propojení kapalina/gel nebo kapalina/Lfp vyžaduje trošičku jiný nastavení. A to žádnej (mě známej výrobce) nedělá. Tak mám na některý elektronický věci vlastní vývoj. Většina servisáků a výrobců bere komponenty který lze koupit. Já, pokud nejsem spokojenej tak si to občas spíchnu sàm,.....
Kdysi jsem to chtěl vyrábět, ale dneska stěží stíhám výrobu pro naše realizace. Páč jsme prťavá firma ( je nás jen 8) tak v laboratoři onanuju většinou sám.
Samozřejmě když budeš potřebovat tak ti jeden propojovač spíchnu.

Sapuki: minimálně stav nabíjení. Blikání říká jestli to nabíjí, nebo jestli už je nabito, jak rychle to nabilo (kondice baterky), booster lze v případě potřeby vypnout (dobíjení startovačky externí nabíječkou). Já chci za jízdy mít jistotu že altík je o.k. a dobíjí. Tak mám palubní voltmetr. Pokud bych měl v autě booster, voltík nepotřebuju, displej mi hlásí že je vše o.k.
Zjistit že se mi vysypal altík až ve chvíli kdy se auto zastaví se mi moc nechce. Proto chci mít za jízdy jistotu že je vše o.k.

Pro šťouraly: baterka se zbytkovým napětím 9V mi kontrolku fakt nerozsvítí. Tohle platí u aut s jednou baterkou, ne u propojení dvou baterek.

Dotaz pro Karla ? Jinak bych chtěl Karlovi taky mockrát poděkovat za skělé informace a vědomosti které nám tady dává .

chtěl bych poprosit o vysvětlení bodu 3.

3) naopak - pokud musím osadit booster u aplikace se dvěma paralelními baterkami osazuji bez teplotního čidla .

v mém případě používám 60amp boster MT LB 60A , Baterie 2x Trakční baterie Dry Bull DB 180, 183Ah, 12V zapojené paralelně a teplotní čidla na obou dvou bateriích .

a ještě dotaz na nabíjení používám nabíječku GYS fhasch 100ah , ale nabíjecí proud mám snížený na 60amp jestli to není na ty gelové baterie velký proud ? Mockrát děkuji a zdraví Martin .


Jinak ovládací panel taky nemám v místě řidiče , ale v garaži . :D

tedy já jen koukám jak nám to vlákno čile :) žije

Martin: jestliže máš novější verzi s dvěma výstupama čidel (pro každou baterku jedno) je to samozřejmě optimální varianta. U starších modelů (MT 25 a 45) tomu tak nebylo. Nabíječku sice neznám, ale 30A na 180Ah baterku není ani 0,2C což je zcela O.K. Předpokládám že to bude mít IUoU chaku a teplotní kompenzaci (ale to mají snad všechny tydle děla).

Jo a díky Vám oběma za pochvalu, přece jenom moje ješitný stařecký ego lechce :D pookřeje,...(y)

to: Karel Prokop
Děkuji za osvětu:-))

díky Karlovi za dobré rady a vysvětlení a zeptal bych se jakým proudem se cca daří nabíjet LPF nadstavbovou baterku přímím propojením (např. přes cyrix nebo odpojovač)? Karle ty u toho svého cyrixu řešíš i odpojení LPF, když už je plně nabitá? Díky.

Jarda K2:
:D:D:D (musel jsem se zasmát, zase jeden z lidí, kterejm to (y) pálí).

LFP se za jízdy dobíjí rychlostí cca 0,15-0,3C.

To znamená že:
- do 100Ah lithia teče v závislosti na vnitřním odporu baterky, spojů, koncovým napětí altíku a nabitosti baterky něco mezi 10-20A (olovo 3-8A).
- do 200Ah cca 30-40A (olovo 8-15A)
- do 300 Ah už běžně k 50A (olovo se neosazuje, mělo by metrák)
a do 400Ah lezou proudy až k 70A
= dobíjecí proudy jsou už v základu násobně vyšší než u olova, (byť je tam hromada činitelů, který ten výkon dokážou omezit).
všimněte si, že s kapacitou stoupá i dobíjecí proud.
Proč?
otázka; proč do stejný kapacity LFP teče ze stejnýho zdroje víc, než do stejný kapacity olova?
Baterkáři vy prosím neodpovídejte (páč to víte).
Potejráme :P normální lidi.

Vypínání po dobití:
není třeba, páč tohle naprosto jednoduchým způsobem řeší "napěťový spád" (ani elektrika do kopce neteče) jakmile se napětí baterek +/- vyrovná, proud neteče.

Tááák. A nyjnčkonc !!!
Domácí úkol pro technicky zdatnou karavanistickou obec:

nástavbový Lithium má uklidněný napětí 13,3V a startovací olovo 12,6V.
po skončení nabíjení (např. solár, noc) bude teoreticky rozdíl mezi bateriemi téměř 0,7V
Co se stane, když to např. Cyrix bude trvale držet propojený? (díky zvýšenýmu napětí lithia si myslí, že nástavbu někdo trvale dobíjí a nerozepne)

1) Bude docházet k přetokům ?
2) Pokud ano, k jak velkým?
3) Je toto řešení problém, nebo to můžu ignorovat?
4) Co to udělá při zapojení přes klasickej EBL (je tam proudovej dělič)
5) Co to udělá ve vestavbě která EBL nemá a má jen Cyrix?

Tady se hukáže. Kdo odpoví ihned = je buď neuvěřitelnej mazák, nebo to má oměřený.
Voba dostanou :P sušenku.

P.S.
Protože jsem marod, tak mám čas Vám vymejšlet domácí úkoly.
Ale nezoufejte; brzy budu odvlečen do práce a bude vode mě zas nějakou dobu pokoj.

Nebudu citovat ať to tu neplevelíme.
Na otázku proč do LPF teče více než do Pb odpovídat nebudu(nechám ostatním a jen napovím páč vím proč jsem investoval do LPF zejména kvůli moveru a těžkým přejezdům - kdy po cca 100m stoupání od 15 do 30% sklonu s 1,3 tunama jsou zpocený i přívodní 16mm kabely).

Trochu nerozumím tomu proč narůstá tak zásadně proud z altíku při zvětšování kapacity LPF?
Za předpokladu stejného vedení a jištění si nedovedu představit zvýšení proudu na cca 2násobek při zvětšení kapacity LPF z 100 na 400Ah.

Co mám vyzkoušeno tak největší brzdou nabíjení LPF altíkem je právě ten propoj baterek(každý miliohm užírá desítky mV spádu a těch je tam docela málo).
Mě např. altík dává v autě jen 14V a pokud mám LPF vybitou pod 50% tak LPF má cca 13,48V(cca 3,37V/čl) při cca 30A tj. 500mV a cca 16mOhm
pokud už je na 80% tak už je LPF 13,76V(3,44/čl) tak teče jen cca 15A tj. 240mV a cca 16mOhm.
Když jsem to ladil tak jsem např. musel vyměňovat pojistková pouzdra i pojistky z důvodu velkých přechoďáků.
Bohužel navýšit napětí u VW nejde tak z toho víc neviždímu - motor ve předu a LPF v kuftu je cca 5m vedení, který udělá své navíc je potřeba mít na každé straně pojistku a miliOhmy naskakují.

K tomu odpojení po nabití na 100% jsem to myslel při jízdě pokud se baterka nabije na 100% tak absorbční napětí se nechává 3,48V tzn. 13,92V což při i 14V altíku je při dlouhé jízdě reálné.
Pokud pojedu ještě třeba další hodinu bez odpojení tak budou topit balancery a bude ta absorbce trvat zbytečně tu další hodinu.

K tomu DÚ:
Nemám cyrix a měl jsem to propojené cca 4 dny natvrdo a co jsem vysledoval tak:
1. přetoky jsem nepozoroval 13,3V pro dobrou a nabitou Pb baterku není důvod k nějakému velkému odběru
2. pokud v autě něco zapne tak proud teče primárně z LPF vlivem toho vyžšího napětí
3. LPF pomáhá startovačce i při startu (mě to i při relativně dlouhém vedení přikrmí cca 100A - těžko se to měří pro digi klešták jsou to moc rychlé děje
a bočník a elektronika co mám u LPF také tak. Každopádně je potřeba s tímto počítat při dimenzování vedení a pojistek!! (já tam mám 60A niniANL).

Mám v plánu vyzkoušet i déle, ale začlo mrznout tak jsem toho zkoušení nechal, abych nedával sadu zmrzlé LPF.

1) Bude docházet k přetokům ? --- ANO
2) Pokud ano, k jak velkým? ----DO VYROVNÁNÍ OLOVA
3) Je toto řešení problém, nebo to můžu ignorovat? ----NENÍ PROBLÉM
4) Co to udělá při zapojení přes klasickej EBL (je tam proudovej dělič)--ROZEPNE
5) Co to udělá ve vestavbě která EBL nemá a má jen Cyrix? ----NIC

Nejsem v oboru elektro.

otázka; proč do stejný kapacity LFP teče ze stejnýho zdroje víc, než do stejný kapacity olova?

Myslím si že LFP má jinou konstrukci - suchou a snese pojmout větší zatížení na článek .

Já osobně bych řekl, že LFP má nižší vnitřní odpor než olovo a proto do něj teče větší proud - s tím souvisí i to, že LFP je schopné dodat (vzhledem ke svojí kapacitě) mnohem vyšší vybíjecí proudy než olovo.

Jen taková historická: když ještě existovaly ploché baterie 4,5V, tak ty měly tak vysoký vnitřní odpor, že se do "baterek" na svícení musela dávat žárovna na cca. 3,8V, protože žárovku na 4,5V nebyla schopná rozsvítit "na plno" (vysoký vnitřní odpory baterie omezoval proud procházející žárovkou a tím se snižovalo napětí na žárovce).

Petře - jsou tam další otázky od Karla ,možná jsem něco spletl .

Problém s různým klidovým napětím při kombinaci lithia a olova řeší Cyrix Li-CT. Řeší taky problém se solárama, neb nesepne jen podle napětí, ale musí být současně signální přívod ukostřený.