Domnívám se, že to bylo formátem značky. Nemám klasický obdélník, ale tu dvouřádkovou. Znečištěná ani poškozená nebyla, tak mě nic jiného nenapadá.

Tak už jsem na cestě. Nedělní Německo bylo peklo, protože byl konec prázdnin a tudíž plno kolon. Přesto podařilo plán místně překročit a nocleh byl na začátku Velkého Beltu. První problém byl očekávánnastal při průjezdu zelenou branou přes Oresundsky most. Dal už všechno funguje jak má , včetně ćerpaćek a jsme zvědavi na další dni.

Cesta po Skandinávii proběhla moc prima. Původně jsem počítal s tím, že pojedu sám, ale těsně před odjezdem se ke mně přidal kolega, který byl velkým přínosem. Cestu jsme si až na potíže s karavanem z půjčovny užili a pravděpodobně vyrazíme příští rok znovu. Letos jsem měl v plánu objet co největší část Skandinávie a téměř se nám to podařilo. Během cesty jsme si několikrát vyrazili i na špacír. Například cesta na nejsevernější bod Evropy byla opravdu velmi náročná. Kazatelna pak už byla na pohodu.
Musím Vám také dát za pravdu, že bez trajektů to opravdu nejde. Ušetřily nám doslova stovky kilometrů a při místních průměrných rychlostech možná i několik dní. Co mě překvapilo, bylo stále ještě velké množství turistů. Byli to ale většinou pasažéři velkých lodí, které ve fjordech natlačili do autobusů a v nich objížděli atrakce. Takže na jednom místě jsme nemohli zastavit vůbec a na jiných jen s velkou opatrností.
Pokud se domluvíme na příští rok, zkusíme se více zaměřit na Švédsko a jižní část Norska. Kolegovi jsem slíbil i Rumunsko, ale pokud nebude moc tlačit, tak to nedodržím.