Dobry den, tak kdyz to tu ctu tak musim rict, ze nas Kuba 3,5 je na cestovani uplne zlatej. Loni s nama projel celou Evropu a 8 hodinove cesty zvladal uplne v pohode. Obcas koukal na DVD a mezi tim hral s zenou hry a nebo si maloval na stole, takze v tomto ohledu si nemuzem stezovat.

Dobrý večer, reaguji na téma jak zabavit dětí během jízdy - je to takový oříšek, jelikož nás na poslední dovolenou jelo 7 v jednom autě z toho 2 pubertačky a muj malý koblížek 6 let a to jsme byli na cestě 2.5 dne. Celkem 2800 km na zátah zatím muj osobní rekord, projeli jsme celé Španělsko až dolů na Gibraltar.Dorost to častečně prospal a když nikdo nespal, zpívalo se za pomocí pár CD Maxim Turbulenc, a tatínky bavili Kabáti, nejhuř tuto cestu hodnotily maminky co nevěděly kam s nožkama i když Ford Galaxy poskytuje dost prostoru, přeci jen v 7 lidičkách nám byl trošku malý. Jezdím rád, jezdím hodně at s dětmi nebo bez dětí, i když někdy by vypínač na uši neškodil... :o

Jízda s dětmi je někdy fakt o nervy, takže my jsme si loni dali limit na víkendové cesty do 100 maximálně 120 kilometrů a každým rokem asi budeme trochu přidávat. Sice je to omezení, někdy bychom chtěli i dál, ale za ten "relativní" klid po cestě to stojí a zatím jsme vždycky našli nějaké zajímavé místo v dosahu. I tak většinou zachraňujeme poslední kilometry pomocí tyčinek - ale musí se dávat hoooodně pomalu a dá se s nima různě čarovat. Ke konci už obvykle přichází hláška "šlápni na to, posledních 10,9,8...kousků" ale je to pro ně rozptýlení a už to vydrží. Daní za tu trochu zábavy jsou samozřejmě zbytky tyčinek naprosto všude, ale na to už jsme nějak zvyklí !)

Ahoj. My jsme s dětmi prozpívali spoustu kilometrů.!@

U nás se snažíme fungovat podle podobného návodu a jde to. Jen je třeba to dávkovat úměrně věku dětí. Máme 3ks (13-11-8) a vím, že když byli menší bylo to složitější. Fungovalo to co píše Fun - vyjet hodně brzo + vzít něco "nového" na zabavení. Buď hračku nebo obrázkovou knížku s něčím zajímavých co ještě neviděli. Nebo jim manželka chvíli nahlas četla (později četli i starší co už byli školáci) . Protože většinou máme připravený itinerář s popisem míst kam jedeme , je možné přečíst i něco z itineráře. Je taky třeba s nimi komunikovat o všem zajímavém co po cestě vidíme. Pro řidiče je to náročnější a je to možné jen podle charakteru provozu. I když byli menší tak dostávali před cestou nějaké úkoly : na "něco" myslet, "něco" připravit. Sice je nutné to zkontrolovat, ale děti zase mají pocit vlastní důležitosti, něco se naučí a mají pocit, že jsou aktivní spolutvůrci , nejen "pasažéry",kteří se vezou. Taky potom vidí , že připravit takovou cestu není jen tak a mají třeba větší radost z toho, že se všechno podaří. Neberou potom všechno jako samozřejmost typu : "ono se to" -připraví, udělá. Jen je holt někdy potřeba překonat tu jejich přirozenou lenost.
Je ale taky fakt , že v určitých chvílích se z nudy (kvůli blbostem) začnou pošťuchovat a hašteřit a nic s nimi nejde dělat To je pak lepší do toho nezasahovat a držet se raději volantu. Většinou se to brzo uklidní.Taková fáze příjde při každé cestě a teď už mne to tak neznervózňuje jako dříve.Prostě to tak je a při delší cestě i taková fáze musí přijít. Při delší cestě je potřeba u menších dětí počítat s více zastávkami a brát v úvahu i to, že prostě nevydrží být koncentrované déle než 15-20 minut.Zkrátka je rozumné jim podněty postupně servírovat a nebýt naštvaný/á z toho, že to funguje jen chvíli. To je totiž pro ně přirozené. Přeji hodně šťastných a zábavných km s Vašimi dětmi a co nejméně vyčerpávajícíh situací, kdy je budete chtít do jednoho "vyházet z auta".:_:)

To veronikatomino : Metodu "zakrmení aby bylo ticho" taky občas používáme, když už se schyluje k velké hádce. I metoda "navigátor" funguje (u nejstaršiho syna) a ještě mají za úkol kontrolovat značky s výškou průjezdu nebo povolenými rychlostmi a zapnutí bezpečnostních pásů. A jsou na mě opravdu "psi" a musím poslouchat. JInak to zopakují několikrát."Tati tady je 70 a ty jedeš 90".

No, každej je jinej, každý dítě taky, ale musí si to "sednout" jinak to je trápení pro všechny. Hlavně "smrady" zabavit. Způsobů je nepřeberně a hlavní je tajemno+vlastní důležitost dítěte+řešení něčeho co je veledůležité+odměna.. Funguje to, vyzkoušeno.
:)

My predovsetkym vyuzivame zabehnuty rezim nasich deti. Na jesen sme absolvovali skoro mesacnu a 4,5 tis. km dlhu poznavaciu jazdu po Taliansku resp. Sardinii a aj s deckami 3 a 1 rocnym to bolo super.:^ a to boli jazdy aj 5-6 hodinove. Na cestu vyrazame obvykle podvecer, decka najedene, vycurane, umyte+- a sedacky nastavene do polohy spanok do hodiny je v aute zarucene ticho. Tahame tak do polnoci - do jednej, potom decka len prelozime a spime vsetci do rana. Takisto poobedny spanok sa da takto vyuzit. Ked ideme cez den, tak si niekedy prelozim maleho sedacku dopredu na spolujazdcove sedadlo (nepacilo sa to len Chorvatskume colnikovi, len mi stekol, ze decka maju byt vzadu, ja ze iste sefe a ficalo sa dalej), Maleho pasujem za hlavneho navigatora a ze musi Ocinkovi pomahat pri jazde a kecame o vsetkom moznom co zbadame. Kedze sme akurat vo faze A PRECO??? tak to vydrzim tak max 2-3 hodiny potom nastupuje rozpravka (audio) na video bol zatial velmi maly, ale tento rok uz asi aj to pride. Ked je uz velmi zle:v nastupuju ryzove chlebicky, grahamove tycinky a podobne blbinky, ktore si obaja chrumu a je ticho. Inak funguju vsetky mozne hracky, knizky, obrazky atd. Napriek tomu niekedy nepomoze nic len spontanna zmena trasy a planu, coz nam vobec problem nerobi, lebo plan mame vzdy len velmi hrubo orientacny. Hlavne aby bola pohoda. Prajem vsetko dobre a vela radosti z !y

Na delší cesty se nám osvědčilo vyrazit brzo ráno. Děti vydrží spát za jízdy pár hodin. A na zpáteční cestě z dovolené jsou tak unavené, že spí celý den. Další osvědčenou metodou je koupit jim po cestě drobnou hračku, vydrží si s ní hrát několik hodin.

To bylo poděkování a teď jsem chtěl vznést první otázku a to : Jak smysluplně zabavit prcky cestou . Pozorování aut , kamionů , kraviče a podobně nám vydrží max 30 min a pak se začnou nudit . Na filmi jim to taky moc dlouho nevydrží tak nevím co zkusit , aby jsme s ženou cestou nezešedivěli . Jinak si vyhrajou spolu , ale cestování na delší cesty jim moc nejde . Zatím jsme jeli tak 1,5 hod a už toho bylo dost takoví to čůrat , bumbat , kakat ... prostě asi klasika u každého děcka . Tak díky za podmětné rady Jarda