JardaK2ČlenPřidáno
před 8 letU olova při 12V bez zatížení (odstátá baterie) je v baterce cca 10% energie. 50% je tam při cca 12,4V a 100% při cca 12,8V. U lifepo je to cca 13,2V 100% a 12,8V 50% a 12V 10%.
Jarda,Hanka,Anetka,Tomášek a Kačenka, VW CADDY CROSS 4motion - Burstner Belcanto 490TK
Pak tedy v praxi neplatí, že LiFePO4 100Ah nahradí olovo 160Ah, protože většina z nás vybíjí olovo běžně na i pod úroveň 12V. Takže ze stejné kapacity LiFePO4 a olova dostanu stejný počet Ah, jen s tím rozdílem, že olovo vydrží jen cca 4 roky, možná méně při tomto vybíjení, je těžší a nelze nabíjet a vybíjet tak vysokými proudy jako LiFePO4. Kdo tedy očekává, že výměnou olověného akumulátoru za LiFePO4 se stejnou kapacitou vydrží déle bez připojení na el. může být zklamán. Nebo to chápu špatně?
PetrDubiČlenPřidáno
před 8 letOno se to vůbec nedá úplně takhle srovnávat, protože to jsou dva naprosto rozdílné akumulátory s rozdílným způsobem nabíjení i vybíjení, využitelnou energií a počtem nabíjecích cyklů.
Například u olověného akumulátoru je kapacita udávaná při maximálním vybíjecím proudu C20 (5% z kapacity, což je u 100Ah proud 5A). Pokud je vybíjecí proud vyšší, tak využitelná kapacita klesá a například u C5 (20% kapacity) už je využitelných jen 75% kapacity, zatímco u LiFePO4 je snížení využitelné kapacity minimální. Pokud budu přes měnič odebírat z akumulátoru 100Ah proud kolem 50A (zátěž na měniči 500W), tak do úplněho vybití akumulátoru odeberete jenom něco přes 50Ah. Také u olova se s vybitím dost snižuje maximální proud (může to být i na polovinu - záleží na konstrukci a stavu), který je akumulátor schopný dodat, zatímco u lithia jsou to maximálně jednotky procent. To všechno jsou rozdíly, které se hodně projeví například u instalací s měničem na 230V například pro espreso nebo nabíječku na elektrokola, protože tam jsou odebírané proudy velké.
Nabíjení je také hodně rozdílné, protože vybité olovo se začne nebíjet velkým proudem, ale po pár minutách (maximálně desítky minut) začíná proud dost klesat a pokud se nepoužije nějaký booster (zvýšení nabíjecího napětí), tak se nabíjecí proud sníží například na jednotky ampér (záleží na kapacitě akumulátoru) a akumulátor se nabíjí 10 hodin a déle. Lithium je schopné nabíjet se proudem v řádu desítek ampér téměř celý nabíjecí cyklus, takže ten samý akumulátor se nabije maximálně za několik hodin (když máme dostatečný zdroj), což je výhodné například pro rychlé nabiití akumulátoru při kratších přejezdech (tohle olovo prostě nezvládá). To samé, když mám třeba soláry, které v poledne dodají například 20A, tak litnium jsem schopný dobít na plno za několik hodin, zatímco u se stejnou kapacitou olova budu stejnou energii dobíjet celý den a pokud bude svítit slunce jen pár hodin, tak lithium budu mít dobité na plno zatímco olovo se jenom trochu doplní.
Nebo třeba dobití akumulátoru v kempu či na STPL - když budu mít vybitou polovinu kapacity, tak lithium je s výkonnou nabíječkou dobité za pár hodin zatímco olovo musím připojit minimálně přes noc.
Také je rozdíl v tom, že když nechám olovo nabité na polovinu kapacity několik měsíců bez dobití, tak se snižuje kapacita a životnost zatímco na lithium to nemá vliv (vybitý akumulátor ponechaný bez nabití se samozřejmě zničí v obou případech).
Jsou to všechno zjednodušeně popsané rozdíly, ale chtěl jsem ukázat, že to jsou dva úplně jinak se chovající zdroje energie a nelze to porovnávat jenom stylem pár cyklů navíc nebo rozdílná cena a váha. Proto taky Karel dělá optimalizaci pro každou konkrétní instalaci, protože každý má to použití jiné a někdy stačí olovo a jindy se vyplatí spíš lithium.
A ještě další věc je určení, kolik mám ještě energie, protože u lithia napětí odpovídá +/- stupni nabití (při zátěži se to trochu liší), ale u olova je při 12V aku vybitý v klidu, ale při zátěži může ukazovat ve stejném stavu kolem 11,2V a to už je hodně velký rozdíl. Takže například když ukazuje napětí 12,1 V v klidu, tak už je akumulátor téměř vybitý, ale pokud je z něho nějaký větší odběr (například 10A), tak může mít ještě polovinu energie a po vypnutí odběru napětí vystoupá například 12,4-12,5V. Proto je u laiků docela problém určit u olova kolik jim ještě zbývá energie, pokud nemají zapojený speciální měřák, který měří dodanou a odebranou energii.
Upravil PetrDubi dne 30.08.2018 10:59,
před 8 letTrochu doplním - provedl jsem srovnání dvou návrhů systémů olovo kontra LIFEPO4. kritériem byl počet cyklů, cena váha schopnost proudové zátěže a maximální nezávislost(schopnost rychlého nabití.
Solár 200W + MPPT(víc se mi tam rozumně nevejde)
napájení televize, strojky do cca 700W, preso, počítač svícení LED. Systémy jsou přibližně ekvivalentní předpokládanou životností, zatížitelností a množstvím odebrané energie.
LIFEPO 4 100AH - cena baterií 13 400,- cyklů cca 2000 do 5% vybití váha 15 kg choulostivé na hlídání nabíjení, nutno vybrat správný baterymanagement
Trojan zaplavené průmyslové provedení 225 Ah 1600 cyklů do 40% vybití váha cca 65 kg cca 4x větší prostor zástavby. Odolné proti přebití, snadná kontrola stavu a nabití cena 12800,-Kč (sehnat se dají i levnější trojany, ty ale mají menší počet cyklů).
Samozřejmě srovnání není absolutně přesné, ale mě z toho vyšlo, že pokud chci s olovem dosáhnout podobných vlastností, investice je +-stejná, nároky na váhu a prostor cca 4x větší.
Na druhou stranu, pokud někdo užívá v kempu připojení, stačí olověná 100AH baterka a není co řešit.
Samozřejmě jsou uživatelé, kteří dají přednost olovu, jiní LIFEPO4 s ohledem na momentální podmínky zástavby, potřeb, uspřádání nabíjení.
Bob7373 kde mají LIFEPO4 100Ah za 13400,-?
bižuterie stojí podle toho co od toho chceš, aktivní balancér 2500,- MPPT regulátor - pokud chci nabíjet za jízdy 4500,-, pokud ne 2500,- cca spínače a zásuvky nepočítám:D
Ahoj, chtěl bych se zeptat. Dolaďuji s německým prodejcem specifikaci auta. Radí mě dát baterii LiFePO, tekže bych nedával druhou nástavbovou. Z výroby je v autě zřejmě malý booster, který neumí lifepo. Pokud budu mít baterii např. 100 Ah kde výrobce doporučuje nabíjet 50A, zde na foru jsem četl 30A. Koupím tedy booster nastavím 39 A (samozřejmě potřebuji co nejvíc) k tomu ale bude regulátor soláru dávat třeba 20A. Kolik půjde do baterie za jízdy a slunce? U olova bych čekal, že si poradí, ale co LiFePO?
Karel ProkopČlenPřidáno
před 7 letLiFePo do nástavby má pro nového člověka několik zásadních úskalí:
1) energoblok nebo nabíječka v něm musí umět lifepo (pokud na tuto otázku začnou koktat, běžte pryč)
2) jakou kapacitu má to Lifepo ?
3) z jakých je ta baterie článků (prizmatických nebo cylindrických) ?
4) co je tam za booster? umí LiFepo?
o ampéráži bych se s nima bavil až mi zodpoví na tyto otázky,...
nebo: nechte si tam dát jednoduchou olověnou baterku a na montáž Lithia dojeďte k někomu, kdo se tím živí.
Karel ProkopČlenPřidáno
před 7 letTakže:
1) nabíječka na 220V je nezbytná kvůli kvalitnímu dobití.
2) E6 je problém = my řešíme způsob jak E6 obejít a booster nebyl třeba vůbec, ale to bude až v zimě nebo zjara.
3) solární regulátor si žije svůj život a nadproudy asi úplně nehrozí tam je to OK
4) pokud do cylindrických článků poteče 40A nabíjecího proudu tak vám pomáhej pánbůh. Rozjedou se. A pokud tam je půl-ampérovej stabilizátor tak "ahoj babi". Neubrzdí to. U baterek tohoto typu výkonnější BMSky nejsou, měl jsem to v ruce.
5) proniknout do problematiky je zásadně nutný, protože ti prodavači o elektrice většinou vědí že kope. Nechci se dotknout několika vyjímek, ale většinou to tak je.
V akademii už asi mjesíc připravuju článek na toto téma ale nestíhám,....
Upravil Karel Prokop dne 26.09.2019 15:04,
před 7 let
Karel ProkopČlenPřidáno
před 7 letrozdíl mezi Liontron a Victron je poměrně zásadní (krom ceny)
První baterka - je složená ze cca 130 malých 3Ah článků (se všemi nectnostmi co sestava 4S33P přináší) BMSka je samozřejmě čínsky mrňavá,...(životnost článků)
Druhá baterka je z článků prizmatických se všemi výhodami co to přináší. Balanční systém je myslím od A123 systems.
Pohled do ceníku dost jasně napovídá.
Další věcí je VYUŽITELNÁ kapacita.
100Ah lithia odpovídá provozně cca 170Ah olova. Výhodou LiFePo je váha.
Zbytek si popíšeme v akademii
Victron Superpack používá prizmatické články Winston.
Takze obe od victronu, smart i superpack pouzivaji stejne clanky? Rozdil tedy vidim v tom, ze levnejsi superpack ma i bms, zatimco drazsi smart musi mit bms extra, ale zase ma bluetooth. Nebo jeste jiny rozdil?
Smart umí větší vybíjecí proudy. Pokud nebudeš mít nějaký velký měnič tak Superpack je dobrá volba.