Zkouší se leccos, chtěl jsem booster, změřil jsem přímé nabíjení - diskutovalo se to tu. Při baterii Winston 100Ah nabité na cca 30% a průřezu vedení napřímo 6mm2 byl počáteční proud cca 25A (úbytek napětí 0,5 - 0,7V), po cca 2 hodinách 8A nabito na cca 80%. Vzhledem k tomu, že 100A relé ovládané jednoduchou elektronikou s nulovou vlastní spotřebou vypne nabíjení při dosažení 14,4V a oddělí startovací a nástavbovou baterii. Jednoduché, žádné přetoky a problémy. Analogová cca 30A BMSka mi funguje nezávisle. a nábojová pumpa taky. Arduino bude jen monitorovat. V jednoduchosti je síla. Jistě, není to sofistikované a booster by nabíjení zkrátil možná o půl hodiny, ale pokud to bude fungovat podle mých představ nechám to tak, pokud ne koupím booster, ale proč přidávat další krabici?..

Popravdě aktuálně jsem to (zatím) zapojil bez diody a bez komparátoru s 555. Prostě jen relé spínané od alternátoru. Domnívám se totiž, že komparátorem to řídit nejde. (Ale nemám zkušenosti, třeba mi moje doměnky vyvrátíš.). Totiž "správná" nabíječka nabije na "absorbční" napětí 14.2V a pak klesne na "float" 13.6V. Ale když nabíjení odpojíme, klesne napětí třeba až na 13.3V (to mi teď svítí reálně na displeji na plně nabité baterce bez spotřeby). A tedy relé by znovu seplo (a my nechcem cyklovat zbytečně 80A relé). A zároveň podle napětí úplně nepoznáme, jestli je baterka nabitá na 50% nebo 100% (a tedy zda je potřeba ji znovu nabít). To vede k nějaké chytristice (Arduino), vícestupňovému nabíjení (více relé s rezistory/diodami). Ale v jednoduchosti je síla (a spolehlivost).

Co si od toho slibuju? Když koupím za 4500 Victron, tak budu nabíjet 18A. Takto tam poteče klidně podstaně víc (ještě změřím, ale s gelovou baterkou tam teklo přes 30A). Takže pro srovnatelné řešení bych tam musel dát dva kusy paralelně za 9k.
Skrblík jsem. Ty Winstony jsou dva roky starý a i s tou bižuterií to vychází na podobné peníze jako nový 120Ah GEL.

Vím, že držet baterku na 14.4V snižuje její životnost. Ale beru to tak, že ročně najedu max 10 000km, to je asi 120h jízdy. Tedy mluvíme o 5,5% času, nikoli 100%.To v případě přímého nabíjení.
Když tam vřadím jednu diodu, sice baterku nenabiju na 100%, ale podstatné je, že během jízdy jde spotřeba z motoru a baterie se přeci jen nabije nad 50% a to poměrně rychle.

Takže to není, že bych chtěl šetřit za každou cenu. Mám tam síťovou nabíječku od Victronu, MPPT od Victronu, chytrou BMSku, indukční balancer, doplnil jsem pojistky, co tam chyběly...

Můžu se mýlit, nechť jsou moje argumenty vyvráceny v diskusi :-)

Zkus se kouknout na booster od Votronicu https://www.votronic.de/index.php/en/...212-30-new. Je malý, poměrně levný a nabíjí 30A (jiné varianty jsou možné), Votronic je slušná značka.
LFE baterku dávám do lavice (kvůli teplotám v zimě), takže mi zbyde dost místa ve dvojité podlaze po původní baterce, kam můžu booster umístit. Energoblok je hned vedle, takže montáž bude spočívat v přepojení tří kabelů a napojení D+ signálu. Termistor montovat nebudu, panel taky ne, vypnutí nabíjení při mínusových teplotách baterie a monitoring řeší mnou použitá BMS.
Relé řízené napětím je taky řešení (souhlasím, že nejlacinější) ale do obytky to chce udělat pořádně i mechanicky, popravdě nechce se mi s tím bastlit.

Luky - budu trochu hnusnej - diskuse má smysl pokud jsou oba diskutující informováni, řešení jsem napsal, přesvědčovat tady někoho, z toho jsem vyrostl. Nemá smysl diskutovat o tom co si myslíme, technik musí vědět., pak má diskuse o technickém řešení smysl. Proto je základní otázka co od řešení čekáš. Pokud si přečteš různé disertační práce na téma nabíjení LI, pak technické listy od dodávaných sestav a zabrousíš na MyPower fórum konzultuješ s techniky GWL uvidíš rozdíly v otázce kterou jsem ti položil. A ve všech materiálech jsou podobné hodnoty napětí a časů ale ne stejné a vždycky s tolerancí - to je ten rozdíl. Karel Prokop ví co čekat od instalace do obytňáku, student prozkoumá jak se to chová, solárník očekává co největší počet cyklů. Ale společná sdílená informace je (mimo jiné), že nechat na 100% nabitou baterii několik hodin na plném napětí popř ji opakovaně nabíjet jí škodí. Jak moc? nevím (někteří píší že víc jak 5 - 10 minut je moc) tak volím konzervativní řešení- odpojení. Balancování, silný balancér je při tomhle zapojení podle mě i jiných podmínkou, při vybité baterii a dostatečném průřezu vodiče (k diskusi je třeba vědět jakým průřezem a jak dlouhým drátem nabíjíš) potečou do baterky koňské proudy, indukční mám změřený ale podle mě na tohle zapojení nestačí. 555 by možná šla použít, ale mám doma několik hotových stavebnic odpínačů nabíječek, kterými jsem dělal ze starých nabíječek bez vypnutí použitelné nab. na gel atd. tak proč něco násilně vymýšlet? Zbývá ti to co mě . Měřit (přesně a dobře, zapomeň na multimetr za 300Kč) a studovat. A mít na paměti, že každý si svou baterku můžeme nafouknout sami nebo dojít koupit booster ( ten bych bez diskuse koupil pro olovo), protože i to může být výsledek Ze zkušenosti- ti co dávají na své zařízení záruku jsou v doporučovaných hodnotách poněkud konzervativnější.

bobe7373, dělám ve vývoji, tak omluv mou touhu o prozkoumávání slepých uliček :-)

Ještě jednou jsem si přečetl tvé odpovědi. Bojuji s tím, že nemám dostatek informací. Např. datasheet k těm baterkám je z mého pohledu zbytečně stručný. Jestli to chápu dobře - aktuálně máš relé s komparátorem, které vypne při dosažení 14.4.V s nějakým časovým zpožděním. Jakou máš hysterezi? Necykluje to? Nebo to máš zapojené tak, že se to znovu sepne až při příštím nastartování?
Ty máš proud 25A na 6mm2. Já mám 2x6mm2, cca 5m (z výroby). S napůl vybitým olovem jsem naměřil 30A. Lithium musím nejdřív trochu vybít, abych to mohl zkusit. Ale předpokládám, že to bude víc. To Lithium má opravu malý vnitřní odpor.
Zkrátka vidím, že to nebude úplně jednoduchý - informací a zkušeností není dost. A za pár týdnů bych rád na chvíli odjel do teplých krajin. Tak pomalu vybírám DC-DC nabíječku: Voltronic / Victron / Renogy...?

luky - všechny informace jsou dostupné, tady i na místech, které jsem popsal, třeba neosolar má pěkně popsané nabíjení 12V baterie, v datasheetu takže pokud chceš bastllit neskuč a hledej šmudlo.. Původně jsem jak balancování tak nabíjení chtěl řešit arduinem . elegantní a jednoduché, ale čas, prostředky a chuť na vývoj už chybí. Navíc pokud se na tom něco poondí, je oprava nepříjemná a je třeba mít vybavení, které mám doma ale ne na cestách, kde se tomuto nechci věnovat. A s impulzními verky mám špatnou zkušenost - často ruší příjem jak rádia tak TV a zejména pásmo KV, což mi vadí, proto analog. Hysterezi pokud to někdo che řešit) je nutno udělat tak, že umožní nabíjení až po spadnutí napětí cca na 12,8+-* V, ale má to háček v trvalém odběru z jedné z baterií a tak to udělám tak, že po nastartování zmáčknu tlačítko, začne se nabíjet a po nabití na 14,4 to všechno spadne s nulovým odběrem. V žádném případě nebudu nabíjet po opakovaných startech. Pro někoho asi málo sofistikované neautomatizované a úsměvné, určitě baterii nenabiju na 100% ale s nábojovou pumpou co mi po vypnutí nabíjení články srovná jen cca na 97 a o trochu později než s 30A bosterem, ale je to idiotensichr a bombenfest. případný problém řeší malinká 300W centrálka....a pokud to nebude splňovat požadavky, dám sofistikovaný booster

Aha, poloautomat. Nuž, taky řešení. To už se blíží mému záložnímu nápadu tam prostě dát vypínač. Když budu chtít nabíjet, nechám to zapnuté. A na delší cestu to prostě vypnu. Voltmetr mám na stropě vpředu, takže na něj vidím i za jízdy.
Zkoumám různé DC-DC nabíječky. Líbilo se mi Renogy, protože za stejný peníze jako Victron 18A prodávají 40A verzi. Ale ta věc prostě nemá float. Jen bulk a abs. To mě fakt překvapilo.

luky - poloautomat proto, že od podzimka mi to tlačítko bude mačkat arduino až po 10%ním vybití. manuální zapínání s voltmetrem - měl by to být přesný, mám několik kousků a jejich měření je opravdu velmi orientační, do auta OK, ale na litium nevím já mám tohle, nechal jsem to ověřit una metrologii a vcelku OK http://www.hezkyden.cz/shop/panelovy-...t-100v-dc/ Je třeba koupit ten 0 - 30V. To co zkoumáš už mám za sebou taky jsem z nabíječek nebyl nadšený a po měření nabíjecích proudů během dobíjení napřímo jsem začal zkoušetnabíjení napřímo. Pokud bys ovládání stavěl od začátku, není problém nastavit hysterezi tak aby se tlačítko nemuselo mačkat, nechce se mi vrtat do hotových modulů. Jinak pro zajímavost i můj EBL umí nabíjet a odpojit nabíjení, ale nabíjecí proudy byly při 30ti procentech 6 - 8A, ke konci 0,5A - příliš mnoho konektorů, drátů o malém průřezu na cestě, jo funguje to ale vybité lithium bych tím nabil za dlouho. Ona je otázka jak často člověk potřebuje booster a jestli není lepší zapnout malou 30ccm centrálku v boxu nebo 2,5l diesel, ale třeba k tomu boosteru taky doputuju.

Luky - podíval jsem se na řešení s 555 a náhodou našel i stavebnici takže to sice nebude tak dokonalé, ale bude to zapoj a zapomeň https://www.hadex.cz/g891-modul-xh-m6...tavebnice/

Bobe, něco dost podobného mám na stole. Ale obávám se, že to není řešení, neb to bude příliš cyklovat. Až si trochu osahám, co ta baterka ukazuje za napětí v různých situacích, tak to třeba zkusím.

Já tenhle modul používám v přívěsu jako doplněk regulátoru k dobíjení olova solárem, ta hystereze jde fakt snadno nastavit. Můžu zapnout buď čínskej pwm regulátor, co mi furt drží 14,4V a odmítá přejít do jinýho módu, nebo tenhle modul cyklující pořád mezi cca 13,3 - 15V, případně v době využívání přívěsu oboje současně pro maximální dobití - tedy na slunci pořád 14,4 a po jakýmkoli i krátkodobým poklesu vlivem většího odběru zase následuje krátký probublání.

Luky - hystereze 13 - 13,1V on, 14,4V off, je to napěťová nedokonalost, ale při 13,1V už je něco vybito arduino to zapne až při vybití cca 5 - 10%. Zkusím a uvidím.

Všechno je jinak!
Vrátili jsme se z Albánie. Před odjezdem jsem si namontoval vypínač na ovládání propojovacího relé. Za celé 3 týdny jsem ten vypínač nezapnul a ani jsem v kempu nevyndal kabel. Prostě 130Ah v Lithiu a 290Wp na střeše bohatě stačí (kompresorová lednice, osvětlení, nabíjení mobilů+notebooku+baterky do foťáku...). Za celou dobu jsem se nedostal pod 70% nabití.
Tedy ono to nabíjení od motoru asi nebude vůbec potřeba.

Chlapi zdravim mam Lifepo Ultimatron 100 cca 8 mesiacov staru ale poslednu dobu sa mi nabije max na 84%..Je jedno ci ju dam nabijat cez motor alebo Victron proste dostane sa na 14,21 a potom napiste na 10sek stanby na 3 sek nabijanie a pod ale stav pise 84%.teraz neviem v com moze byt problem ci odiso BMS alebo daky clanok ci to skusit na reklamaciu a pod..Dakujem

Aky mas nastaveny absorption voltage na nabijacke? Mne nastavili 14.4V ale v navode je dokonca odporucane 14.6V, asi aby zacal fungovat balancing.
Ake mas napatia jednotlivych clankov po skonceni nabijania, su priblizne rovnake? V zalozke cell v Ultimatron France aplikacii.
Ked baterka prestane nabijat - da charging state off kvoli zabudovanej ochrane, v poli Protection napise dovod - co tam je?

Diky za radu mal som nabijacku victron nastavenu na lion a tam je absorbcia na 14,4 zvysil som na 14,6 a pomohlo,...Mam to zvysit aj na regulatore zo solaru??nevies ake maju byt presne vsetky hodnoty??diky

Luky pokud jezdíš jen v létě a za sluníčka, OK, pokud celoročně, může se možnost dobít nástavbovou LIFEPO4 baterku motorem docela hodit, nejezdíme všichni stejně. proto jsem považoval booster pro lithium jako zbytečný a zvolil vypínatelnou automatiku, funguje OK.
galbony - nastavení napětí absorbce záleží na tom co očekáváme, životnost nebo max kapacitu. Při 13,8V ztratíme nějaké procento kapacity, ale násobně zvýšíme životnost. Při 14,6V a delší absorbci je životnost silně pod 2000 cykly, pokud přičteme další vlivy ztrácí lithium výhody kromě váhové. 14,4V je podle technických listů OK na 2000 cyklů, ale...nesmí trvat déle, než pár minut, pak float 13,4 - 13,5V. Pokud absorbci dám dlouhou, baterka změkne (nižší životnost), je funkční, ale při větší zátěži klesá napětí víc (vlastní zkušenost, bohužel v německém servisu upravený energoblok při montáži soláru a moje nedůslednost při kontrole úprav při montáži LIFEPO4). To platí pro měření na nezatížených článcích měřené na článcích přímo. Pokud je zapojená BMS s vypnutím nabíjení, ta by to měla hlídat, ale u takového zařízení je ověření funkčnosti trochu náročnější. V každém případě je užitečné mít voltmetr schopný měřit na tisíciny voltu s přesností +- 0,01V. Dá se koupit jako panelové měřidlo za cca 300Kč. Bez přesného měření jsou jakékoli úvahy jen plácáním prknem o rybník. Určitě se nedá použít běžný multimetr s 31/2 místným displejem. Jistě jsou možné i jiné názory, ale jsou věci, které vám nikdo neřekne a po dobu záruky to bude fungovat vždycky. Můj názor vychází z vlastního měření a konzultace s techniky dodavatelů článků a výrobců sestav. Jak říká Karel, každý si musíme nafouknout svůj vlastní článek :-)))

Ja mam tiez baterku Ultimatron, len 150Ah. Ake su ale najlepsie hodnoty pre absorption voltage, cas a storage voltage si netrufam odporucit, sam neviem co dat.
Jedine ako som spominal mi predajca vravel ze default ma Victron nabijacka absorption napatie 14,2V co je pre tuto baterku malo, ze ju nenabije doplna. A 14,6V je spomenute v navode:
https://ultimatro...use-EN.pdf
"The recommended charging voltage is 14,6V"
Aj ked neviem preco tak vysoko. Co som len odpozoroval, tak BMS odpoji celu bateriu od nabijania, ked prvy clanok dosiahne 3.65V, take napatie je napisane ako maximum aj v navode. A 3,65V * 4 = 14,6V. Balancing robi chvilu pred koncom nabijania.
Co sa merania napatia clankov tyka, nie je mozne nic merat multimetrom. Je to uzavreta konstrukcia, otvorenie ma za nasledok stratu zaruky. Ale nie je to potrebne, BMS cez blootooth aplikaciu vie ukazovat real time napatia na celloch a to na mV presnost. Teraz pri ciastocnom vybiti mam medzi najmensim a najvacsim napatim 1mV rozdiel. Ale pri konci nabijania sa do urciteho momentu drzia clanky pri priblizne rovnakom napati, potom nejaky zacne ubiehat a o par minut ako som spominal BMS odpoji bateriu od nabijania kvoli Overvoltage Cell Protection, aj ked nedosiahne celkove napatie este tych 14,6V. Vtedy mam rozdiel aj 0,1V medzi clankami. Po ustaleni napatia po nabijani a nejakom odbere sa vsetky napatia zase zrovnaju na rozdiel cca 1mV.
Je to vporiadku? Ake su tolerovatelne maxinalne rozdiely pri konci nabijania a potom pri vybijani?

Kamilio - jsou tajemní jak hrad v Karpatech, žádné konkrétní údaje, nedá se posoudit Jinak 3,65 V na článek je horní hranice, při 3,55V je ztráta kapacity 1 - 2%, .Dávám přednost vlastním článkům. Pokud je balanční proud malý, tak to takhle vypadá....Ale fungovat to nějak bude.

Protože jsem info z tohoto webu zatím víceméně jenom čerpal, chci se trochu revanšovat a popsat ev. dalším naprostým laikům jako jsem já moje zkušenosti ze stavby aku lifepo4 270Ah s BMS DALY smart 150A/75A, bez BT, s Touch displayem LCD – ať vědí předem, s čím se budou potýkat….
Vše jsem zakoupil ještě v průběhu r. 2020. 4ks aku EVE 270Ah, A-gr. za 11995,- Kč (Alibaba), ostatní na Aliexpresu: SmartBMS DALY 150A komplet s displayem a kablíky za 3187,- Kč, aktivní vyvažovač 3/4S Flying Capacitors Balancing v.1.7 za 544,-Kč. Jsou to konečné ceny, celkem tedy necelých 16 000,-Kč.
Aku měly po vybalení napětí mezi 3,306 až 3,308 V, považoval jsem je tedy za vybalancované (a taky nemám žádný zdroj na desítky A) a to jsem si ale dost naběhl…
Články jsem připevnil paletovacími pásky na podložku z 8mm překližky do konečného packu a začal jsem se zabývat komunikací s PC. Nejsem fakt žádnej ajťák a tak z tohodle jsem měl největší obavy. Prokousal jsem se kdečím než jsem to rozchodil, nakonec ale ano. Stručně:
Na webovkách výrobce www.dalyelec.cn není srozumitelného prakticky nic, pouze semtam pokusy o překlady z čínštiny….
Lidský návod (tj. v angličtině) jsem nalezl až na www.currentconnec... Jsou tam ke stažení i komunikační SW (pro konfig. 4S a moji BMS řady R05U je to „Sinowealth BMC tool SetupV.2“ (nikoli PCMaster ! Ten je pro jiné BMS). Příslušné BMS mají pouze třížilový kablík „Monitor“ do USB v PC. A taky potřebujete ovladače. Tady jsem se natrápil nejvíc – Win10 vyžadují ovladač CH341SER který naleznete na www.currentconnec... Na webu www.dalyelec.cn kde jsem začal, naleznete jen ovladač CH34SER, ale ten funguje jen pro starší Win. (Zato poslední verzi monitorovacího SW „BMSToolV0.2“ jsem nalezl na www.dalyelec.cn a nikoli na www.currentconnec... Ale s jejich verzí V0.1 to fachčí taky.)
Doporučuju adekvátní návody na www.currentconnec... pročíst všechny a pečlivě. Hlavně nezapomeňte pro připojení BMS k PC v nabídce „Info“použít tlačítko „ScanAll“ , nebo budete koukat hodinu na prázdné tabulky jako … já. Tady se nedá nic měnit, je to jen info o změřených a nastavených hodnotách. V nabídce „MCU“ už je to intuitivnější: tlačítko „Read All“ pro načtení dat z BMS do PC a tlačítko „Write All“ pro zápis nových hodnot z PC do BMS. Nastavení jsem použil podle Rudyho a tímto mu děkuji. Touch display LCD slouží v konfig. 4S pouze na monitorování, nikoli k nastavování a ten fungoval po propojení s BMS kabelem ozn. UART okamžitě a bez problémů.
Po pospojování ukázala BMS SOC 65% a začal jsem nabíjet cca 16A. Jeden článek vylezl k 3.65V, ostatní ne (měly až o 0.2V méně) a BMS vypnula nabíjení. Přitom SOC ukazovala 100%. Hrubě jsem podcenil počáteční balancování. Nechal jsem to přes noc oddechnout a zatím asi aktivní balancer trochu zapracoval a rozdíly byly do 0.13V. Nakonec jsem tedy zkusil alespoň pasivní vybalancování paralelním propojením článků bez jakékoli elektroniky a abych nemusel rozhodit pack, zhotovil jsem z pevného vodiče Cu16mm2 a kabelových ok 10mm2-prům.6mm pájené propojky. Ihned po propojení jsem měřil napětí na jednotlivých článcích a bylo nikoli zcela shodné, jak jsem předpokládal, ale některé měly 3.999V jiné 4.000V. Rozdíly tedy do 1mV způsobené nejspíš úbytky napětí na propojkách od vyrovnávacích proudů. Vždy po pár hodinách jsem opakovaně měřil znovu – společné napětí klesalo, ale ty předtím silnější měly pořád o 1mV větší napětí. Nakonec po cca 40 hodinách bylo napětí všude shodné 3.382 V a pack jsem znovu propojil standardně. Pak už to bylo OK.

Některé poznatky:
Ten samostatný aktivní vyvažovač 3/4S Flying Capacitors Balancing - jinak celkem dobře hodnocený - je pro 270Ah asi slabý, chtělo by to pro razantnější funkci několik takových paralelně. Podle netu funguje se směrnicí 1A na 0.1Vdif ( někde říkaj 1A/0.08Vdif.) lineárně až do 6A. Usne, když alespoň jeden článek poklesne pod 3V (někde píšou 2,7V) a jeho LEDka zhasne.
Ten balancing v BMS nestojí za řeč. Ale lze tam nastavit i jiná hodnota než 30mA. (???)

BMS ukazuje napětí článků trochu jinak než můj DMM. V BMS se hodnoty článků liší mezi sebou třeba i o 10 mV, přitom DMM ukazuje se vzájemnou odchylkou mezi články na jejich svorkách do 1mV. Asi úbytky na kablíkách od vyvažovacích proudů?

Při nabíjení proudem 16A byl úbytek na BMS (mezi B- a P- ) : 8mV.

BMS ukazuje SOC asi jen na základě napětí nejnabitějšího článku podle křivky (spíš přímky) zadané v nabídce „MCU“, karta „System“ a podle toho, co si zadáme jako „Full charge capacity“ – toto bude bráno jako 100%. Nedá se to asi nijak dál kalibrovat.

Displej v pohodě snesl prodloužení svého kablíku kabelem 4x0,75mm2 o délce 3m.

Aby vypnul nabíjecí MOSFET, musí napětí všech článků překročit nastavenou hodnotu „Charge End Voltage“ po dobu „Charge End Delay“, nebo
napětí alespoň jednoho článku překročit nastavenou hodnotu „Over Voltage“ po dobu „Over Voltage Delay“.

Kdybyste někdo tušil, jak prakticky použít kartu „Calibration“ v nabídce „MCU“ info uvítám. A vůbec tam je spousta dalších možností nastavení s mně neznámým významem.
Zatím vše,

Bastlení zdar!