Petro, Vomůrš je u KH GPS 50°0,004 N, 15°2,44300" Est :he Bacha minuty jsou v tisícinách ne ve vteřinách. Jinak dojedeš pod Kaňk
a ne k nám.
:_

Desenského znám, to bych nebyla pejskař. Dokonce se tam chystám se svým psychtikem, co nemá rád cesty autem. Ale příběhy a zážitky z cestování se psem, to není jeho parketa. Pepa by byl větší kanón ;v:^[/quote]

Také pochopitelně znám Desenského a moje pocity jsou trochu rozporuplné. Ale vrátím se k cestování se psy. Skutečně nemám chuť nějakou publikaci psát. Něco málo z cest, ale spíše o výstavách a cestování na výstavy se můžeš dočíst na Alexových stránkách: http://leon.namis...
Buď listuj v aktualitách nebo klikni na výstavy a otevře se ti tabulka jednotlivých výstav dle data a státu. Po kliknutí na název výstavy se ti otevře komentář k výstavě, případně i komentář k cestě na a z výstavy.
Pepa

Desenskýho znám, to bych nebyla pejskař. Dokonce se tam chystám se svým psychtikem, co nemá rád cesty autem. Ale příběhy a zážitky z cestování se psem, to není jeho parketa. Pepa by byl větší kanón ;v:^

hledej na webu "psycholog psů", tu publikaci už napsal a stojí za přečtení, o jeho stránky jsou velice slušné.

A kde je Vomůrše? To je vesnice? Mapy.cz to nezná

Tak až pojedete někdy kolem, a my budeme doma, rádi vás přivítáme. Na Vomůrši jsou všichni vítáni.
:)

Já myslím, že pokud je dítě malé, tak by vůbec neměla nastat situace, že se dítě dostane do blízkosti zvířat bez dozoru. Přijela půlroční vnučka na návštěvu a přišla se na ní podívat naše číča. Tři lidi stáli kolem, připraveni zasáhnout. Čuchla k ní a přijala jí- kdybychom jí odehnali, začala by žárlit a pak už by byl problém. I když na druhou stranu, kdyby vytahla drápek a sekla, tak stejně nestihneme zareagovat. Jenže takhle to člověk nemůže vnímat, to bychom nesměli ani na ulici, když někde vidítě, že na kočárek spadne traveza.
U vás musí být ráj;l

Pro FranCeska
Naprosto souhlasím. Je jen problém v české povaze. Věřím, že ty nepatříš mezi většinu lidí, kteří podobnou situace řeší křičením typu: Táhněte s těmi čokly jinam. Potom i reakce majitelů psů nemusí být zrovna nejslušnější. I v zahraničí jsem se setkal se strachem. Ale to jednání. Přišli a neskutečně slušně nás prosili o to abychom na psy maximálně dohlíželi, že se jejich vnučka psů bojí. A ještě se omlouvali, že nás obtěžují. Na takový přístup snad ani průměrný český hulvát nemůže reagovat negativně.
Pepa

Mám stejnou příhodu jako Petra jana, akorát s tím rozdílem, že pes to přežil a já dostal od táty pár facek zato, že jsem mu ubližoval. Je to už 44 let, a jsem tátovi za těch pár dobře umístěných facek vděčný.

[quote]Petra jana napsal:
:g škoda, že nemáš čas či možnost napsat o tom nějakou publikaci. Nebo že by se ve volných chvilkách něco takového rodilo? Určitě bych ji ráda sponzorovala. Taková věc tu chybí a byl by to trhák !!!!!

Díky, ale ne to skutečně čas nemám. Při podnikání jsem rád, že mám dostatek času na cestování a pejsky. Ale na druhou stranu jsem k dispozici komukoliv, kdo se chce na něco z této oblasti zeptat.
Pepa

U nás na Vomůrši žijeme mezi zvířaty. Kamarádi kteří u nás spí mají pocit, že spí v nejaké ZOO. Bečí ovce, kokrhá kohout, řvou perličky, štěká pes, řvou pávi, kačer volá na kachnu, jen ty ryby mlčí.
Ale přijedou-li vnoučata, všechna zvířata co jsou potřeba zavřít se zavřou do ohrad a pes do kotce.
Žádné zvíře nechce ublížit, ale jehně váží 10 kg (to nemluvím o velkých ovcích) ale Terezka 8 kg, pes váží 30 a Nikolka 20kg jsou to nerovnocení hráči různých kategorií a tak je nepouštíme do stejného ringu samotné bez dozoru.
Pes otočí hlavou a dítě letí, beran se náhodou šmrncne a je zle. Ať se na mě ostatní chovatelé jakých koliv zvířat nezlobí, ale o děti se bojím víc. Vždycky všude být nemůžeme a to nebezpečí tu je.
Úmyslně tento problém přirovnám ke kuřákům, také dělají něco navíc a na nekuřácích chtějí aby je tolerovali. Jsou nekuřáci kteří kuřáky tolerují a nekuřáci, kteří nejsou ochotni přijmout kouření. Výsledek ale většinou je " tak sem nekuřáku nelez", hold máš smůlu, tady se kouří.

Zítra jsou čáry ;t a tak hurá na výjezd, ahoooooj někde,
my jedeme do Maštalí :he
;M:_:_

Asi jsem se nevyjádřil úplně dobře, nejsme ani provozovatelé ani majitelé kempu:v. Fakt jsem se jen snažil věc vidět jinýma očima. Co mě osobně ale hodně vytáčelo, když jsme přijeli třeba do nejmenovaného kempu v Orličkách a podobně i v Krkonoších, autem bydlíkem, a pouze za stání do rána na 12 hodin - abych byl s kamoši - jsem za dva lidi zaplatil 350,- peněz, a nebo v nejmenovaném kempu na Šumavě za přípojku v letě (tedy pouze lednička) 100,- peněz na den, a to bylo před mnoha lety, kdy ČEZ ještě nebyl takový bandita, jako je teď.:o. Řešil jsem to tedy nákupem takové věci, abych se kempům a kempařům mohl spíš vyhýbat a nemusel se čílit nad nesmyslnými cenami jedné nebo více věcí. Mám v tomhle ohledu jednoznačné měřítko. Když je něco dražšího, ale "zahrají mi k tomu divadlo". tedy udělají něco navíc (třeba oddělený prostor pro pejskaře,že), pak cenu akceptuju. Pokud to divadlo nevidím, s úklonou alespoň ve svém duchu, odcházím, zpravidla navždy nebo na dlouho.

Mě taky v pěti letech kousnul náš pes, když jsem mu šlápla na nohu. Děda ho zastřelil. Nikdy si to neodpustím.........:| taky mě za to možná osud trestá:c

Vážení ,před padesáti třemi lety ,mne pokousal náš vlčák Lesan.Nebyla to jeho vina ale moje.Jako jedenácti letý raubýř jsem mu nechtíc stupnul na nohu a on mně jen spravedlivě potrestal.Možná se to bude někomu zdát hloupé,ale už 53 roků se bojím všech psů bez rozdílu .A je jedno zda ten pes váží 40 kg ,nebo deset dekagramů.I malý pes u mne vyvolává stres.Kdo nemá tento problém těžko pochopí.Z tohoto důvodu vždycky se dívám při výběru stání zda je v blízkosti pes nebo ne.V létě 2006 na Plzenské přehradě nějaká rodina posílala aportovat dvě dogy do stejného místa kde jsem se koupal ještě s dalšími lidmi.Když se jedna starší paní proti tomuto jednání ohradila,namyšlený frajer jí řekl ,že ti psi jsou čistější než ona.Kdybych v té době měl o patnáct roků méně asi by dostal přez hubu.Tím chci pouze poprosit majitele psů,starejte se o své psi tak ,aby neobtěžovali nás kteří z jakéhokoliv důvodu psi nemusíme.Za svoji osobu slibuji,že vaše miláčky obtěžovat také nebudu.

:g škoda, že nemáš čas či možnost napsat o tom nějakou publikaci. Nebo že by se ve volných chvilkách něco takového rodilo? Určitě bych ji ráda sponzorovala. Taková věc tu chybí a byl by to trhák !!!!!

Já jsem kdysi po revoluci byla v práci s Ruskama a i když měly rády psy, tak se jich strašně bály, protože v Rusku se po ulicích potulují agresivní útočící smečky,co jsou schopné roztrhat spícího bezdomovce. Ovšem čí je to chyba? A když si mohly pohladit mého psa beze strachu, že je zabije, tak jsem je od něj nemohla odtrhnout. Z toho pramení další extrém, kdy bohaté Rusky mají oblečené psy s vlastními asistenty a desinfikovanými hračkami na jedno použití. Vidím v tom stopu kolektivní viny, která má otisk v DNA každého příslušníka svého národa.

Zkusím se na ten problém podívat jinak. Jsem pejskař a se psy jsem projel většinu Evropy. Kdo z vás mě zná, ví, že říkám pravdu. Nemohu souhlasit s tím, že když majitel kempu nemá rád psy, ať to na píše na vrata a my pejskaři pojedeme jinam. Každá podnikatelská činnost má nějaká pravidla a většinou si je, jako podnikatel, nemohu měnit. Myslíte si, že by někomu prošlo, když nebude mít rád černochy, tak to napíše na vrata a oni půjdou jinam. Nedá se nic dělat, psi k člověku již dlouhá léta patří. Pochopitelně si majitel zodpovídá za to, že jeho pes nejen nikomu nic neudělá, ale ani nebude druhé obtěžovat.
Ale teď ke zkušenostem se psy v jiných státech. Trochu zjednodušeně se dá říci, že náš stát je přesně na rozhraní států s různým přístupem ke psům. Na západ od nás je omezování nižší až žádné. Např ve Francii se dá s trochou nadsázky říci, že kam může člověk, tam může i pes. Na východ od nás a také na jihovýchod je to horší než u nás a čím dále, tím hůře. V Polsku nenajde hospodu, do které by mohl jít pes. V Chorvatsku je minimum hotelů a penzionů s povolením pro psy nebo alespoň pro velké psy a to i když si to předem přes internet objednáte. Překvapivě ve skandinávii není tolik problému s ubytováním, ale bývá problém v restauracích. V Rumunsku se vás s velkým psem bojí většina lidí již na ulici. Ve Španělsku je to na střídačku. V Anglii jsou "akurátní" i u pejsků. Se psem můžete skoro kamkoliv, ale skoro nikde na volno. Belgie je země s největším množstvím psích exkrementů na chodnících.
Řekl jsem, že je nutné se na problém dívat z jiného úhlu. Problém není ve psech, ale v lidech, v jejich páníčcích a v médiích. Se psy je právě nutno často chodit mezi lidi, do center měst. Je to proto aby si na to vše zvykli, byli psychicky vyrovnaní. Takoví psi nedělají problémy. Problémy jsou se psy u lidí, kteří na jejich výchovu kašlou, sami jsou buď labilní nebo pes tráví většinu života někdy zavřený a sám.
V západních zemích je většina zařízení mnohem tolerantnější ke psům, než u nás, ale na druhou stranu jsou mnohem přísnější postihy za nějaký malér. Zkrátka je větší odpovědnost dávána majiteli psa, který by měl vědět, jaký je jeho pes a co si s ním může dovolit. Je to lepší než hodit rozhodovací pravomoci na majitele objektů služeb, kteří pochopitelně hodí psy do jedno pytle a budou je posuzovat podle toho nejhoršího, kterého znají.
Uvědomme si, že přítomnost psa může i léčit. Všichni se již jistě setkali s pojmem " canisterapie" . A ty medializované histerie ohledně nebezpečnosti psů jsou hodně nadsazené. Při současné informační světové explozi se dovídáme skutečně o všem, co se kde ve světě stane. A nejhorší jsou období, kdy v politice, či u celebrit nejsou žádné skandály, potom se i ledasco přimyslí. Za našich mladých let (je mi 57), bylo na vesnici nějaké to pokousání od psa skoro na denním pořádku. Dal bych i krk na to, že jich bylo početně víc. Ale veřejnost se o většině neměla šanci dozvědět.
Závěrem. Buďme my, pejskaři uvědomělejší a mějme naše miláčky více vychované a pod větší kontrolou a vy nepejskaři buďte také tolerantnější k nám i k pejsků, kteří mohou přinést nezapomenutelné zážitky i vám nepejskařům.
Pepa z Plzně a jeho smečka

A co na férovku napsat na vrata od kempu NEMÁME RÁDI PSY. My pejskaři se otočíme a pojedem jinam. Vám provozovatelům těchto zařízení ubyde jedna velká starost, a budete mít třeba čas posekat trávu nebo umej sociálky.

Jasně, ale pořád to tu stran zvířat není tak špatné, jako jinde v EU. Děti, co vyrůstají mezi zvířaty, velmi těžko přesvědčíte,aby seděli celý den u počítače;o zvířata dělají divy a čím víc jich kolem nás je, tím líp. Dokonce si myslím, že ta rodina s hysterickou matkou,co se bojí psů, bude hodně nešťastný svět pro dětskou duši. Bez ohledu, že jí třeba kdysi kousl pes. Mě taky jednou v parku přepadl chlap a neutíkám před nimi do kláštěra. Tak velké IQ mám, abych to vyhodotila správně.

Toto je pochopitelne vsechno svata pravda, o nadvaze a z toho pramenicich neradostech taky neco vim. A ze pes umi dat lasky strasne moc, bez diskusi. Jenze to fakt vystrasemy clovek, po kterem treba i pes vyjel, nevi. Mam kamarada, uzasny clovek, turista a cestovatel. Kdyz k nemu jdu, pes musi zustat doma, v opacnem pripade ja zustavam za dvermi. Oba vime, proc. V zadnem pripade se nechci zastavat kemparu, ze maji ceny za psa v poradku, to ne. Chtel jsem jen povedet, ze cena muze byt pouzita jako regulace, nic vic. Zazil jsem to v rotunde ve Znojme, proste tam muze prijit jen omezeny pocet navstevniku za den, vlhkost vzduchu, zmeny teploty pri otevirani dveri a to, co lidi vydechuji, pry freskam velmi skodi. Proto se tam chodi jen asi ctyrikrát denne a take proto je drahe vstupne a jdou tam jen ti, kteri opravdu chteji fresky videt.

A napadlo někdy někoho, že jsou na světě lidi, kteří se bojí dětí? Třeba já. Celé dětství mě strašně ubližovali kvůli nadváze a tolik zla, jako od dětí, jsem za celý život nezažila. Tolik lásky, co dá jeden pes za den !!!!!! Jasně, hodně se píše, že pes pokousal dítě,ale mám jedinou zkušenost. Jakmile je takové děťátko přesvědčené, že se nikdo nedívá, tak okamžitě psa nebo číču nakopne nebo uhodí. Mimochodem dětem mnohem více ublíží jejich rodiče alkoholici nebo šikanující vrstevníci a nikdo s tím nic nedělá. To by totiž dalo víc práce, než za největší agresory plošně označit psy.