Ahoj, chtěl bych se zeptat. Dolaďuji s německým prodejcem specifikaci auta. Radí mě dát baterii LiFePO, tekže bych nedával druhou nástavbovou. Z výroby je v autě zřejmě malý booster, který neumí lifepo. Pokud budu mít baterii např. 100 Ah kde výrobce doporučuje nabíjet 50A, zde na foru jsem četl 30A. Koupím tedy booster nastavím 39 A (samozřejmě potřebuji co nejvíc) k tomu ale bude regulátor soláru dávat třeba 20A. Kolik půjde do baterie za jízdy a slunce? U olova bych čekal, že si poradí, ale co LiFePO?

LiFePo do nástavby má pro nového člověka několik zásadních úskalí:
1) energoblok nebo nabíječka v něm musí umět lifepo (pokud na tuto otázku začnou koktat, běžte pryč)
2) jakou kapacitu má to Lifepo ?
3) z jakých je ta baterie článků (prizmatických nebo cylindrických) ?
4) co je tam za booster? umí LiFepo?
o ampéráži bych se s nima bavil až mi zodpoví na tyto otázky,...

nebo: nechte si tam dát jednoduchou olověnou baterku a na montáž Lithia dojeďte k někomu, kdo se tím živí.

Energoblok asi LiFePO umět nebude, ale nabíjení z 220V neplánujeme, pak to předpokládám není problém?
Počítám, že booster, který tam kvůli euro 6 asi být musí, bych koupil nový. Solární regulátor není žádný, bude se kupovat, takže tam je LiFePO asi bez problémů.
Baterii asi dávají tuhle: https://greenakku...:1973.html
Trochu tlačí samozřejmě do instalace od nich, ale možnost dodělání potom samozřejmě je.
Spíš bych tomu chtěl trochu porozumět. Předpokládám, že LiFePO narozdíl od olova neklade nabíjení odpor. Proto by mě zajímalo kolik do ní poteče dejme tomu z 39A boostru a jak se to pak chová dohromady se solárem, pokud bych do ní zase nechtěl posílat víc. Aby se odpojoval solár při nastartování motoru je asi zbytečná komplikace i když řešitelné to technicky určitě je.
Moc tomu nerozumím, ale mám pocit, že člověk musí do problematiky trochu proniknout, aby mu někdo nenamontoval nějakou blbost. Doktoři třeba tohle namají rádi, ale člověk se musí mít napozoru.

Takže:
1) nabíječka na 220V je nezbytná kvůli kvalitnímu dobití.
2) E6 je problém = my řešíme způsob jak E6 obejít a booster nebyl třeba vůbec, ale to bude až v zimě nebo zjara.
3) solární regulátor si žije svůj život a nadproudy asi úplně nehrozí tam je to OK
4) pokud do cylindrických článků poteče 40A nabíjecího proudu tak vám pomáhej pánbůh. Rozjedou se. A pokud tam je půl-ampérovej stabilizátor tak "ahoj babi". Neubrzdí to. U baterek tohoto typu výkonnější BMSky nejsou, měl jsem to v ruce.
5) proniknout do problematiky je zásadně nutný, protože ti prodavači o elektrice většinou vědí že kope. Nechci se dotknout několika vyjímek, ale většinou to tak je.
V akademii už asi mjesíc připravuju článek na toto téma ale nestíhám,....

Chápu tedy, že tahle baterka https://greenakku...:1973.html tedy není dobrá, nebo by se musela nabíjet pomalu? Jak maximálně?

A co baterka od Victronu https://eshop.neo...00ah-smart ta to taky nezvládne? O té němec taky mluvil.

LIONTRON je stejná baterie jako Solarfam, kterou nabízím zde https://www.carav...ost_278177

Pokud neplánuješ používat nějaký velký měnič na 230V tak můžu doporučit. Jako nabíječ používáme Victron Energy Bluesmart IP22 20A a bez problémů, z alternátoru u E6b taky teče kolem 18-23A i bez boosteru podle úrovně nabití baterie, u nových E6d-temp používáme booster 25A. Solár montujeme Victron Energy 175Wp s MPPT regulátorem.

Teď jsem realizoval montáž také 100Ah Victron Energy Superpack se stejným setupem

rozdíl mezi Liontron a Victron je poměrně zásadní (krom ceny)
První baterka - je složená ze cca 130 malých 3Ah článků (se všemi nectnostmi co sestava 4S33P přináší) BMSka je samozřejmě čínsky mrňavá,...(životnost článků)
Druhá baterka je z článků prizmatických se všemi výhodami co to přináší. Balanční systém je myslím od A123 systems.
Pohled do ceníku dost jasně napovídá.
Další věcí je VYUŽITELNÁ kapacita.
100Ah lithia odpovídá provozně cca 170Ah olova. Výhodou LiFePo je váha.

Zbytek si popíšeme v akademii

Koukám, že pro neznalého je to fakt věda. Teď ještě koukám, že existuje jiná Victron, kde už se nepíše nic o článcích. Jak je na tom ta? https://eshop.neo...-superpack
Samozřejmě nevím o jaké victron mluvil německý prodejce.

Victron Superpack používá prizmatické články Winston.

Takze obe od victronu, smart i superpack pouzivaji stejne clanky? Rozdil tedy vidim v tom, ze levnejsi superpack ma i bms, zatimco drazsi smart musi mit bms extra, ale zase ma bluetooth. Nebo jeste jiny rozdil?

Smart umí větší vybíjecí proudy. Pokud nebudeš mít nějaký velký měnič tak Superpack je dobrá volba.

Snažím se pochopit funkci bms. Co se stane, když bms odpojí baterii kvůli přepětí článků od mppt solárního regulátoru? Všude se píše, že mppt regulátor musí být připojený k baterii dřív (a později) než k panelům.

BMS hlídá provozní stavy akumulátoru.
Při vybíjení odpojí celý akumulátor, pokud napětí na některém článku klesne pod minimální hodnotu. Dále může BMS hlídat odebíraný proud a při překročení maximálního povoleného proudu zase odpojí celý akumulátor.
Při nabíjení hlídá BMS napětí na jednotlivých článcích a pokud je některý článek plně nabitý a ostatní ještě ne, tak by se měl na tom článku spustit balancing, který začne článek vybíjet (zjednodušeně - k nabitému článku připojí paralelně odpor jako zátěž) a když napětí poklesne, tak se zase začne nabíjet. To by se mělo opakovat do té doby, než budou všechny články plně nabité. Pokud by z nějakého důvodu (porucha nebo nabíjení vyšším proudem, než je schopný balancér eliminovat) došlo k tomu, že nějaký článek překročí maximální povolené napětí, tak teprve dojde k odpojení celého akumulátoru.
Takže když bude BMS správně fungovat a balancovat, tak by k odpojení od solárního regulátoru nemělo dojít, protože správně nastavený solární regulátor přestane litiový akumulátor nabíjet dřív, než dojde k jejímu odpojení po zásahu BMS. Jinak je samozřejmě vhodné používat solární regulátor, který je na lithium připravený a případný zásah BMS mu neuškodí.

Největší problém většiny BMS je, že dokáží balacovat proud v řádu desetin ampéry, maximálně jednotky ampér, ale nabíjecí proud je klidně 10x větší a tím pádem balancování nefunguje tak, jak by mělo a dochází k odpojení celého akumulátoru po nabití prvního článku. Dobře to balancování potom se solárem funguje jenom když je částečnš zataženo nebo po ránu a večer, kdy solární systém dobíjí malým proudem.

Petře proč by to mělo vybalancovavat cela nabíjecí proud, když k rozbalancovani dojde pokud nepujde o nějakou poruchu článku pozvolna. Pokud to tam nervu pouze nabijeckou velkými proudy, tak se zozbalancovaní dorovná během krátkého času ze solárních panelů. Ty to živí většinu dne a dost času i malými proudy.
Proč bych tedy měl mít tedy tak výkonný BSM?

Ahoj Miloši,
problém u lithia je v tom, že z linky sjíždějí články s různými parametry a každý článek se trošku liší. Pokud se nabíjí jeden jediný článek, je to jedno, ale když jich je zapojených víc najednou a mají jenom jednu nabíječku, tak se každý článek nabíjí jinak rychle (i při pomalém nabíjení) a to samé při vybíjení. A čím větším proudem se nabí její nebo vybíjejí, tím víc se ty rozdíly projevují. Pokud se tyhle rozdíly nevyrovnají pomocí balancéru, tak se to při každém cyklu zhoršuje. Balancér je nastavený tak, že začne reagovat až ve chvíly, kdy je článek téměř nabitý (většinou to je +/- kolem 99%) a trošku ten článek začne vybíjet (dejme tomu na +/- 98%) a potom se zase balancování vypne. Když se článek nabije na 100% (například proto, že je nabíjecí proud 5A a balancér zvládá jenom 1A), tak zareaguje další obvod BMS, který zastaví nabíjení celého akumulátoru, když kterýkoliv článek dosáhne napětí pro 100% nabití i když ten "nejhorší" článek je nabitý například jenom na 96%. A dokud nezačne odběr z akumulátoru, který ho alespoň trochu vybije (nebo balancér trošku nevybije plně nabitý článek), tak BMS další nabíjení nepovolí a k žádnému balancování nedojde. Při balancování se totiž ty "nejkvalitnější" články v minimálním rozsahu stále nabíjejí a vybíjejí, zatímco se ty "horší" články dobíjejí. Ideální výsledek je, že jsou všechny články nabité na maximum. Při vybíjení se zase maličko "rozjedou" (je to vidět u napětí jednotlivých článku, pokud monitoring v BMS takovou informaci poskytuje). A při nabíjení by se to mělo zase srovnat, ale balancování pomocí například 100 Ah akumulátoru, který už je nějakou dobu používaný může trvat klidně hodiny (když je balancér schopný balancovat například proudem 1A). Jinak se bude čekat, až nějaký odběr trošku vybije akumulátor nebo až balancér který funguje například v rozmezí 98-99% vybije ten plně nabitý článek dejme tomu na 99% a BMS znovu zapne dobíjení. S balacérem 1A to bude u akumulátoru 100 Ah trvat hodinu. Plno levných balancérů montovaných akumulátorů všechno v jedné krabici, které mají vyvedené jenom svorky + a - má elektroniku s balancérem, který zvládne maximálně desetinu ampéru a tím se doba nenabíjení ještě prodlužuje. Takže hodinu například pojede solárko, ale nabíjet se nebude i když ty nejhorší články by ještě trochu potřebovaly.. A pokud se žádný článek nenabije na téměř 100% (například nesvítí tolik sluníčko nebo spotřeba byla vyšší, než kolik solár za den dobije), tak ani k žádnému balancování nedojde. A při dalším vybíjení se ty články rozjedou ještě víc. Pokud mám akumulátor, u kterého se třeba měsíc nenabije na téměř 100% žádný článek ale denně se používá, tak se to napětí článků rozjíždí víc a víc. Když potom dojde například k připojení na nabíječku tak vybalancování článků s nevýkonným balancérem může trvat i den nebo ještě déle a to za předpokladu, že něco stále dodává energii.

Pokud budu mít zdroj, který dává například 3A nebo míň a na akumulátoru balancér, který zvládne například 3A, tak dojde k tomu, že až bude první článek téměř nabitý, tak se na něm zapne balancér a ostatní články se nabíjejí dál a postupně se bude zapínat balancování na dalších článcích, až se dobijou všechny a nabíječka (nebo solár) by v té chvíly měla vypnout nabíjení. Pokud k tomu nedojde, tak se bude nabíjecí proud měnit na balancérech na teplo. Když budu dodávat větší proud, než dokáže "spálit" balancér, tak o něco stoupne napětí článků a BMS akumulátor odpojí od nabíjení.
Když v té samé situaci budu nabíjet proudem například 10A (pro solárko s větším panelem v létě žádný problém), tak se dobije první článek, zapne se na něm balacér a napětí na článku stoupá dál, takže za chvilku BMS vypne nabíjení pro celý akumulátor i když nejsou nabité všechny články. A čeká se na vybití toho prvního článku balancérem..

Škoda Petře, že došly karavánky .... poslal bych hned.

Měl bych dotaz na Hrocha:
Jak probíhá soužití s baterií LTW? Poslední zprávu jsem našel 2 roky starou.
Díky Hroznej Péťa

Ahoj,
omlouvám se, že jsem zapomněl podat další zprávu o spokojenosti s LiFePO4 baterií od LTW.
S baterií jsem nadále maximálně spokojen a slouží tak, jak jsem očekával. Jelikož jsem se nepřiposr.. z katastrofických komentářů o škodlivosti nabíjení této baterie originálním energoblokem přepnutým na gelovou charakteristiku, jedinou investicí byl samotný nákup baterie LTW.

Ahoj,
a jak je to s nabíjením této baterie při nízkých (např.-) teplotách? Když vlezu do studeného auta, nastartuju a baterie se začne nabíjet? Nebo to má nějakou ochranu, která do ní pustí proud, až se ohřeje na patřičnou teplotu? Není nad praktické zkušenosti.
Díky, Jirka

Tepelnou ochranu má solární regulátor v sobě vestavěnou - pokud je míň než +5°C nespustí nabíjení.
Mrazovou ochranu nemá nabíječka a dobíjení za jízdy. My teď vy vývoji máme zařízení co to bude umět, ale zatím je to ještě ve vývoji - když to stihneme, bude to do zimy v nabídce. Je to pátá generace BMSky. Prototyp už mám na stole ale času nezbývá.
Normálně lidi co mají lifepo musí stejně auto natopit, aby vůbec zamkli mrazovku (vodu), čili jízda neublíží. Nabíječka nabije teplou baterku do plna a pak přejde do konzervace, čili opět nemá moc možností zmrzlý baterce ublížit.
Ale - pokud by došlo k vnitřnímu "přetlaku" (z jakýhokoli důvodu) výkonná BMSka pomůže tlak "odfouknout" při vzestupu teploty nad 0°C.
Samozřejmě ty systémy s půlampérovým stabilizátorem to nemůžou v rozumným čase zvládnout.