Metyl
To je důvod, proč jsem všechny rele přečaroval na fety a že jich v té mojí samodomo elektrice bylo xy...
Musím přiznat, že nepravidelné cvakání relátek zatěžuje mou psychiku víc nežli pravidelný šum tichých ventilátorů, čerpadel, kompresorů atp,
+ ty rele na 80A mají vlastní spotřebu od cca 75 až po150mA, což od nich vůbec není pěkné z pohledu dlouhodobého pocucávání baterie.
FET vs rele (hluk/spotřeba/ztráty) - 3:0....
výborně se na to hodí tyhle věci, takže to člověk ani nemusí vyrábět
https://www.aliex...1802lOAFcs
spíná kostru
https://www.aliex...1802lOAFcs
spíná plus, používám v podstatě na všechny periferie - voda, větrání, světla atd atd... funguje to sqěle a dá se to různě paralelizovat/ řetězit...
obr - samodomo ovl v Adrii, kde původní EBL dostali, jak říkáš, psi

Ale jo, volba spinace je na gustu kazdeho soudruha. Ja jsem liny delat ESD ochrany a dnesni FETy jsou na tak tenkem kremiku, ze uz ESD 30 V je umi proslehnout. Sundas si svetr z umelych vlaken, hrabnes na neco, co posle hezkou jiskru po dratech az do FETu a ten v lepsim pripade jen na chvili sepne, v horsim odejde do tretiho stavu a v nejhorsim se spece do zkratu. Kdyz FET funguje, je to samozrejme parada. Neni to mechanicky prvek, nic se v nem neukvedla, kontakty se pri rozpojeni neopalujou, vsechno dobry. Ale neni spolehlivejsi, nez tupe rele, pokud nema dobre nastaveny pracovni bod a ochrany. Proto se jim vyhybam u aplikaci, kde nechci resit necekane trable.

Zrovna vcera mi rikala manzelka, ze svetlo nad ostruvkem v kuchyni se rozsviti, pokud vypadne elektrika a zase ji zapnou. Pet let to LEDkovy svetlo fungovalo a ted dela tuhle divnou vec. Koukal jsem na to, je tam primitivni resetovaci obvod pri nabehu 230 VAC a vyschnul tam filtracni elektrolyt, takze FETik spina, kdyz se to po nem vubec nechce. Strcim do zasuvky na stejne fazi vrtacku, zapnu... a... kouzlo. V kuchyni se rozsviti svetlo.

No proste, at si to kazdej dela, jak mu to vyhovuje. Ja to mam takhle.

Btw, tu instalaci mas moc pekne udelanou!

Samozrejme mi to nedalo a rikal jsem si, ze aspon to hlavni prepinaci rele (sehnal jsem drahy na 80A, v klidu zobe 37 mA), ktere je pod napetim i kdyz neni odber, bych mohl vymenit za MOSFET. Pro tohle prepinani trandakem v mem zapojeni potrebuju P-kanal, coz vyber zuzuje (N-kanal s DC/DC menicem pro zvyseni napeti hradla mi neprijde spolehlivejsi) a jako jo, v klidu bude odber nula nula prd, neco bere elektronika prutokace, ale jinak prakticky zadnej proud.

Ale pokud pres tohle polovodicove rele poslu treba 30 A, pak pri odporu bratru 3 mOhmy to mam 0,18 V ztratu napeti a ta mi pri tomto proudu udela peknych 5,4 W. To by bezne rele muselo hulit civkou skoro pul amperu. Navic ten vykon musim vychladit. Bohuzel tento odber obcas mam, holt spotrebice.

Zkusim se spis podivat po bipolarnim rele, jestli ho nekdo na tyhle proudy dela. To by bylo idealni reseni.

Tak to máš pěkný rele, ja jich zkoušel 6, co mám ve skříni a nejmíň fakt 0,15A a to je dost. Hřeje se jako kráva.
Na P kanál v klidu spáruješ x potřebných těhle udělátek a no problem
https://dratek.cz...gKAjfD_BwE
Tuhle záležitost jsem kdysi konzultoval s kamarádem z konstrukce v automotive, kde se paradoxně neustále řešily problémy s relátky, nikoliv s fety. Moje skromná konstruktérská zkušenost říká to samé a po počáteční nedůvěře vidím pouze výhody. Ono moderní čip s malým odporem má tak velkou kapacitu hradla, že než ho ta statika stihne vyděsit, je po náboji. To je spíš potřeba řešit přepěťovou ochranu při spínání silových indukčních zátěží, což ovšem není případ obytňáku.

No ono na tech modulech je videt, ze je tam optoclen, LEDnice s omezovacim odporem a dva odpurky pro nastaveni pracovniho bodu hradla, vic nic. Jako jo, na bezne veci to stacit bude. Nastesti EMC s tim nikdo z nas absolvovat nemusi :-), v tomhle stavu by to zcela jiste neproslo.

Auta jsou svet sam pro sebe, citlivejsi jednotky se zalevaji do hlikovych krabic a jeste je to x-krat zemneny na boudu auta. To v obytnaku nikdo neresi, navic je to misto plechu sama preklizka, takze zemneni na jeden spolecnej bod je pak spis formalita kvuli rozvodum plynu, nez funkcni ESD ochrana.

Zatim jedinej problem vidim v krizovym proudu, protoze potrebuju prepinac. Takze pokud vetev od auta zapnu, musi uz byt vypnuta vetev od aku. FET je rychlej jako prujem a muze se stat, ze na chvili budu mit spojene vsechno dohromady. U AGM by to nejspis bylo jedno, pojistky jsou pomaly a auto ma vystupni modul s rele pro zasuvku tazneho, ale rad bych letos presel na lithium a drazdit balancer nejakymi spickami se mi nechce. Takze pokud dam dva FETy, bude to chtit klopak s hysterezi. Nejlepe jen tranzistorovej. Jasne, ze by to slo udelat s nejakym jednocipem a rovnou by to mohlo delat i nejaky rizeni treba misto desky ochrany baterie, ale cim min polovodicu, tim spolehlivejsi.

To relatko, co tam mam, je nejaky specialni, cert vi k cemu puvodne. Spotreba prd a jedna schottky mu ty spicky spolehlive odfiltruje.

Problemy s relatky jsou v 99 % pripadu stejne - kontakty. Bud specene, nebo hluche. Pricina? Uspory. Na tech kontaktech je ultratenka vrstva uslechtileho kovu a ta rele nemaji zadnou solidni IP ochranu. Vlhkost a rozpinani ss proudu obcas udela svy.

Mam doma rele, ktera jsem kdysi koupil jeste v NDR, sovetska vyroba. Kdybych je po nekom hodil, tak ho asi zabiju, ale ta rele pouzivam v ruznych silovych aplikacich a porad jedou. Soveti nepocitali vrstvy na kontaktech v mikrometrech, ale v desetinach milimetru. Takze pokud do auta chci dat rele, urcite ho nepujdu koupit k Alikovi, nebo do Kelly. A pro jistotu jeste vezmu rele na dvojnasobnej proud pri stejnym napeti. Pak nemam se spolehlivosti problem.

Ostatne, v tech autech je to videt i treba na tom, ze cim starsi plecka, tim mensi problemy s relatky na kontaktech, pokud je to dobra znacka auta. To spis uhnije nekde nejakej dratenej spoj.

FET samozrejme jdou paralelne spojovat do aleluja, pri mensich proudech ani neni potreba pouzivat vyrovnavaci odpory. To je jejich velika vyhoda. Ale ztratovy vykon to bohuzel neresi. Zkratka, pro spinani neinduktivni male zateze urcite supr a elegantni reseni, o tom zadna.

Ja jsem nadseni z FETu ztratil v okamziku, kdy nam v praci jeden vyrobek neprosel EMC testaci a nasledne jsme celou labinu vyvoje a oddeleni vyroby elektroniky predelali podle ESD norem. To bylo najednou diveni, jak klesla zmetkovitost. A taky, kdyz si clovek vezme merak ESD a staci na sobe nemit spravny obleceni, tak ze 300 V na tele vuci zemi je po par krocich a k odpaleni MOS polovodice staci jen dotek na zemneni vyrobku. Kdyz jsem vzal do prace deset let stary desky, takhle citlivy nebyly. Udelali jsme testy stejnych (!) tranzistoru, tusim to byly Fairchild IRF, absolutni klasika, sice vsechny splnovaly parametry datovych listu, ale ty novejsi slo odpalit uz 30 V ESD. Stare, co jsem mel doma jeste od krale Klacka, prezily i stovky voltu. Proste jsou ty kremikovy desticky cim dal tensi. Uspora materialu, tvorba mensich parazitnich kapacit, atd.

Dost, uz to tady nebudu hnojit, sorry :-)

Ten Fairchild mohl být klidně čistokrevnej pajc. Možná jsem měl štěstí ale na statiku mi nikdy nic neumřelo. Pravděpodobně nosím ty správný čtyřpruhový hadry...
Na kontakty jsem finálně zanevřel když jsem na bezpečnostním 300A odpínači, při spuštění rychlovarné konvice + toustovače (ca 180A), naměřil ztrátu 35W, přičemž samotná teplota přechodu stačila na uvaření malého kafe. No a hádej co se stalo když jsem se pokusil bezpečně odepnout tento proud, aby se tak nějak vědělo, zdali odpínač funguje. Nic. Proud vesele svištěl dál, jakoby se nechumelilo.
Takže, opět odpínač dostali psi, zparalelizoval jsem 8 mosfetů, 2 zenerky pro ochranu proti špičkám, jedna dioda a ovládání optočlenem. Tranďáky přišroubované na pásku cu plechu se při proudu 270A dopracují do stavu "mírně vlažné" a odpojovat si můžu neomezeně, bez vlivu na funkci.
Takže jak říkáš, dle libosti soudruha. Ruským relatům bych věřil, těm dnešním šizeným ne.
Schválně si zkus změřit, jakou ztrátu máš na kontaktech při těch 30A, samotného by mě to zajímalo.
Taktéž sorry za OT.

Ztratu rele zmerit muzu, az odzimuju, proc ne. Je to celkem velka krava, prechodak velkej nebude. Musim ho vzit do prace na zatezak.

Stran tech spicek - v praci na vykonovy MOS vesime ETV/TVS diody. Jsou vyrazne rychlejsi, nez cokoli jinyho a dneska uz za sranda penize, doporucuju. Navic, na rozdil od Zenerek nemaji takovy teplotni drift, takze pokud clovek pouzije nejakej vysokoproudej MOS, kterej jede treba jen do 20 V, muze byt tolerance Zenery vcetne driftu na hrane.

Nebo lze Zeneru zapojit s beznou Schottky do serie s opacnou polaritou, pak se kompenzuji vzajemne, ale to urcite znas.

Byl jen tip.

Tak mam relatko, ktere resi konjunkci vyhod klasickeho rele a MOS. Ztraty na kontaktech minimalni, rele je bipolarni impulsni, takze v sepnutem/rozepnutem stavu nulovy odber. Mam NRL709P, mrknu se ale spis po prepinacim ze stejne rodinky.

Jeste nad tim zkusim popremyslet, ze jestli budu mit cas, udelal bych to cele jako slusnou desku, soupnul tam nejakej jednoduchej a spolehliver 8bit procak a namisto spojovani nejakych hotovych modulu od Alika to dal na jednu desku, at to ma nejakou stabni kulturu. Tim padem bych se pokusil poresit vic veci, ktere trapi vic lidi (kombinace s FVE, balancery, atd.). Promyslim to. Vyhodou je vetsi poradek v elektrice, nevyhodou zase, ze kdyz neco odejde, nestaci vymenit jednu nejakou kostku.

Ovsem kdyby to na desce bylo, dal bych to tady do fora k dispozici. At si to postavi, kdo chce a potrebuje. Ovsem musim rozlousknout zasadni rozhodnuti, jestli radeji impulsni rele (touhle cestou jde i autoprumysl pri start-stop reseni baterie, asi vedi proc) a nebo MOS. MOS je levny, ale...

To ti trochu závidím, procáky šly bohužel mimo mně, takže občas vymejšlím logiku zbytečně složitě...
Ten relais vypadá slušně, není to žádnej prcek a na 30A asi gut..