Přátelé, díky za nasměrování, ten str1 se tváří jako dobré řešení..
Tak mám namontováno, radar čidlo STR1, měří jako fík, instalace do plastové nádrže je neinvazivní a snadná, nastavení automatické, případně pro nesymetrické nádrže manuálně až 100 bodů, apka v telefonu jednoduchá a intuitivní. Bezúdržbové, žere 14 mA...
Měří i při náklonu 7°...
práci čest..
Upravil adner dne 07.08.2026 21:46,
před 20 dníto je škoda, ono to není nikde k dohledání ...
AI: Spotřeba senzoru Mopeka PRO200 závisí na konkrétní verzi, kterou zvolíte (bateriové vs. pevné 12V napájení):
1. Bateriová verze (2× CR2032)
Spotřeba: Zanedbatelná (v řádu uA v režimu spánku).
Výdrž na baterie: Až 3 roky při standardním používání (v závislosti na nastavené frekvenci obnovování dat v aplikaci – intervaly od 3,5 do 30 sekund).
2. Verze s palubním napájením (12 V)
Jmenovité napětí: 12 V DC
Odběr proudu:
V klidu (pohotovostní stav / spánek): pod 1 mA (cca 0,01 W).
Při vysílání/měření (krátké pulzy): cca 10–20 mA po dobu několika milisekund.
Průměrný příkon: Pohybuje se pod 0,05 W.
Shrnutí: Pokud plánujete zapojení senzoru Mopeka PRO200 do 12V palubní sítě karavanu nebo lodi, jeho trvalý odběr je tak nízký, že startovací ani nástavbovou baterii prakticky nevybíjí (i po měsících stání má dopad na baterii zanedbatelný v porovnání s jejím přirozeným samovybíjením).
Mel by udajne umet merit od 0 cm (tedy dotek hladiny se senzorem) az do 120 cm hloubky nadrze.
Shodou okolností jsem dnes přečerpával zbytek vody z externí nádrže do hlavní a jakmile na měřáku naskočila nula, čerpadlo nasálo luft, takže nulu můžu potvrdit.
Výrobce udává, že jediné hluché místo je 4 cm od základny snímače, tzn když odpočítám centimetr tlouštku stěny, tak první 3 cm od vrchu nádrže může hlásit haluz, což jsem nezkoušel, neboť mě přesnost ve fullu zas až tak nezajímá.
Někteří recenzenti uvádějí, že po posledním updatu měří komplet až nahoru...
Do jaké nádrže typ a tvar a rozměry si STR1 montoval. Zajímá mě, jestli také umí měřit v úzké vysoké nádrži, typicky nad podběhem kola Ducato.
Viz. AI:
U Simarine STR-1 je problém s úzkou nádrží hlavně kvůli tomu, že radarový paprsek může zachytávat odrazy od stěn místo od hladiny. Manuál sice neuvádí univerzální minimální šířku nádrže, ale doporučuje montáž tak, aby pod senzorem byl co nejčistší výhled na hladinu a v kuželu měření nebyly překážky či blízké stěny.
Pro nádrž vysokou 600 mm lze udělat orientační odhad:
Radarový svazek se směrem dolů rozšiřuje.
Čím větší vzdálenost k hladině, tím větší je „stopa“ paprsku na hladině.
Pokud je nádrž velmi úzká (řekněme pod 150 až 200 mm), už bývají odrazy od stěn časté.
V praxi jsem u podobných radarových snímačů viděl bezproblémový provoz většinou od cca 200 mm šířky výše, pokud je snímač přesně uprostřed. Při šířce kolem 100 až 150 mm už hodně záleží na materiálu nádrže, poloze čidla a tvaru stěn.
karlic:
řeči se můžou vést všelijaké ale tohle, myslím, bez empirie nezjistíš...
řekl bych, že tvar nádrže, pokud je z plastu a v klidu, tzn stěny suché, nebude hrát až takovou roli, protože radar samotný plast nevyčuchá. Otázka zní, jak těsně vedle nádrže máš plech karoserie...
já mám klasickej kvádr z PP 50x35x125 cm, takže s omezeností problém není..