Ono se to vůbec nedá úplně takhle srovnávat, protože to jsou dva naprosto rozdílné akumulátory s rozdílným způsobem nabíjení i vybíjení, využitelnou energií a počtem nabíjecích cyklů.

Například u olověného akumulátoru je kapacita udávaná při maximálním vybíjecím proudu C20 (5% z kapacity, což je u 100Ah proud 5A). Pokud je vybíjecí proud vyšší, tak využitelná kapacita klesá a například u C5 (20% kapacity) už je využitelných jen 75% kapacity, zatímco u LiFePO4 je snížení využitelné kapacity minimální. Pokud budu přes měnič odebírat z akumulátoru 100Ah proud kolem 50A (zátěž na měniči 500W), tak do úplněho vybití akumulátoru odeberete jenom něco přes 50Ah. Také u olova se s vybitím dost snižuje maximální proud (může to být i na polovinu - záleží na konstrukci a stavu), který je akumulátor schopný dodat, zatímco u lithia jsou to maximálně jednotky procent. To všechno jsou rozdíly, které se hodně projeví například u instalací s měničem na 230V například pro espreso nebo nabíječku na elektrokola, protože tam jsou odebírané proudy velké.

Nabíjení je také hodně rozdílné, protože vybité olovo se začne nebíjet velkým proudem, ale po pár minutách (maximálně desítky minut) začíná proud dost klesat a pokud se nepoužije nějaký booster (zvýšení nabíjecího napětí), tak se nabíjecí proud sníží například na jednotky ampér (záleží na kapacitě akumulátoru) a akumulátor se nabíjí 10 hodin a déle. Lithium je schopné nabíjet se proudem v řádu desítek ampér téměř celý nabíjecí cyklus, takže ten samý akumulátor se nabije maximálně za několik hodin (když máme dostatečný zdroj), což je výhodné například pro rychlé nabiití akumulátoru při kratších přejezdech (tohle olovo prostě nezvládá). To samé, když mám třeba soláry, které v poledne dodají například 20A, tak litnium jsem schopný dobít na plno za několik hodin, zatímco u se stejnou kapacitou olova budu stejnou energii dobíjet celý den a pokud bude svítit slunce jen pár hodin, tak lithium budu mít dobité na plno zatímco olovo se jenom trochu doplní.
Nebo třeba dobití akumulátoru v kempu či na STPL - když budu mít vybitou polovinu kapacity, tak lithium je s výkonnou nabíječkou dobité za pár hodin zatímco olovo musím připojit minimálně přes noc.

Také je rozdíl v tom, že když nechám olovo nabité na polovinu kapacity několik měsíců bez dobití, tak se snižuje kapacita a životnost zatímco na lithium to nemá vliv (vybitý akumulátor ponechaný bez nabití se samozřejmě zničí v obou případech).

Jsou to všechno zjednodušeně popsané rozdíly, ale chtěl jsem ukázat, že to jsou dva úplně jinak se chovající zdroje energie a nelze to porovnávat jenom stylem pár cyklů navíc nebo rozdílná cena a váha. Proto taky Karel dělá optimalizaci pro každou konkrétní instalaci, protože každý má to použití jiné a někdy stačí olovo a jindy se vyplatí spíš lithium.

A ještě další věc je určení, kolik mám ještě energie, protože u lithia napětí odpovídá +/- stupni nabití (při zátěži se to trochu liší), ale u olova je při 12V aku vybitý v klidu, ale při zátěži může ukazovat ve stejném stavu kolem 11,2V a to už je hodně velký rozdíl. Takže například když ukazuje napětí 12,1 V v klidu, tak už je akumulátor téměř vybitý, ale pokud je z něho nějaký větší odběr (například 10A), tak může mít ještě polovinu energie a po vypnutí odběru napětí vystoupá například 12,4-12,5V. Proto je u laiků docela problém určit u olova kolik jim ještě zbývá energie, pokud nemají zapojený speciální měřák, který měří dodanou a odebranou energii.

Díky za vysvětlení.

Trochu doplním - provedl jsem srovnání dvou návrhů systémů olovo kontra LIFEPO4. kritériem byl počet cyklů, cena váha schopnost proudové zátěže a maximální nezávislost(schopnost rychlého nabití.
Solár 200W + MPPT(víc se mi tam rozumně nevejde)
napájení televize, strojky do cca 700W, preso, počítač svícení LED. Systémy jsou přibližně ekvivalentní předpokládanou životností, zatížitelností a množstvím odebrané energie.

LIFEPO 4 100AH - cena baterií 13 400,- cyklů cca 2000 do 5% vybití váha 15 kg choulostivé na hlídání nabíjení, nutno vybrat správný baterymanagement

Trojan zaplavené průmyslové provedení 225 Ah 1600 cyklů do 40% vybití váha cca 65 kg cca 4x větší prostor zástavby. Odolné proti přebití, snadná kontrola stavu a nabití cena 12800,-Kč (sehnat se dají i levnější trojany, ty ale mají menší počet cyklů).

Samozřejmě srovnání není absolutně přesné, ale mě z toho vyšlo, že pokud chci s olovem dosáhnout podobných vlastností, investice je +-stejná, nároky na váhu a prostor cca 4x větší.
Na druhou stranu, pokud někdo užívá v kempu připojení, stačí olověná 100AH baterka a není co řešit.

Samozřejmě jsou uživatelé, kteří dají přednost olovu, jiní LIFEPO4 s ohledem na momentální podmínky zástavby, potřeb, uspřádání nabíjení.

Bob7373 kde mají LIFEPO4 100Ah za 13400,-?

e-skůtr, ceny se ale trochu mění původně to bylo víc dneska nevím jsou to Winstony.
http://eskutr.cz/cs/baterie/78-bateri...100ah.html

To jsou ale jenom články, kde máš tu bižuterii okolo?

bižuterie stojí podle toho co od toho chceš, aktivní balancér 2500,- MPPT regulátor - pokud chci nabíjet za jízdy 4500,-, pokud ne 2500,- cca spínače a zásuvky nepočítám:D

Ahoj, chtěl bych se zeptat. Dolaďuji s německým prodejcem specifikaci auta. Radí mě dát baterii LiFePO, tekže bych nedával druhou nástavbovou. Z výroby je v autě zřejmě malý booster, který neumí lifepo. Pokud budu mít baterii např. 100 Ah kde výrobce doporučuje nabíjet 50A, zde na foru jsem četl 30A. Koupím tedy booster nastavím 39 A (samozřejmě potřebuji co nejvíc) k tomu ale bude regulátor soláru dávat třeba 20A. Kolik půjde do baterie za jízdy a slunce? U olova bych čekal, že si poradí, ale co LiFePO?

LiFePo do nástavby má pro nového člověka několik zásadních úskalí:
1) energoblok nebo nabíječka v něm musí umět lifepo (pokud na tuto otázku začnou koktat, běžte pryč)
2) jakou kapacitu má to Lifepo ?
3) z jakých je ta baterie článků (prizmatických nebo cylindrických) ?
4) co je tam za booster? umí LiFepo?
o ampéráži bych se s nima bavil až mi zodpoví na tyto otázky,...

nebo: nechte si tam dát jednoduchou olověnou baterku a na montáž Lithia dojeďte k někomu, kdo se tím živí.

Energoblok asi LiFePO umět nebude, ale nabíjení z 220V neplánujeme, pak to předpokládám není problém?
Počítám, že booster, který tam kvůli euro 6 asi být musí, bych koupil nový. Solární regulátor není žádný, bude se kupovat, takže tam je LiFePO asi bez problémů.
Baterii asi dávají tuhle: https://greenakku...:1973.html
Trochu tlačí samozřejmě do instalace od nich, ale možnost dodělání potom samozřejmě je.
Spíš bych tomu chtěl trochu porozumět. Předpokládám, že LiFePO narozdíl od olova neklade nabíjení odpor. Proto by mě zajímalo kolik do ní poteče dejme tomu z 39A boostru a jak se to pak chová dohromady se solárem, pokud bych do ní zase nechtěl posílat víc. Aby se odpojoval solár při nastartování motoru je asi zbytečná komplikace i když řešitelné to technicky určitě je.
Moc tomu nerozumím, ale mám pocit, že člověk musí do problematiky trochu proniknout, aby mu někdo nenamontoval nějakou blbost. Doktoři třeba tohle namají rádi, ale člověk se musí mít napozoru.

Takže:
1) nabíječka na 220V je nezbytná kvůli kvalitnímu dobití.
2) E6 je problém = my řešíme způsob jak E6 obejít a booster nebyl třeba vůbec, ale to bude až v zimě nebo zjara.
3) solární regulátor si žije svůj život a nadproudy asi úplně nehrozí tam je to OK
4) pokud do cylindrických článků poteče 40A nabíjecího proudu tak vám pomáhej pánbůh. Rozjedou se. A pokud tam je půl-ampérovej stabilizátor tak "ahoj babi". Neubrzdí to. U baterek tohoto typu výkonnější BMSky nejsou, měl jsem to v ruce.
5) proniknout do problematiky je zásadně nutný, protože ti prodavači o elektrice většinou vědí že kope. Nechci se dotknout několika vyjímek, ale většinou to tak je.
V akademii už asi mjesíc připravuju článek na toto téma ale nestíhám,....

Chápu tedy, že tahle baterka https://greenakku...:1973.html tedy není dobrá, nebo by se musela nabíjet pomalu? Jak maximálně?

A co baterka od Victronu https://eshop.neo...00ah-smart ta to taky nezvládne? O té němec taky mluvil.

LIONTRON je stejná baterie jako Solarfam, kterou nabízím zde https://www.carav...ost_278177

Pokud neplánuješ používat nějaký velký měnič na 230V tak můžu doporučit. Jako nabíječ používáme Victron Energy Bluesmart IP22 20A a bez problémů, z alternátoru u E6b taky teče kolem 18-23A i bez boosteru podle úrovně nabití baterie, u nových E6d-temp používáme booster 25A. Solár montujeme Victron Energy 175Wp s MPPT regulátorem.

Teď jsem realizoval montáž také 100Ah Victron Energy Superpack se stejným setupem

rozdíl mezi Liontron a Victron je poměrně zásadní (krom ceny)
První baterka - je složená ze cca 130 malých 3Ah článků (se všemi nectnostmi co sestava 4S33P přináší) BMSka je samozřejmě čínsky mrňavá,...(životnost článků)
Druhá baterka je z článků prizmatických se všemi výhodami co to přináší. Balanční systém je myslím od A123 systems.
Pohled do ceníku dost jasně napovídá.
Další věcí je VYUŽITELNÁ kapacita.
100Ah lithia odpovídá provozně cca 170Ah olova. Výhodou LiFePo je váha.

Zbytek si popíšeme v akademii

Koukám, že pro neznalého je to fakt věda. Teď ještě koukám, že existuje jiná Victron, kde už se nepíše nic o článcích. Jak je na tom ta? https://eshop.neo...-superpack
Samozřejmě nevím o jaké victron mluvil německý prodejce.

Victron Superpack používá prizmatické články Winston.

Takze obe od victronu, smart i superpack pouzivaji stejne clanky? Rozdil tedy vidim v tom, ze levnejsi superpack ma i bms, zatimco drazsi smart musi mit bms extra, ale zase ma bluetooth. Nebo jeste jiny rozdil?

Smart umí větší vybíjecí proudy. Pokud nebudeš mít nějaký velký měnič tak Superpack je dobrá volba.

Snažím se pochopit funkci bms. Co se stane, když bms odpojí baterii kvůli přepětí článků od mppt solárního regulátoru? Všude se píše, že mppt regulátor musí být připojený k baterii dřív (a později) než k panelům.

BMS hlídá provozní stavy akumulátoru.
Při vybíjení odpojí celý akumulátor, pokud napětí na některém článku klesne pod minimální hodnotu. Dále může BMS hlídat odebíraný proud a při překročení maximálního povoleného proudu zase odpojí celý akumulátor.
Při nabíjení hlídá BMS napětí na jednotlivých článcích a pokud je některý článek plně nabitý a ostatní ještě ne, tak by se měl na tom článku spustit balancing, který začne článek vybíjet (zjednodušeně - k nabitému článku připojí paralelně odpor jako zátěž) a když napětí poklesne, tak se zase začne nabíjet. To by se mělo opakovat do té doby, než budou všechny články plně nabité. Pokud by z nějakého důvodu (porucha nebo nabíjení vyšším proudem, než je schopný balancér eliminovat) došlo k tomu, že nějaký článek překročí maximální povolené napětí, tak teprve dojde k odpojení celého akumulátoru.
Takže když bude BMS správně fungovat a balancovat, tak by k odpojení od solárního regulátoru nemělo dojít, protože správně nastavený solární regulátor přestane litiový akumulátor nabíjet dřív, než dojde k jejímu odpojení po zásahu BMS. Jinak je samozřejmě vhodné používat solární regulátor, který je na lithium připravený a případný zásah BMS mu neuškodí.

Největší problém většiny BMS je, že dokáží balacovat proud v řádu desetin ampéry, maximálně jednotky ampér, ale nabíjecí proud je klidně 10x větší a tím pádem balancování nefunguje tak, jak by mělo a dochází k odpojení celého akumulátoru po nabití prvního článku. Dobře to balancování potom se solárem funguje jenom když je částečnš zataženo nebo po ránu a večer, kdy solární systém dobíjí malým proudem.