Dostal jsem takový nápad a očuchal jsem pár zaplombovaných lahví v kleci u OBI. Hladinu jsem našel cca 3 cm nad svárem, který je zhruba v polovině, takže je to asi cajk. Ta moje s necelými 9-ti kg má hladinu těsně pod ním. Okometricky je hladina v plné lahvi (10 kg) méně než ve 3/4 výšky, spíš bych řekl ke 2/3. Zaleží samozřejmě jak kdo vnímá tvar plněného prostoru. Co hovoří jasně, je váha. Pro mě je stěžejní, že když měřím zvenku, tak plná je kousek nad polovinou a potom odhadnu zbytek s přesností řekněme na čtvrtiny. Pokud budu chtít větší přesnost, tak ji vyndám a zvážím.
Díky za odpověď.

Aby byla zaručena bezpečnost při vyšší teplotě,tak se láhve i BP nádrž aut plní na 80%.
Láhev ve které je 9 kg je naplněna do 3/4 a měřák podle toho i tak ukazuje.

Ahoj, navážu na toto téma, protože původní otázka zůstala nezodpovězena.
Na základě tipu z tohoto fóra jsem si pořídil přikládací měřák hladiny PB Rothenbenger, který funguje výrazně lépe než tužka Dometic (a stojí výrazně méně než měřák od Trumy). Hladinu tedy najdu (snad) spolehlivě i při opakovaných měřeních. Co mě ale zarazilo, že velmi málo použité lahve jsem našel hladinu až cca v polovině. Lahev jsem vážil a má necelých 23 kg, 14 kg by měla mít prázdná, takže to vychází na téměř 9 kg PB. Čekal bych, že ta hladina bude trochu výš. Lahev je úplně klasická od benzínky, myslím že má logo Primagas.

Perfektní, ale nepoužiju tuto metodu, zvlášť když v současné době jsou snažší metody.
Možná, že jsem nebyl správně pochopen.
Na trhu je zařízení typu Truma Level Check od americké výrobce MOPEKA. Princip měření stejný, ale za poloviční cenu, pokud by to někoho zajímalo. (kupoval jsem v akci za 59 EUR).
Jejich "krabička" se umístí na dno plynové láhve, má silné 2 magnety a plochu na zvýšení kontaktu MOPEKY s láhví. Krabička ma vlastní SW, baterii a logiku. Výstup = kolik je v láhvi plynu přenáši na chytré telefony (iOS, Android) a také i současně na displej, který je uvnitř obytka , třeba na zdi bezkabelovým přenosem.
A merit věci:
v nastavení (konfigurace pomocí chytrého telefonu) jsou "standartní velikosti láhví 6,11, 20 a něco a 40 a něco kg. Další volba je, pokud jsou láhve naplněné jinou hmotností (Propanem, LPG..) tak pro správné měříní se zadává vzdálenost od dna láhve po okraj naplněné láhve a sw sám přepočítává kolik je během provozu ještě v láhvi plynu. A ta požadovaná hodnata je VÝŠKA v CM.

Zatím jen mohu říci, že to funguje spolehlivě a měří velice přesně. Další zpřesnění měření je v tom, že budu vědět onu výšku v cm při naplněné láhvi ocelové české , tak samo i ALUGAS (který se také u nás plní obvykle jen na 10 kg). V zimě je každých 100g plynu dobrých a hlavně je dobré vědět správnou hodnotu, proto si taková zařízení kupujeme...
Mít měřící tužku nebo někho znát v okolí kdo ji má půjčim si ji a změřím si sám výšku hladiny a centimetrem změřím kolik cm do má ke dnu láhve. A hotovo.

Ahoj. Výška hladiny kapalné části PB - i když mne vždy zajímala přednostně hmotnost (dříve váha) zbytku PB, na to mám v karavanu digitální váhu na zavazadla do 50 kg, nevýhoda je zde ta, že musím láhev vyndat z karavanu a pak ji tam zase namontovat a to se každému nechce. Tak se tedy podíváme, jak na zjištění výšky hladiny jakžtakž přesným způsobem, asi tak přesným, jak poskytují různé přístroje s cenou v řádu ne sto, ale častěji tisíc. Jedinou nevýhodou je, že láhev by měla být trochu chladná, (ráno) ne rozpálená od slunce.
Přístroj, kterým lze zjistit výšku hladiny, tak používám k zapalování plynu v karavanu. Je to zapalovač s vlastní zásobou propanu a po stisknutí spouště z miniaturního hořáčku hoří asi desetimilimetrový téměř bezbarvý, až mírně modrý plamínek. Pokud nyní zavřu plynový ventil na láhvi (pro jistotu) a nejsem neustále dotazován ostatními karavanisty, jestli mi někde neuchází plyn, že je okolo stále smrad z markaptanu, aromatického uhlovodíku, kterého se nyní přidává daleko větší množství do všech topných plynů, i do zemního plynu, a jeho aroma je příšerný smrad, tak se nemůže nic stát. Nyní zažehnu miniaturní plamínek a přejíždím svisle po láhvi asi 15 sekund, (ne tři hodiny), výsledkem je, že tam, kde je kapalná frakce, tak se povrch nepatrně orosí, tak, jako brýle, když si nasadím roušku a povrch se přestane lesknout, kdežto tam, kde je plynná frakce, tam se třímilimetrový plíšek oteplí nad rosný bod a k orosení (zmatnění) povrchu nedojde. Teď si ale musíme rychle zapamatovat, kde to rozhraní bylo, protože to po několika sekundách zmizí, orosení se vypaří.
Toto jsem po používal při své praxi chladírenského mechanika při spojování Cu potrubí s přístroji a komponenty stříbrnou pájkou, tak jsem autogenem PB + O2 "polechtal" PB láhev plamenem a hned jsem věděl, kolik tam toho PB mám, protože tlak odpovídá rovnovážnému stavu kapalina - pára a je závislý na teplotě kapalné části a z toho nelze zjistit, kolik toho tam je. Komu se to nezdá, tak ať tento způsob, založený na rozdílném měrném teple kapaliny a plynu, nepoužívá. Ohřát se dá rozhraní kapalina - pára hadříkem, namočeným ve velmi horké vodě a pak zkoušet prstem - kde je to okamžitě studené, tam je kapalina, protože ta okamžitě toto teplo "zežere" (po Hanácke).
Čáo, Pepa

Skoda, ze mi stale chybi ta vyska v cm.
Problematika 10kg v lahvi je trvalka pokud nemas vlastni lahev a navic jeste nekde kde plni, maji ochotu naplnit na 11kg. To nakonec ma Mopeka vyresene.

Pan Doskočil,jako vždy vyčerpávající odpověď,dlouho jste tu nebyl,odborné rady chyběly.

Ahoj. Na každé tlakové láhvi na zkapalněné topné plyny je na límci, kromě provedených tlakových zkoušek, uvedeno, kolik je možné jednotlivých plynů plnit. Jsou tam samostatně uvedeny jak propan, tak i butan a i směs PB. Z těchto údajů vyplývá, že bezpečnostní parní prostor (rozuměj páry těchto kapalných uhlovodíků, ne pára vody) je dodržen i při plnění 11 kg. Praxi plnění 11 kg plnírnami si pamatuji v první polovině 70. let min. století, kdy věrchuška povolila jakýstakýs rozvoj vaření plynem v domácnostech i na venkově a jak jinak, než PB, a plněním na jedenáct kg PB se kompenzoval v té době nedostatek ocelových tlakových lahví o objemu 26 l (dm3) na 10 kg (11kg) PB. Takže 11 kg do "desítky" spolehlivě vleze. Koficient přepočtu kg na l (dm3) je 1,8, tzn., že 10 kg PB = 18 dm3, 11 kg = 19,8 dm3, zbývá tedy 6,2 dm3 parního prostoru na roztahující se kapalinu v důsledku zahřátí i červenci na slunci. Stávalo se, že někdo tuto skutečnost nevěděl, naplnil láhev "až po tylec" zde pak, v případě absence ochranného parního prostoru vzniká tlak, a sice co 1°C, tak 12 barů. A to byly ty exploze tlakových lahví v obytkách. Naštěstí už o těchto událostech není slyšet. Čáo, Pepa

Kolegové, kdo zná kolik centimetrů je od dna kovové české láhve (klasická láhev s límcem) do horní části hladiny naplněné láhve s propanem (i třeba LPG) ?.
Nebo byl by někdo ochoten , kdo má měřící tužku např. Truma změřit v jaké výšce se nachází hladina naplněné láhve 10kg propanu (i třeba LPG) a od této hladiny změřit kolik centimetrů je do úrovně dna láhve ? (ale ne do úrovně podstavy láhve).
Proč tento údaj ?
Zkouším měřící systém od MOPEKA. V nastavení jsou předdefinované hodnoty v kg a to např. 11kg (není 10 kg).Tato hmotnost se do českých láhví obvykle neplní, ikdyž po konzultaci s plnírnou jsou firmy, které do vlastních kovovývh láhví naplní i 11 kg propanu, jelikož to není v rozporu s bezpečností.
Druhá možnost nastavení MOPEKA je, že uvedete výšku hladiny v cm v láhvi a systém podle toho přesně pracuje.
Co je známo:
-plnění jen propanem je možné na 11 kg, , ale všechny kovové láhve se plní z obchodního hlediska na 10 kg,
-procentuální naplnění kovových láhví se rozchází u dodavatelů s hodnatami 80-85% obsahu láhve...

Děkuji za info třeba do SZ nebo konstruktivní diskuzi k tomuto tématu.