BMSky
jejich vývoj,funkce,parametry,...
věnováno Milošovi (GARDA)
BMS zkráceně Balancing Monitoring System je celá řada systémů s různými vlastnostmi, ale hlavní pro nás je ochrana a omezení článků proti přebití.
Když to tu začínalo, tak jediné dostupné systémy byly z číny a ty byly tragicky slabé. Byly to systémy SBM
https://www.ev-po...tml?cur=2s
S balančními proudy okolo 20-60mA. To by stačilo tak na malý cylindrický články. Mělo to polem řízené tranzistory co spínaly koncových 60A a řadu supr maličkých stabilizátorů který měly "ubrzdit" rozjíždějící se články.
Co tomu předcházelo:
firma Winston začala vyrábět "packy" bez jakýkoliv elektroniky a nabízet je automotívu. První kdo na to dojel byli Amíci když si ty baterky (kvůli váze) namontovali do sněžnejch skůtrů. Samozřejmě promrzlý nebalancovaný a teplotně nechráněný baterky vychcípaly hned první zimu. To byl první velkej průser.
Výrobci pochopili že takhle ne,...(baterky jsou v nabídce pořád, jen nevím jestli stále bez elektroniky nebo s). Pamatuju si na jednoho renomovanýho prodejce, který je s velkou slávou montoval pod sedačky dodávek naležato,.....(samozřejmě jako první může docházet ke sklepávání elektrolytu z desek a degradaci baterek)
To byly pionýrský doby, kdy jsme se všichni prokusovali systémem pokus-omyl.
No a tehdy začalo být jasný, že "rozjíždění" baterek nejde dál podceňovat nebo ignorovat. A tak začaly vznikat různý systémy s různými vlastnostmi i výkony.
Protože se všechno odvíjelo primárně od baráčnických systémů, tak balanční systémy byly pro karavany vesměs nevyhovující.To co se dalo sehnat v číně byly systémy slaboučký (pár desítek mA) a nebo u nás na zakázku dělaný systémy různé složitosti u nichž byla zase vysoká cena. Až desítky tisíc Kč. Ze zcela jednoduchých a nenáročných systémů zpočátku vyhověl např CBM modul s omezovacím výkonem až 1,7A (případně zdvojený, ztrojený). Nevýhodou byla velká tepelná ztráta a nutnost možnosti aktivního chlazení u větších sad.
https://eskutr.cz...v-17a.html
V mezidobí sem firma I4wifi dovezla systém od A123systems s tehdy převratnou Bluetooth komunikací s mobilem kdy systém hlásil výkon solárů i dobíjecí výkon do baterie případně spotřebu. Bohužel jeho slabinou je tragicky malý stabilizátor který stěží "ubrzdí" 0,5A. Při delším provozu (více jak 10 minut) dochází k brutálnímu ohřevu (přes 85°C) a vnitřní hlídání má až na 130°C. To už je pro trvalý provoz moc. Samozřejmě pokud s tím někdo balancuje 50-90Ah články tak to ještě "ubrzdí", ale pokud to někdo posadí na 200-300Ah článek tak už to tragicky nestíhá.
https://eskutr.cz...modul.html
stabilizátor je ten největší černý čtvereček o rozměru cca 12x12mm (co asi uchladí u 300Ah článku ????)
Je třeba si říct že 200Ah Winston dokážu 2kW měničem rozhodit tak, že balanční proudy při nabíjení přes 14,25V běžně lezly přes 2,5A !!! Baterkám se nestane nic, ale proč je mám šroubovat přes 14,7V když mám výkonnou 50A nabíječku? Tohle musí BMSka ubrzdit !!!
A proto jsme si udělali vlastní systém, který umí až 20A. Dnes máme ve vývoji už 6.generaci řízenou Epromkou a plně programovatelnou. Ale cena bohužel samozřejmě odráží možnosti ta je v rozmezí od 3.000 do 15.000,- Bohužel.
Proto na různé systémy a výkony používáme různé systémy.
To je třeba jeden z důvodů, proč baterky stavíme zásadně na zakázku a na míru každému majiteli samostatně.
Tak.
Dnešní systémy jsou různě výkonné i různě složité
např:
https://eskutr.cz...-balancery
pitvat jednotlivé systémy zde nebudeme, to bych Vás myslím 100% zadřel
Prostě pro nás platí že: čím větší články, tím výkonnější balancér potřebujeme.
Další důležitá věc jsou proudy jaké z baterie budeme tahat: čím větší proudy z baterek taháme, tím víc se články "rozjedou". Poznáme hlavně na konci kapacity (když už nemůžou) a při konci nabíjení (jeden článek už je na 100% další dva na 96% a čtvrtej na 92%). A tam to má balancér co nejrychleji a nejpřesněji dorovnat.
[u]Proto:[/u] všimněte si že výrobci cylindrických packů udávají vybíjecí proud tragických 30A.
Páč když se ty články rozjedou nikdo už je neurovná (nikdo nebalancuje 20článků paralelně jednoduchým způsobem). A když se podíváte dovnitř na velikost té BMSky tak to ledacos napoví,....
[u]Podpěťová a přepěťová ochrana[/u]
Podpěťová ochrana je nezbytná, protože jediný hluboký vybití u Lithia bývá většinou jeho poslední.
Ochrana může být součástí BMS a nebo může být samostatná. Já používám ochranu samostatnou s více stavitelnými parametry, stejně jako BMSku s vlastnoručně definovaným nastavením.
Přepěťová ochrana se používá různě: někdo ano, někdo ne. Opět - systémy jsou různé - většinou se používají jako spínače bezkontaktní polem řízené tranzistory MOSFET.
[u]Ochrana proti mrazu[/u]
Tuto ochranu používá opět někdo ano a někdo ne.
Systém různých ochran na kde co je svým způsobem kontraproduktivní, protože zařízení se stává extrémně složité a pro mě osobně i dost často nespolehlivé.
Prostě: přetechnizovanej sráč.
Všichni známe z automotívu: desettisíc konektorů a jeden z nich zoxiduje.
Výsledek?
Auto se zastaví a je na odtah. Normálně už nikdo nic nespraví.
U jednoduchýho systému jsem schopen po telefonu vést majiteli ruce a závadu (minimálně dočasně) opravit,....
Ochranu proti mrazu a přepětí řeším alarmem a BMSkou.
Při přepětí: BMSka začne mohutně "upouštět páru" a alarm začne řvát.
Při nabíjení za mrazu: Jakmile se baterka ohřeje, BMS vnitřní přetlak "upustí" a alarm začne řvát.
Jsem spíš zastáncem, že "v jednoduchosti je krása" a "co tam není, se nemůže pokazit"
Lidi elektrikou nepolíbení samozřejmě můžou mít blbu-vzdorný systém za cenu výrazně vyšší, ale když si někdo kdo dosud používal tlačítkový mobil pro důchodce - koupí Smartphone taky se musí naučit s tím zacházet.
Jinak to nejde. A u karavaningu a lithia to platí taktéž.
Ale nebojte se, nejni to nic složitýho.
Tak.
Teď FV (fotovoltaika)
Mám auto na střeše soláry a ty pořád dobíjí. I za mrazu.
Např Victron má ve svých regulátorech termistor, kterej při poklesu teploty regulátoru pod 5°C nabíjení ukončí.
Nabíječka ovšem tento systém nemá. Lze doplnit systém externí nebo nedávat nic a v mrazech nebýt připojen. Ono i tak to není tak hrozný - protože nabíječka je v konzervaci (většinou na 13,5V a ani se nerozjede).
[u]Jak to dělám já:[/u]
Než vyjedu - pustím si topení; stejně musím napustit vodu a mrazovka nejde zavřít při teplotě pod +7°C. Takže baterka se před odjezdem ovlaží. Okolo baterky většinou vedu hadici s rozfukem, aby teplota na baterky šla efektivně. V případě potřeby mám u baterky malý teploměr s termostatickým ventilátorem aby zas baterce nebylo moc vedro (zatím jsem ho nepoužil, nebylo třeba).
Pokud přijedu domů, dám baterky na nabíječku (auto je vyhřáté) a např další den ráno vypnu (baterky jsou na 100% nabité).
Jako signalizaci používám jednoduchý alarm a na "měření hladiny energie v baterce" měřič kapacity. Vše ovládám přes Bluetooth a do auta ani nemusím lézt.
Navíc: málokdy je auto promrzlé tak, že v něm je např -10°C. Já se u svýho auta nedostal nikdy pod -5°C. A zavlažit baterku jsem dokázal do 10 minut. A deset minut topení před odjezdem nikoho nezabije, stejně neposadí posádku do totálně vymrzlýho auta.
Závěr:
pokud použiju správný, byť jednoduchý a relativně levný systém, v podstatě se nemám čeho bát. Zničit baterky zas tak jednoduchý není a pokud používám selský rozum, není důvod, aby mi baterky zařvaly,....
Samozřejmě opět platí, že baterky formované vydrží víc než jen baterky najeté inicializačním nabíjením.
Ale to už jsem tu psal,....
- pro obytný auta bych použil z 95% baterky prizmatický (Topení,TV, NB, E-kola, Kafostroj, fén,...)
+ lepší výkony, životnost, balancovatelnost
- cena, montáž nastojato
- pro malý vestavby (VW T4-6,MB Vito pick-upy bych klidně dal i baterky cylindrický (bufík, osvětlení, NB, e-kolo,...) + nižší cena
- nižší životnost
Tož tak.
Výběr je na každém z vás.
Třeba to někomu z Vás pomůže v rozhodování co a jak.
Milošovi bohužel asi moc ne, protože ten už tohle všechno dávno ví,....
