Kameru od výroby mám nahoře a v kopkitu to má svůj displej. Má to své přednosti a nedostatky. Když je čočka špinavá, tak čistím, hold něco pod nohy by se něco hodilo, vyřešil jsem to tyčkou co vozím v garáži, abych na čočku kamery dosáhl...
Pokud je to možné a prostor to vyžaduje vyšlu také manželku s vysílačkou na hlídání a to hlavně výšky, jelikož to kamery "nevidí".
Když couvám sám, ikdyž se mi někdy nechce, tak vylezu a vizuálně si kontroluji prostor kde chci couvat. Ne jednou se mi to již vyplatilo... a to u výšky.
Opravy jsou potom bolestivé...
Ahoj, poradíte mi prosím, jaký je vhodný úhel couvací kamery pro umístění na horní hraně obytňáku? Většinou mají 120 stupňů, některé 150. Je to velký rozdíl? V autě ji mám u SPZ, ale je to origo a úhel nevím, tak si to nedovedu úplně přestavit.
Díky.
Kamera jednoznačně nahoře a s krytím. Navigátor je potřeba vycvičit, chce to trpělivost a obrovskou dávku asertivity. Pripravit se na to, že za blbce je v každém případě řidič a zdánlivě nejednoznačné až chaotické pokyny navigátora jsou vždy nepochopením že strany řidiče. V takovém případě radím nereagovat a případnou akci spustit až se navigátor dostane zpět do zorného pole řidiče, popřípadě je signál plně pochopen. Postupem času navigátor zaregistruje, že reagujete pouze na některá a počet gest začne postupně redukovat. Vysílačku jsem před lety zrušil, protože zaboha nešlo navigátora naučit, že nejprve musí přepnout a pak mluvit a vždy se to odehrávalo s určitým zpožděním což komunikační protokol zatěžovalo až 100% režií v podobě požadavků na opakování přenosu. Dnes to řeší digitální dvoukanálové vysílačky, ale to je pro mě zbytečné, protože po těch letech si to všechno nějak sedne a navigátor řeší pouze naprosto standartní situace. V případě ostatních je řidič vyzván ať se jde podívat sám a to asi ta nejlepší varianta.
Na závěr. Parkovací senzory a kamera je naprostý základ, ale stejně je to s navigátorem pestřejší a možná i zábavnější.