Radsej zakry panely,oni sice sú ošetrené proti takýmto prípadom,ale zivotnosti to neprida. Alebo pridaj bejaky spotrebič (ja som pre tento ucel kúpil 12V/300W ponornu spiralu.

Jagi: řešit auto na zimu hromadou solárů a spekulovat s tragicky poddimenzovaným réglem je naprosto SCHIZOFRENNÍ PŘÍSTUP. po našem : mega píčovina. Taky to myslím vážně.
samozřejmě primární příčina je jako vždy naprosto stejná: pocit že při dostatečné dávce vlastní drzosti a sebedůvěry lze fyziku beztrestně obejít.
Pokud to chceš vyřešit spolehlivě a 100% funkčně, ozvi se, přijeď i s autem a dáme to dohromady.
pokud si o tom chceš něco přečíst tak třeba tady: https://www.faceb...vaakademie

Něco jsem s tam nacetl a popravdě mě dost překvapil koeficient 0,7 na propočet na regulator.
Mam starší bazarové solary, účinnost bude nepochybně už za nejlepšími lety, nicméně to prozatím funguje a vzhledem k ceně jsem ochotny risknout jejich zničení.
Žil jsem v domnění, ze v případě kdy je baterka nabitá, tak regulator proste odpojí příjem šťávy. (Cili ano, trpí solary). Dalsi panel zvolim jiný. To však neznamená, že bych chtěl někde vzplát a určitě to nebylo plánem.

Auto jsem opravdu stavel tak, ze v horších dnech, kdy solární system nedosahuje požadované účinnosti, nahradí účinnost plocha. Vycházel jsem ze snížené účinnosti starších solarů, neoptimalni instalaci naplocho. Nutno přiznat, že jsem ale se solary nemel žádnou zkušenost a bal jsem se zda budou naplocho dobíjet.

Je řešením nahradit regulator 20A za 30A (nebo klidně i 40A ať dosahnu zmíněných 0,7)? V případě plného nabiti však bude zase jen ořezávat.

Nebo jeden panel odhodit a nechat 20A s tim, ze bych mel doufat v to, ze se baterka bude dostatečně dobíjet?

Krmim: kompresorovku, naftovy bufik, ntb, 8m led pásků večer a menší elektroniku (mobily, foťák, powerbanka). Od jara chci elektrikou ohřívat i vodu spiralou jak tu nekdo už psal (vlastní nerezová nádrž s profukem z bufiku + zminena spirála na 12v). Baterii mam AGM 150Ah.

Na jaře budu předělávat elektroinstalaci, tak můžu udělat úpravy i v tomto. Skoro cely rozvod mam na desce za řidičem co odděluje kuchyňku, takže to jde předělávat.


Ke Karlovi to mam bohužel od Zlína vcelku z ruky.. leda bych to spojil s přespáním rodinky v oblasti

Jagi: s takto navrženou sestavou opravdu velice doporučuju ke Karlovi přijet. Věc má podle Karla dvě roviny:
1) buď bude ponechána sestava v navržené výzbroji (to nebudu komentovat)
2) přijedeš ke Karlovi a prohlédneme, spočítáme a navrhneme výzbroj tak, aby skutečně fungovala podle požadavku investora

a ta cesta ze Zlína - se rozhodně vyplatí ve formě 100% fungující sestavy. Protože elektrika jde naprosto PŘESNĚ spočítat. Proto jsem si jistej, že to dáme, když přijedeš.

V tom pripade som tiez "megapicus" Karle potreby ako jagi, jeden z najvýkonnejších solarov 285W, regler 20A,125Ah AGM Victron. A chodím do Grécka,kde to slniecko pali udatne a iba raz sa mi stalo,ze regler mal vyššiu teplotu a vypinala ochrana,tak som mu priradil elektricky vetrak na schladenie. A pridal som odbery z baterky(chladničku na zmrazovanie -20⁰ naládoval dnu fľaše s vodou pozapinal svetla,dobijanie sporebicov) ale bola to fakt výnimočná situacia. Co pomaha okamzite je zakrytie panelov. Dobry panel to ale ustoji,aj regler. Pocas cesty na juh,kedy na ten panel prazi slnko prakticky cely den,a baterky su od alternatora plne nabite,tak solar ide naprázdno a vsetko to ostava v nom, nic sa nedialo,potom som už dobijanie zástavby z alternatora vypínal a šiel len na solar. Samozrejme ideálna cesta je to mat navrhnuté tak,aby to bolo absolútne blbovzdorne. Nech sa každý rozhodne sam.

Oltciťáku !!!! Ty vole !!! Ty si ze mě děláš prdel, ze stařečka.
Ty seš elektrikář. Nikomu neříkám že je pýčus, a ani si to nemyslím !!!
Jen ode mě nemůže nikdo čekat - že budu schvalovat systém, kterej vyžaduje vysoce odborný zásahy (chlazení ventilátorem při přetížení koncových tranzistorů, např.). Nebo todle chceš vysvětlovat někomu (tazateli) o kterým nevíš jestli je to truhlář, ekonom nebo doktor ? Ty se bavíš jako kovanej elektrikář o systémech, s kterejma si hraješ. ALE NIKDY NEZDŮRAZNÍŠ, ŽE SEŠ ELEKTRIKÁŘ A ŽE PŘESNĚ VÍŠ CO DĚLÁŠ.
A ti lidi v domnění že je to jednoduchý (podle tvejch příspěvků) to chtějí taky tak. A já jim, pak pracně vysvětluju. že fakt ne !!! Proto jsem neurotickej na takovýdle píčoviny. Ony to nejsou píčoviny, ale NEKOMPOLETNÍ INFORMACE profíků. A to je věc v který se já jako firma pohybuju. Diskuze o blbuvzdornosti a normách je myslím naprosto jasná, v tom se shodneme.
Takže nikoho nenapadám, nic nezlehčuju, ale o bezpečnosti provozu a dodržování fyziky s nikým neodborným (opakuju elektricky neodborným) vyjednávat nemůžu a ani nebudu.
p.s. píše Jagi: nejsem s elektrikou kámoš: a ty začneš rozvíjet svý specializovaný teorie provozu na samý hranici výkonu sestavy. Jenom mu mateš hlavu. Von v tom bloudí a řeší píčoviny. Místo abys mu dal jasnej, stručnej a srozumitelnej návod, popisuješ tady svý úzce specializovaný, elektricky vysoce profesionální výzkumnický praktiky. Je jasný, že se v nich tazatel utopí.Protože to co je pro tebe jasný a srozumitelný je pro zbytek světa španělská vesnice.
Otázka:
Co je na tom tak těžký pochopit ?
p.s.s. použil jsem Oltciťáka - protože je v pohodě, je to profík a neurazí se. Ale todle píšete vesměs všichni. Prostě je potřeba na "elektricky nekovaný" tazatele mluvit jednoduchou řečí.
Tož tak.
Jdu si dát voběd.
Fšem hezkej den.

Daj si štamprlu na lepšie trávenie máš pravdu, až na to, že som elektrikár. Nie som a ani sa nepovažujem , iba som počúval v škole .....a rad sa hrám, pre prípad nehody tam mám dva hasičaky

Oltciťák: jasně, ale víš PŘESNĚ co děláš. A pokusy děláme oba.Ty se Savoniovkou, Peltiérem a dalšíma zdrojema energie. Což je OK. Pořád se učíme.
Já si vzal Peltiéra do laborky jednou a když jsem si změřil účinnost - letěl do koše. Větrnku jsme montrovali na přání klienta - změřil jsem účinnost a bylo mi jasno. Na lodích je taky vídávám. A jejich účinnost měřit nemusím, páč hodnoty vím. Pak jsem osobně dovezl 3kW verzi. Savoniovku jsem ještě neměl možnost oměřit, protože z projektu sešlo.
Takže já už budu dělat jen pokusy u věcí, u kterých mám pocit že to k něčemu je.
Vynalézat kolo ? Na to už jsem starej.

Nevím, jestli mi něco neušlo, ale nějak postrádám smysl zapínat maximum spotřebičů v situaci, kdy je baterka plná a na solár praží slunce - má to napomáhat jeho ochlazení a tím zpomalit degradaci teplotou ? Sice mě napadlo, že co se ze soláru odebírá do zátěže, to se v něm nemůže přeměnit bez užitku na teplo, na druhou stranu, odběr proudu ze soláru asi naopak taky nějaký, "elektrický", oteplení přináší. Takže jak to vlastně je, co je pro něj lepší ?

Mimochodem, když jsem v předchozích dnech opakovaně ze štaflí ometal solár, aby se mi v bydlíku nevybila baterka (mám tam aktuálně cca 150mA trvalý odběry), napadlo mě, jestli by to nešlo řešit nějak elektricky - snesl by solár například krátkodobý připojení na omezenej proud o opačný polaritě, že by se jeho průchodem ohřál a sněhová čepice z něj sjela ? (přívěs stojí zkopce).

Správne (y)

Ja to otočím, popravdě si nemyslím, že sem teda megapicus, dneska však může mít každý nějaký svůj názor, tak ok. Pracuji s lidmi, jsem klidný.
Normalne jsem se zeptal, bez předsudků a narážek.
Do teď mi ale nikdo neřekl, co se může reálně stát.. (regulator ma mit pojistku proti pretizeni), sestava rok normalne funguje, ačkoliv jsem nebyl na jihu Evropy, kde by to mohlo jinak pálit a tak jsem nepojal podezření, že by něco melo být v nepořádku. Tak jak to je jsem byl spokojen, vždy jsem mel opravdovy dostatek elektriky
Zničí se solary? Znici se regulator? Začne to hořet nebo bouchne to jako auta na německé dálnici v kobre 11?
Vyhoret nechci... nicméně doufám, že pojistky by to snad mely zachránit.

Nejsem elektrikář, jsem zbrojíř, takze mým denním chlebem jsou kvery.

Chapu, ze neco rika norma a nebo běžné aplikace, nicméně to co si člověk muze realne dovolit je většinou někde jinde a to jsem se snažil dozvědět zde. Zda jsem určitě mimo reálné bezpečné moznosti.

Asi vyměním solary za dva amorfy s maximem 240w.
Možná budou fungovat lepe za zhoršených podmínek lepe jak aktuální polykrystaly.

Pri amorfoch pravdepodobne nebude stačiť voltaz reglera. Záleží od typu. V podstate riešiš rovnaky problém ako ja a aj podobným spôsobom.

Ahoj,
to je přesně správná cesta !!! Amorfní jsou nejlepší, proto je na autě nikdo nemá.
Gigantické amorfní panely, které nic nedobijí, ale umožní použití minaturního regulátoru .

Sorry sipadan,ale trosku prehanas,taky Solar frontier je urcite lepsia volba ako akýkoľvek poly,ci dokonca monokrystal. Jagi potrebuje zdroj energie v zime a na to je zo solarov najlepsi solar frontier . Ty pravdepodobne myslíš na tie tvoje amorfy,tie su fakt giganticke. Frontiery maju jeden rozmer 997x1397mm vo vykonoch od 145W do 220W a urcite dajú viacej v rozptylenom svetle ako akykolvek iny panel. Nevýhodou je, že tie výkonnejšie verzie potrebujú reglery do 150V. Karlova cesta riešenia(určite nie zlá,len iná) je tam mať dostatok lithia s rýchlym dobijanim veľkým prúdom,aby bol dostatok energie počas nepriaznivých okolnosti. Nieje to zlá varianta,ale veľa záleží na spôsobe využívania a na osobe užívateľa a jeho prístupu k tejto problematike. Mne nevadí mať pokrytu celu strechu solárií a dobijat malými prúdmi, ale ani sa nebránim mať maximálnu kapacitu baterii(nie momentalne)ale viem si predstaviť,ze tu planovanu mega zostavu(cca 600W amorfov a 300Ah lithia využijem aj tak,ze vynechám plyn a na ohrev vody a varenie budem používať elektriku(indukciu)elektricky pohon člna, a pod......uvidím,veľa záleží, čo sa tento rok udeje.

Oltcitak: diky za odpověď, myslím si, ze jsi naprosto pochopil způsob mého použití i toho jak jsem k tomu co mam na autě dosel. Ačkoliv je to tedy nejspíše v rozporu s dobrými mravy elektrických poucek.

Mam regulator do 100V (90v pri -25) takže bych musel vybírat mezi amorfama do těchto hodnot.
Jde mi o to, ze během léta by mi krasne stacil 100w panel, ale musím být připraven i na to, ze muze cely týden pršet a byt pod mrakem. Tak jak jsi řekl, spise si predstavuju dlouhodobe nabíjení i při špatném pocasi malým proudem než nahaneni energie do baterek jen co vysvitne sluníčko a pak cucat baterku.

Lithiove baterky nejsem moc ochotny platit. Popravdě mě cela solarni část dodavky vyšla na 4tis(solary, montážní materiál, kabely, koncovky, průchodka a novy mppt regulator). Mam AGM 150ah baterku za 1000kc z bazose od nějakého bohatého borce co se zbavoval solarniho systemu ze zahradního domku u RD, protože mu baterky zabirali místo kde chtěl parkovat novou 4kolku
Peníze a nekrestansky čas jsem radeji vrazil do zateplení a extra pevnému uchycení nábytku k plechu z duvodu bezpečnosti a trvanlivosti zástavby jako celku co nejde jednoduse vyměnit. Do solaru jsem nechtěl moc investovat, jelikož jsem nevěděl co od toho úplně čekat. Ušetřené penize radeji naleju do nádrže a někam s rodinkou vyrazím za zážitky.

Za takto nenakladnou sestavu mam ted ale funkční set, kde si v lete vařím vodu výhradně elektrikou v pomalovarne konvici (z tohoto důvodu chci v lete ohřívat i užitkovou vodu spiralou).

Mam malou dodavku Master L1H1, nicméně mam na autě přidělené alu profily kde můžu zadelat plochu o rozměru 1700x2500mm. Paradoxne potrebuji délku panelu alespoň 1500mm, aby dosáhnul na oba profily. Mam je ve vzduchu kvůli chlazení a jsou přidělené mechanicky, žádné lepidla, kvůli servisu. Toto řešení je dobré i co se týče horké střechy auta v létě, kdy na plech střechy téměř nesvítí slunce a nebo pri desti to nedělá takovej rámus.

Spise jsem viděl bezramove amorfy, kde se ale obávám o jejich pevnost, aby se nerozkmitaly za jízdy jak je bude podfukovat. Pokud mym použitím ničím pouze solary, je mi to jedno a budu řešit výměnu až půjdou do kremikoveho nebe. Manželce řeknu ať ušije z koženky nebo sustaku na jeden ten solar obal na léto s tim, ze jej sundam jen když bude ten hnusný týden. Bude to tak stačit na řešení pretizeni? Mam je zapojené paralelně.

PS: doufal jsem, ze pres zimu na solarech nebude sníh, ale normálně se mi tam udrží vrstva sněhu (třeba i 5cm) a musim ometat, abych tím někoho za jízdy neohrozil. To je pro mě osobne docela zklamání.

Díky

Díky :-)
Takže pak bude rozdíl při maximálním zatížení i v konkrétním proudu a napětí. Například pokud bych svůj kdysi cca 160w panel zatěžoval opravdu tak, že by odevzdal maximum, řekněme 19V/8,5A , bude se hřát míň, než když bych ho dusil třeba při 13V a shodným proudu. Vida, nikdy mě nenapadlo nad tím takhle uvažovat, zatím mě v souvislosti s teplotou napadl jen "samoohřev" panelu odebíraným proudem a ta základní fyzika mi úplně unikla :-)
Já teda elektrikou částečně i ohřívám vodu, takže plnýho nabití dosáhnu málokdy, ale to se týká vlasně jen pár dní v roce a po zbytek času na přívěs praží před domem :-(

Jagi: Aké presne solary, regler a baterku tam máš?
bery: nie, pri solaroch sa udava tzv.skratovy prud,t.j. pri akom napätí koľko prúdu tečie a to záleží samozrejme od veľkosti dopadnuteho žiarenia,typicky su tie hodnoty pre 1000w/m²,takze skutocne hodnoty v reále su rozdielne. A hodnoty dobíjania su rozličné podla charakteristiky reglera a jeho typu. Osobne preferujem mppt, a vyššie napätia panelov(ta hodnota záleží na jeho konštrukcii,príp. zapojenia jednotlivých článkov) regler si nastavuje tzv. pracovný bod podľa dodávaného prúdu a stavu a typu baterie. Takže niekedy z panelu ktorý ma nominalne 35V/8A(280W) je na vstupe regulovanych 20V/6A a na vystupe do baterie bude 14V/8A. Alebo aj 0V/0A ked je bateria plná(hausnumera). Keď chceš riešiť ochranu pred prebijanim pri dlhom stani na silnom slnku tak najjednoduchšie je panel zakryť. Za normálnych okolnosti pri vyváženom systéme netreba riešiť nič. Základom je vždy slušný regulator a zodpovedajuce poistky.

Když tohle téma tak žije, tak bych se tu rovnou ještě pozeptal na další dvě související, jedno z toho opravdu úzce.

Takže, panely mají hladný lesklý povrch, jak by se na jejich výkonu v průběhu dne projevilo třeba polepení nějakou matnou folií ? Nefungovalo by to tak, že by to trochu pomohlo chytat světlo při šikmým osvětlení a naopak snížilo výkon a tím i oteplení panelů v poledním pařádku ? Už jsem se tady na to kdysi někde ptal a odpověďi jsem se nedočkal, tak to zkouším znova.

A druhá věc, trojkombinační lednička - o chlazení na 12V jsem z většiny názorů zaregistroval, že je to jenom taková nouzovka na jakžtakž udržení teploty za jízdy. Chápu, předpokládám, že při standardním zapojení dojde do spirály lednice v přívěsu díky ztrátám tak 10V, nedejbože pří "inteligentním" dobíjení ...
Já lednici napájím 6mm2 vedením současně s "boostrem" pro nabíjení baterky, takže pokud baterka už moc nepotřebuje, a vedení se odlehčí, do lednice jde opravdu skoro plný napětí altíku (v tom mám navíc trochu "cinklej" regulátor, podloženo diodou o cca 0,7V). Takže mě lednice chladí na "12"V snad nejlíp :-)
Takže k dotazu - má někdo vyzkoušeno, jakej cca minimální příkon lednice musí mít, aby již probíhající absorbční funkce zůstala třeba po dobu pár hodin aspoň omezeně zachovaná ?
Jde mi třeba o případ, kdy se někde po cestě zastavíme na půldenní výlet a nemám dobrej pocit z toho, když musím zapálit lednici a odejít ... Pokud je opravdu polední pařák a vím, že se za hodinu dvě vrátíme, nechám to běžet z baterek, teoreticky to solár skoro pokryje, ale pak stačí, aby se procházka protáhla, přišel mrak, nebo se do světla připletla větev a chudák baterky :-(
Takže nemá někdo představu/zkušenost, kolik by tak asi mohlo malý lednici stačit, aby aspoň trochu chladila ? Jestli by to třeba místo standardních řádově 100w trochu fungovalo třeba při 60W přes step-down nebo pwm regl ? Nemusí mrznout, stačí, když se nebude roztejkat máslo - to jsem používal jako měřítko u autoledničky s peltierem, když jsem do ní bastlil step-down regulátor - tam třeba při snížení příkonu z asi 48W na řádově 15W pořád byl rozdíl proti okolní teplotě asi 10-13°C, což rozhodně nebylo víc jak třikrát horší, než všude uváděných až 20°C, což je i tak spíš jenom vlhkým snem výrobců.

oltcitak: charakteristiku panelů znám, celkem se o věci kolem nabíjení zajímám a samozřejmě čerpám rozumy všemožně, i tady.
Ostatně, ač se tím neživím a mám to jen jako koníčka, papírově jsem elektrikář :-)

Jenom mě právě překvapilo, co mě doteď kupodivu nikdy nenapadlo, tedy že i panel bez zátěže bude topit vlastně tolik, jako kdyby byl do zkratu a čím víc se z něj podaří mppt reglem dostat výkonu, tím víc se z něj odvede i tepla. A tím pádem že někomu se investice do mppt místo pwm i zaplatí, protože mu prodlouží životnost panelů.

Jám mám panel z bazoše za pětikilo (+ druhej doma jako rezervní) a pwm régl za pár dolarů z aliexpresu. Myslím, že se u něj uvádělo 20A, vzhledem k tomu, že proud ze vstupu do výstupu v něm prochází jen přes v podstatě nehřející spínací mosfety, myslím, že v reálu by vydržel tolik, co jeho mizerný šroubovací svorky, ale upražit by v podstatě nešel :-)

Samozrejme, že záleží na povrchu panelu,preto "lepsie panely" maju antireflexnu úpravu a profilovany povrch na lepsiu absorpciu pri nie kolmom dopade(výrobcovia sa skôr ako o znižovanie vykonu snažia o zvyšovanie vykonu) chceš laborovat? Daj tam vysoko leštené zrkadlo na cely panel,v pripade ochrany zakryjes,pre potrebu zvýšenia vykonu vhodne naklonis......
Co sa týka absorpcnej chladničky je to jasné, chladi, keď hreje. A žere elektrinu,buď dáš automaticky cutoff pri poklese napätia ,alebo ostaneš pri prepinani na plyn. Koľko vydrží bez chladenia sa neda povedať, záleží ako ktorá, aku ma izolaciu,v popise by to malo byt uvedene(pokles teploty za 24hod.) Za mňa jedine kompresorovka.
PS ešte k tym panelom, samotne panely,dokial sa totalne neprehreju zrejme vydržia,len ta zataz sa prenesie do regulatora a vo forme tepla sa vyziari von a to nemusi vydrzat. Panely so zvysujucou teplotou znizuju vykon,cca 0,2_0,5%/1⁰C,dokial nedôjde k tepelnej deštrukcii vodičov,tak by sa im nemalo nič stať. Regulator je ohrozený. Takze zakrývanim panelov chranime vlastne regulator(obzvlast, ked je na hrane)