karlosVWČlenPřidáno
před 9 letNechal jsem si sestavit LiFePo4 120Ah. Byla to pro mě nejschůdnější cesta (když pominu cenu) jak navýšit proudovou kapacitu bez zvýšení váhy auta a vymýšlení kam s další AGM baterii. Na střeše obytky 1x 140Wp panel a obyčejný regulátor. Baterie instalovaná s napětím 12,6V před 3denním volnem kdy sluneční svit byl kolem 4 hodin denně. Po 2 dny si vedla velmi dobře...třetí den šlo napětí až k 11,2V.
O elektrice v autech pár věcí vím,ale LiFePo je pro mě nová. Tedy bylo potřeba se zamyslet jak na vylepšení a hlavně na nabíjení. Na střechu jsem následně namontoval druhý solar 140Wp a vyměnil regulátor za kvalitní MPPT Victron 100V/30A přepnutý na LiFePo a zapojeno paralelně. Testováno nyní opět o 3dňovém víkendu s obdobným slunečním svitem a shodným využitím již s mnohem uspokojivějším výsledkem.
Tedy za mě...LiFePo je dobrá,ale musí se jí dodat opravdu výkonné dobíjení což se dále chystám testovat. LiFePo dobíjená ze zásuvky 230V přes energoblok přepnutý na GEL po první montáži a vybití k 10,7V se na 13,6V dobíjela +/- 20h. (cca 6h nabíjeno 18A,od 10 cca 8A,od 15h...3A)
Dobíjení pomocí 2x140Wp soláry bude při slunci OK...pod mrakem málo.
Dobíjení jízdou z alternátoru bez boosteru do plného stavu (ze stavu 11,5V) odhaduji na 5-7h
Váhám nad zapojením solaru....paralelně nebo seriově...co je výhodnější?
Upravil karlosVW dne 09.05.2017 00:33,
před 9 let
karlosVW Připojili následující obrazek:
Obrázek nebyl nalezen
Obrázek nebyl nalezen
Obrázek nebyl nalezen
Obrázek nebyl nalezen
dracekvoČlenPřidáno
před 9 letNějak to moc nechápu.
Píšeš, že si baterii nainstaloval s napětím 12,6V což je 3,15V na článek. To už je napětí skoro vybité baterie. To nikdo neprováděl inicializační nabíjení? Běžný klidový stav těhle baterek je okolo 3,35V.
Dále pak si psal že si vybil na 11,2V tj. 2,8V na článek. To je podle datasheetu hraniční napětí nezatížené baterie, ale na datasheet se nedoporučuju spoléhat. To vybíjecí koleno lifepo je tak strmé, že do tak nízkých hodnot se nedá spolehlivě chodit jen podle napětí. Osobně nevybíjím lifepo pod 3,1V
No a hodnota 10,7V článek na 2,68V je už pro lifepo smrtící. Ještě párkrát a baterie se začnou lehce nafukovat, což je první signál jejich začínající degradace.
Je třeba si uvědomit že ty baterky sice vydrží hodně moc, ale jako každá technologie založená na lithiu, jsou velice háklivé na přebíjení a podbíjení.
A se zapojením panelů. Volil bych paraelní zapojení. Když se zastíní jeden panel, tak druhý bude vyrábět. Při sériovém to vyrábí tolik jako nejméně osvětlený panel.
karlosVWČlen Přidáno
před 9 letBaterie se skládá z 8mi článků (VIZ foto) tedy pokud se to nepočítá jinak a dorazila připravená. 12,6V se mi pozdávalo málo,ale budiž. Ted po nabíjení před 7mi dny se drží napětí na 13,4-13,6V a nepadne pod 12,5V (při odběru např. po 2-3 dnech)
Upravil karlosVW dne 09.05.2017 11:31,
před 9 let
karlosVW Připojili následující obrazek:
Obrázek nebyl nalezen
dracekvoČlen Přidáno
před 9 letA kdo že ti tu baterku sestavoval?
Ono s tím jestli sériově, nebo paraelně je to složitý. MPPT regulátor si vždy najde ten nejlepší poměr, kdy panely dávaj nejvíc.
Je pravda že u 18V panelu už nezbývá skoro žádná rezerva pro 14V systém. Toho jsem se předtím nevšiml. Nějak už ze zásady počítám s tím, že panel má 30V :)
Takže v tomto případě to bude lepší sériově.
dracekvoČlen Přidáno
před 9 letivano: ta první otázka byla na karlosVW. Zajímá mě, kdo dodal téměř vybitou lifepo, která asi evidentně neprošla ani inicializačním nabíjením.
Jinak máš to pěkné. Hopecke jsou jedny z mála olověných aku, který fakt něco vydrží, i když se jim dává zabrat. A jestli máš to auto z fotky, tak na střechu je dávat panely jedna radost. My s malinkejma autama takovej prostor nemáme :D
sipadan: výzkumníkem být nemusí. S lifepo jsou dlouhodobé zkušenosti z jiných oborů. To zvýšení napětí by mělo být tak na 5-10 min a mělo by být tak vysoké jako je hraniční napětí balancérů. Tj. když máme balancéry na 3,6V. Měli by jsme krátkodobě napětí vyhnat na 14,4V aby se baterie vyrovnali.
Přepnutí na GEL podle mě nic neřeší. Nejen že nejspíš nebude fungovat balancování, ale regulátory pro olovo většinou absorbční napětí drží tak 60-120 min. Záleží druh od druhu a to je pro lifepo špatné. Nemají rády dlouhodobé držení na těchto napětích. Zbytečně se odpařuje elektrolit a baterie postupně ztrácí kapacitu. Není to okamžitý jev, ale počítám, že když někdo investuje do lifepo, tak by byl rád, aby mu vydrželi déle než 4-5 let. To nemá cenu jit do těhle baterek, ale co 3 roky koupit olovo.
Sám mám v plánu to udělat stylem, že nabíjení bude řídit pouze solární regulátor.
Booster nebude třeba. Postačí obyčejný dc dc měnič 12V na 24V s proudovým omezením. Ten zapojím paraelně se solárníma panelama (samozřejmě vše odděleno diodou) a MPPT regulátor si už sám bude cucat jak z panelů, tak při nastartovaném motoru ze zdroje. Fyzika se o to postará sama odkud si regulátor bude brát proud.
V případě potřeby to bude možné ještě doplnit dalším zdrojem 230V na 24V taky s proudovým omezením zapojeným opět přes diodu.
Ušetřím tak spoustu peněz za různé nabíječky a boostery, které se stejně většinou nechovají k lifepo přívětivě.
Jediná investice bude do solární regulátoru, který bude muset být trošku intelitgentnější, aby tam šlo vše nastavit na vlastní hodnoty.
ufonCZČlenPřidáno
před 9 letneboj, je nás víc co mají lifepo od LTW. ta elektronika v BMS co tam je uhlídá skoro všechno kromě přepětí.
Já ji mám také byť krátce ale protože zápasím s váhou tak nebylo co řešit.
Moji kluci už na přepětí něco bastlí resp. máme to v jednom industry produktu takže to jenom upravíme. p.Martinec resp. LTW tomu rozumí do bydlíku to dělaj okrajově, bohužel jak jsem viděl tak také už nestíhají a jediné co bych tomu vytknul je cena a že baterie s BMS nemá obal. Obal ale brzo dle LTW bude také...
moje montáž viz
[img]https://www.caravan24.cz/userphotogallery.php?photo_id=146494[/img]
Vlado + Ivča s Kubíkem a Martínkem po světě v Hymer BMC 680
Měl bych dotaz. U olověného akumulátoru se uvádí, že při napětí 12V při zátěži je na 50% své kapacity. Tedy téměř vybitý, pokud budu dodržovat doporučení nevybíjet pod 50% kapacity. Karel uvádí, že LiFePo4 při 11,9V je na 7% kapacity, tzn. je odebráno 93% kapacity baterie. Jsou opravdu kapacity baterií při cca stejném napětí tak rozdílné? Např. z baterie s kapacitou 100Ah, při savu napětí cca 12V, je odebráno u olova 50Ah, ale u LiFePo4 93Ah?
JardaK2ČlenPřidáno
před 8 letU olova při 12V bez zatížení (odstátá baterie) je v baterce cca 10% energie. 50% je tam při cca 12,4V a 100% při cca 12,8V. U lifepo je to cca 13,2V 100% a 12,8V 50% a 12V 10%.
Jarda,Hanka,Anetka,Tomášek a Kačenka, VW CADDY CROSS 4motion - Burstner Belcanto 490TK
Pak tedy v praxi neplatí, že LiFePO4 100Ah nahradí olovo 160Ah, protože většina z nás vybíjí olovo běžně na i pod úroveň 12V. Takže ze stejné kapacity LiFePO4 a olova dostanu stejný počet Ah, jen s tím rozdílem, že olovo vydrží jen cca 4 roky, možná méně při tomto vybíjení, je těžší a nelze nabíjet a vybíjet tak vysokými proudy jako LiFePO4. Kdo tedy očekává, že výměnou olověného akumulátoru za LiFePO4 se stejnou kapacitou vydrží déle bez připojení na el. může být zklamán. Nebo to chápu špatně?
PetrDubiČlenPřidáno
před 8 letOno se to vůbec nedá úplně takhle srovnávat, protože to jsou dva naprosto rozdílné akumulátory s rozdílným způsobem nabíjení i vybíjení, využitelnou energií a počtem nabíjecích cyklů.
Například u olověného akumulátoru je kapacita udávaná při maximálním vybíjecím proudu C20 (5% z kapacity, což je u 100Ah proud 5A). Pokud je vybíjecí proud vyšší, tak využitelná kapacita klesá a například u C5 (20% kapacity) už je využitelných jen 75% kapacity, zatímco u LiFePO4 je snížení využitelné kapacity minimální. Pokud budu přes měnič odebírat z akumulátoru 100Ah proud kolem 50A (zátěž na měniči 500W), tak do úplněho vybití akumulátoru odeberete jenom něco přes 50Ah. Také u olova se s vybitím dost snižuje maximální proud (může to být i na polovinu - záleží na konstrukci a stavu), který je akumulátor schopný dodat, zatímco u lithia jsou to maximálně jednotky procent. To všechno jsou rozdíly, které se hodně projeví například u instalací s měničem na 230V například pro espreso nebo nabíječku na elektrokola, protože tam jsou odebírané proudy velké.
Nabíjení je také hodně rozdílné, protože vybité olovo se začne nebíjet velkým proudem, ale po pár minutách (maximálně desítky minut) začíná proud dost klesat a pokud se nepoužije nějaký booster (zvýšení nabíjecího napětí), tak se nabíjecí proud sníží například na jednotky ampér (záleží na kapacitě akumulátoru) a akumulátor se nabíjí 10 hodin a déle. Lithium je schopné nabíjet se proudem v řádu desítek ampér téměř celý nabíjecí cyklus, takže ten samý akumulátor se nabije maximálně za několik hodin (když máme dostatečný zdroj), což je výhodné například pro rychlé nabiití akumulátoru při kratších přejezdech (tohle olovo prostě nezvládá). To samé, když mám třeba soláry, které v poledne dodají například 20A, tak litnium jsem schopný dobít na plno za několik hodin, zatímco u se stejnou kapacitou olova budu stejnou energii dobíjet celý den a pokud bude svítit slunce jen pár hodin, tak lithium budu mít dobité na plno zatímco olovo se jenom trochu doplní.
Nebo třeba dobití akumulátoru v kempu či na STPL - když budu mít vybitou polovinu kapacity, tak lithium je s výkonnou nabíječkou dobité za pár hodin zatímco olovo musím připojit minimálně přes noc.
Také je rozdíl v tom, že když nechám olovo nabité na polovinu kapacity několik měsíců bez dobití, tak se snižuje kapacita a životnost zatímco na lithium to nemá vliv (vybitý akumulátor ponechaný bez nabití se samozřejmě zničí v obou případech).
Jsou to všechno zjednodušeně popsané rozdíly, ale chtěl jsem ukázat, že to jsou dva úplně jinak se chovající zdroje energie a nelze to porovnávat jenom stylem pár cyklů navíc nebo rozdílná cena a váha. Proto taky Karel dělá optimalizaci pro každou konkrétní instalaci, protože každý má to použití jiné a někdy stačí olovo a jindy se vyplatí spíš lithium.
A ještě další věc je určení, kolik mám ještě energie, protože u lithia napětí odpovídá +/- stupni nabití (při zátěži se to trochu liší), ale u olova je při 12V aku vybitý v klidu, ale při zátěži může ukazovat ve stejném stavu kolem 11,2V a to už je hodně velký rozdíl. Takže například když ukazuje napětí 12,1 V v klidu, tak už je akumulátor téměř vybitý, ale pokud je z něho nějaký větší odběr (například 10A), tak může mít ještě polovinu energie a po vypnutí odběru napětí vystoupá například 12,4-12,5V. Proto je u laiků docela problém určit u olova kolik jim ještě zbývá energie, pokud nemají zapojený speciální měřák, který měří dodanou a odebranou energii.
Upravil PetrDubi dne 30.08.2018 10:59,
před 8 letTrochu doplním - provedl jsem srovnání dvou návrhů systémů olovo kontra LIFEPO4. kritériem byl počet cyklů, cena váha schopnost proudové zátěže a maximální nezávislost(schopnost rychlého nabití.
Solár 200W + MPPT(víc se mi tam rozumně nevejde)
napájení televize, strojky do cca 700W, preso, počítač svícení LED. Systémy jsou přibližně ekvivalentní předpokládanou životností, zatížitelností a množstvím odebrané energie.
LIFEPO 4 100AH - cena baterií 13 400,- cyklů cca 2000 do 5% vybití váha 15 kg choulostivé na hlídání nabíjení, nutno vybrat správný baterymanagement
Trojan zaplavené průmyslové provedení 225 Ah 1600 cyklů do 40% vybití váha cca 65 kg cca 4x větší prostor zástavby. Odolné proti přebití, snadná kontrola stavu a nabití cena 12800,-Kč (sehnat se dají i levnější trojany, ty ale mají menší počet cyklů).
Samozřejmě srovnání není absolutně přesné, ale mě z toho vyšlo, že pokud chci s olovem dosáhnout podobných vlastností, investice je +-stejná, nároky na váhu a prostor cca 4x větší.
Na druhou stranu, pokud někdo užívá v kempu připojení, stačí olověná 100AH baterka a není co řešit.
Samozřejmě jsou uživatelé, kteří dají přednost olovu, jiní LIFEPO4 s ohledem na momentální podmínky zástavby, potřeb, uspřádání nabíjení.
HrochČlen
