Hluboce smekám před spoustou odvedené práce, která ovšem nepadla vniveč, naopak nám mnohým udělala jasno v oblasti, kde jsme se dosud až tak neorientovali. Mám ještě jeden zásadní dotaz. Jak funguje elektroblok a jeho funkce nabíjení v obytném autě. Já mám přepínač gel/kyselina - přepnuto na kyselina - 2x trakční kyselinová 100 Ah - zapojena každá zvlášť- ruční přepínání. Jak to ale funguje, když je nástavba (vlastně i motorová baterie) trvale připojena na 230 V. Je elektroblok schopen nějaké regulace popsané v článku? Trvalé připojení doporučují i prodejci a uskladněná auta mají rovněž připojena. Skoro se mi zdá rozumnější nabít jednou za 14 dnů a odpojit? V kempu je ovšem připojen každý.

Tak to je teda krásná studie. Díky P.

Taky se připojuju k hlubokému obdivu Zdeňkova výkladu. Je perfektní :g
Jak funguje elektroblok a jeho funkce nabíjení v obytném autě.
Energobloky jsou více typů jedno a dvoukanálové
Jednokanálový energoblok - má ve společné krabici nabíječ 220V a propojovací eklektroniku která za jízdy paralelně propojuje "akumulátor" :) startovací a nástavbový. Dále většinou připojuje i "chladničku" na 12V. Funkci nabíječe na 220V popíšu později. Jen jednu důležitou informaci pokud je nabíječ na kapalinu/AGM/gel musí mít vždy mechanický přepinač. Žádná nabíječka nepozná sama od sebe jestli nabíjí gel, AGM nebo kapalinu
[u]Nabíjení z 220V sítě [/u]
Když přijedeme do kempu (domů) spustí se automaticky nabíječka a začne nabíjet pouze nástavbovou baterii pokud je procesorová a má IUoU charakteristiku začne nabíjet konstantním proudem (např 12A) až do plynovacího napětí (např. 14,4V)
to je:
fáze I tvrdý proud 12 A až do dosažení plynovacího napětí (např. 14,4V u kapaliny (AGM) nebo 14,2V u gelu
fáze U je ukončení nabíjení po dosažení konečného napětí 14,4V (14,2V)
fáze 0 je klidová doba kdy nabíječka nechává baterku odpočinout v závislosti na typu a výrobci jednu až čtyři hodiny
fáze U nabíječka dobíjí menším proudem ovšem vždy jen takovou silou aby napětí baterie nepřekročilo 14,2V někteří výrobci dávají konzervační napětí od 13,8V tady se konzervační proudy a napětí liší podle typu a výkonu nabíječe a navoleného typu baterie pokud to nabíječ umí.
Proto výrobci vždy uvádí toleranci kapacity pro výkony nabíječů např. typicky
energoblok Calira EVS 30/12 (30= typ, 12= ampéráž) je vhodná pro kapacitu akumulátoru od 60-120Ah
nebo hodně rozšířený nabíječ Waeco Mobitronic 8A je 60-100Ah
Calira EVS 30/16 75-150Ah
Tyto hodnoty jsou sice orientační - ale je vhodné se pohybovat ve středu hodnot na krajích se buď nabíjí pomalu a nabíječ je dosti přetěžován nebo nabíjí dosti razantně a dochází k plynování (u gelu je to vůbec ouvej - nepšoukne si) obzvlášť pokud nabíječ není určen pro nabíjení gelových bateriií nastává nepříznivá situace
[u]Nabíjení z 12V zdroje [/u]
[u]Začneme alternátorem[/u]
Startovací baterka nastartuje motor a její napětí klesne na úroveň okolo 12V. Roztočí se altík a začne nabíjet startovací baterku jakmile se zvedne napětí startovací baterky na 13,8V (což by nikdy sama o sobě nedokázala) elektronický obvod zvaný D+ (což není nic jiného než napěťové relé) sepne hlavní výkonové relé se 70A kontakty a to připojí paralelně nástavbovou baterii ke startovací. V této fázi se obě baterie nabíjí paralelně. Podmínkou pro toto zapojení je aby obě baterie byly konstrukčně stejné (např,kapalina/kapalina)
Pokud bychom ke startovací kapalině připojili např nástavbový gel musí mít energoblok přepinač na Gel a elektronický obvod který hlídá nižší plynovací napětí gelu. Pokud náš energoblok toto přepínání nemá musí být obě baterie stejné konstrukce
Dále elektronický obvod D+ sepne druhé relé 30A které pustí do obvodu ledničku na 12V.
Lednička na 12V nesmí mít nic společného s nástavbovou baterií. Smí sosat jen ze startovací baterie a to ještě s podmínkou že její napětí je vyšší než 13,8V (točící se altík)
[u]nabíjení solárem [/u]
Solární panel sám o sobě nabíjet nemůže, musí mít regulátor. Regulátor je v podstatě nabíječ který z cca 20V z panelu dělá 12V stravitelných pro baterku. Samozřejmě nemá IUoU charakteristiku ale umí na konci nabíjení ubrat. Těmto regulátorům se říká spínaný protože reguluje spínáním napájecího napětí na začátku nabíjení jede natvrdo a na konci spíná např. jen 1/10 času čímž vlastně reguluje. Protože se jedná o ralativně malé proudy max v jednotkách ampér, nemůže tento režim baterii ublížit, naopak na ni působí poměrně blahodárně neboť udržuje baterii trvale nabitou.
Nevýhodou spíňáčku je že z příchozích cca 20V si vezme jen těch svých 14V a zbytek odmítne jako že ho nepotřebuje čili panel 100W má pak reálnou účinnost např 70W.
Další typ regulátorů je tzv MPPT regulátor je cca 3-5x dražší ale umí pracovat s vyšším napětím (až 60V) a v sérii řazené panely mají větší účinnost. A umí si přetransformovat rozdíl z oněch cca 20V na 14V a tím je o 10-15% účinnější. takže 100W solár má reálnou účinnost např 80W.
Oněch deklarovaných 100Wp nedostaneme nikdy protože panel není v ideálním úhlu ke slunci cca 35°. Náš panel je horizontálně což jej okrádá opět o cca 10-30% výkonu.
Proto vždy dělám optimalizaci na konkrétního uživatele samostatně.
Některé energobloky mají v sobě tento regulátor již zamontován (vždy spínaný typ ) a stačí jen připojit solár o zbytek se postará energoblok sám.
Proces je jednoduchý - solární panel si žije svým životem a jediné co ho zajímá je napětí nástavbové baterie. Pokud je nízké, nabíjí - pokud je vysoké, ubere, vypne a nebo: kvalitnější regulátory to umí - přepne na druhý kanál a začne nabíjet další baterii v našem případě druhou nástavbovou nebo startovací, aby solární energie nešla zbytečně nazmar.
Kvalitní MPPT regulátory tuto funkci mají standartně.
[u]nabíjení E-Foyem[/u]
E-Foy je elektrochemický článek kde el. energie vzniká slučováním metylalkoholu se vzduchem a průchodem přes nějakou membránu (nikdy jsem to detailně uvnitř neviděl tak nevím přesný princip funkce) vzniklá jako odpadní produkt vodní pára a elektrická energie.
Toto zařízení je téměř bezhlučné, netoxické a bezpečné čímž si vydobylo pozici nezastupitelnou na karavanovém trhu (hlavně pro zimní provoz je v podstatě nenahraditelný). Jeho funkce je velmi podobná soláru = stará se sám o sebe zajímá ho jen napětí palubní sítě: když je nízké jede na plno když je vysoké, ubere nebo se vypne.
[u]nabíjení centrálou vývodem na 12V[/u]
V zásadě nelze doporučit. účinnost tohoto soustrojí je tristní. Leze z toho s bídou 3A což pro reálné nabití je žalostně málo. Deklarovaných 8A na invertorech je tak možná do zcela vybité baterie ale regulace (je-li tam vůbec jaká) se stoupajícím napětím snižuje proud a dobu nabíjení neúměrně prodlužuje.
Dvoukanálový energoblok
Liší se od jednokánálového tím že má v krabici dvě nabíječky na 220V z nichž jedna dává např 16A pro nástavbovou baterii a druhá dává zpravidla 4A pro baterii startovací druhý 4A kanál zpravidla nemá charakteristiku IUoU ale jen klasickou IU (nabiju až stoupne napětí, pak uberu proud)
Ostatní zapojení je totožné.
Vícekanálový energoblok
Jeho zapojení je stejné jen má např tři nabíječky: dvě stejné (pro každou nástavbovou baterii jednu s IUoU chakou a jednu slabou IU 4A pro startovačku
Tady se dají modulově řadit jednotlivé komponenty např. firma Truma která koupila Trautmanna (Caliru) dělá nádherné modulové systémya ovšem jejich cena není zcela lidová.
Na druhou stranu - nejsme tak bohatí abychom si kupovali levné věci.

Trvalé zapojení - konzervace
Je vhodné všechny baterky dobít cca jednou za 2-3 měsíce. Startovačka se při 3-4 měsících nečinnosti sama zasebevraždí na hluboké vybití. Nabitá trakce bez údržby vydrží bez problému rok. Proto dnes všichni co mají stát auta nechají jet v konzervaci energoblok - sice to není ideální - např. startovačku to stejně nenabíjí IUoU ale jen IU a to není dobrá konzervace.
Osobně se spíš kloním k variantě jednou za 2-3 měsíce všechny baterie kontrolně dobít (čili minimálně 1x za zimu). Kdo kempí v zimě ten samozřejmě dělá baterkám lépe, neboť pracují. Prostě jak píše zdeněk: nečinnost baterkám nedělá dobře, ale když už musí zahálet ať jsou aspoň nabité. Nejhorší je když baterka leží prázdná. To jdou desky (outlocitní prominou) do prdele velice rychle.
Ještě poslední poznámka.
Vyndávání baterek a stěhování do tepla nemá zásadní význam. Pokud je baterie nabitá, nemůže zmrznout a mráz jí neublíží. V zimě má vyšší samovybíjení ale to pečlivý majitel kontroluje jednou měsíčně a dobíjí aspoň 1x za zimu.
Když je baterie vybitá a elektrolyt je skoro jen voda zmrznout může a mráz roztrhne pouzdro ale to už je zpravidla konečná pro baterii.
Sem si teda dovolil :) doplnit Zdeňkovu znamenitou přednášku o bateriiích ještě energoblokama a dobíjením !o.

je to vycerpavajici,nicmene jsem stejne zmaten.Mam v aute toto:
http://www.calira...att/21.pdf
a 1x80Ah start. + 2x90Ah trakce kapalna (pres prepinac,ne paralelne)
je to dvou/vicekanal? ma to regulaci solaru? Z toho tech. listu jsem se toto nedozvedel,priznam se nemecky neumim,ale slovnik pouzit umim. :))

Karle děkuji za perfektní výklad. Jen poslední dotaz. Mám elektroblock EBL 4-105 (Hymer). Při koupi vozu mi prodejce (autorizované zastoupení Hymru v D) tvrdil, že při napojení na síť dobíjí jak nástavbovou, tak motorovou baterku. Mělo by se tím pádem jednat o dvoukanálový model?

Ahoj, poprosil bych Funa aby dal tohle vlákno někde do předu tak aby nezapadlo, mám pocit že každý nový uživatel karavanu pátra po těchto informacích.

to Looser:
* automatický nabíječ 12A IUoU chaka, konzervační napětí 13,8V
* pokud je nástavbová baterie nabita z 85% dochází kautomatickému přepnutí a nabíjení baterie startovací (inteligentní jednokanál)
* 70A relé k paralelnímu spojení a nabíjení nástavby a startovačky za jízdy
* 20A ledničkové relé (normální lednička má 10A velká 15A)
* přepínač pro kompresorovou nebo absorpční ledničku
* čerpadlové relé 20A
* hlídání baterie s nouzovým zapnutím (na tvrdo) 35A
* 6 12V obvodů jištěných plochými pojistkami
* konektor pro palubní ukazatel typ 722
* LED signalizace napětí baterie I a II vč. kontroly pitné vody signalizace 5ti Ledkami
* LED signalizace odpadní vody až do 3/4, vypinač čerpadla a hlavní vypinač s kontrolkou, Led ukazatel nabíjení baterie
* dvoupólový proudový chránič 10A/30mA nebo jen jistič 10A bez chrániče
co je kurzívou není překlad ale moje poznámky :_
Regulaci soláru to nemá stejně tak to neumí Gel.
Pokud tam hodláš dát solár, dej ho samostatně přímo na baterku a energobloku si nevšímej. Solár bude žít svůj vlastní život.
P.S. nešetři na regulátoru.

Schaudt EBL 4-105 je dvoukanálový model.
Nástavbu nabíjí 10A a startovačku 2A.

Děkuji moc za odpověď, snad mi je teď vše jasné!!!

Karle , můžu já poprosit o popis. Mám elektroblok EBL 20 B. Díky

nemá to být tohle? http://www.schaud.../31.0.html

Ne , ne přesné označení je opravdu EBL 20 B, mám i originál návod k obsluze, ale pouze v němčině, a to není můj šálek čaje. Je to v autě Dethleffs A 5881.

z obrázku víme:
IUoU charakteristika,
nabíjecí proud 18A,
nejmenší připojitelná kapacita 55Ah
má přepínač Kapalina/Gel (případnou AGM nech v režimu na kapalinu)
hlavní vypinač
konektor 2 - 8 pinový komunikační konektor pro panel
konektro 1 a 3 silové konektory (rozvody jednotlivých jištěných větví)
ploché pojistky zleva:
20A vnitřní nabíjecí modul
7,5A čerpadlo
20A el. schůdek
10 A okruh 1
10A okruh 2
10A topení
ještě je tam upozornění:
při jakékoli manipulaci musí být zařízení odpojeno od sítě
zadní strana je při provozu horká, nedotýkat se

Pokud to dobře chápu jedná se o kvalitní jednokanál který se stará pouze o nástavbový akumulátor

Když to nebude tstačit - pošli toho návoda a dáme to do kupy.

Karle, moc děkuji. Dovolím si poslat návod emalilem.

posunuji na horu, zima je za dveřmi

Zajímavý odkaz, kde se dozvíte vše o měniči napětí
http://www.menice-napeti.cz/menice-na...ypocty.php

Snad to sem patří. Mám baterii v nástavbě a to 90Ah, v zimě vydržím podle teploty okolí od 4 dnů když je okolo nuly a 2 dny když je -20°C. Stojím většinou na divoko takže se nakonec nevyhnu zapojení generátoru. Na doporuční tady na fóru jsem pořídil o něco málo starší model než je toto.
http://www.einhel...6&y=7#

Řeším jediný problém, při jakém napětí na baterii je vhodné zapnout generátor. Pro baterii by asi bylo nejvýhodnější zapínat každý večer, ale to se mi samosebou nechce. Takže kdy? Dík za doporučení a vlastní zkušenosti. :x

pro xgojny
Na to ti asi odpovím tak, že pod 12 V se bere, že je akumulátor vybitý minimálně z 60% a je čas jej opravdu začít nabíjet, jinak jde potom rychle dolů.
Jak psal Karel, nepoužíval bych ale výstup 12 VDC z centrály. Šupni to na 230VAC výstup jako když to připojíš doma do zásuvky a zbytek pak funguje stejně.
Když vydržíš dva dny, startoval bych každý druhý den, jen doba dobíjení je pak delší, než by jsi to nechal blafat každý večer.
Když to nebude u nás, ale např v Rakousku, pak dlouhý kabel a centrála někde v díře vykotlané ve sněhu a není pak takový rámus. U nás hned u dveří, aby jsi chytil případného zloděje, až uslyšíš, že centrála ztichla :)

Já jsem právě většínou začal nabíjet na těch 12V. Samozřejmě že napojuji centrálu klasicky na výstup na 230V, jinak mě to ani nenapadlo, začne se dobíjet maximum možného co povolí energo blok což je cca 15A a po nějáké čase začíná dobíjecí proud logicky klesat. Takže mi pak příjde líto aby bzučela centrála a dobíjala třeba jen 5A tj. asi 60W, když může dávat nějákých 1000W. Pak je to již o benzínu. To má bohužel za následek nedobití na 100% kapacity a následně nutnost dobíjet příště o něco dříve než při prvním dobíjení. Kéž be vedle mě stál jinej obytkář kterýho bych v pohodě napojil a při jednom bychom se dobyli oba. :s

Co se umísťování centrály týče, tak jsem asi risker, ale davám ji na cca 50m kabel a ideálně někam pod kopec. A to i v Čechách. Nejspíš si koleduju, ale zatím jsem ji na konci vždycky našel.

To pomalé dobíjení na konci bohužel nemá řešení. Je to dané konstrukcí zdroje (akumulátoru). Pokud bys chtěl dobíjet v zimě potichu a doplna tak zbývá už jen E-FOY. Bohužel.