věnováno Haskymu
protože se na to první zeptal

[u]články dělíme podle pouzdra na:[/u]

Prizmatické (velké krabicové články typu Winston, Calb, Sinopoly, Vina, ZG a další)
Cylindrické (malé válcové články 18650 nebo 26650)
Sáčkové (pytlíkové podobné balení jako LIpol články např NPB )

[u]články Prizmatické[/u] (krabicové)
Pro nás nejvhodnější a nejpoužívanější.
Vyrábí se v kapacitách 20-1000Ah na článek, my běžně používáme 100-400Ah články.

výhody
- odolné pouzdro (plast, Alu svařenec nebo výlisek)
- jednoduché balancování
- lze sestavit pack podle prostoru v autě
- dlouhá životnost (uvádí se 15 a více let)
nevýhody
- není vhodné pokládat naležato (může dojít ke sklepávání elektrolytu z desek)

[u]články Cylindrické[/u] (válečky)
standartně se vyrábí dvě kapacity: 1100mAh a 3000mAh - značí se 18650 a nebo 26650 (18 je průměr a 650 délka článku v mm)

výhody
- lze vyrobit pack prostorově jakýkoli (např. velmi plochý pack o libovolné kapacitě)
- články mohou být v libovolné poloze
nevýhody
- obtížné balancování mnoha paralelně spojených článků
- nemožnost tahat z článků velké proudy aniž by se rozjížděly
- výrazně kratší životnost než u prizmatických článků (odhaduji 5-6 let)

[u]články Sáčkové[/u] (pytlíky)
standartně se vyrábí kapacity od 40 do 100Ah

výhody
- lze vyrobit pack prostorově jakýkoli (např. velmi plochý pack o libovolné kapacitě)
- články mohou být v libovolné poloze
nevýhody
- obtížné balancování více paralelně spojených článků
- malá mechanická odolnost
- nutná výroba schránky pro články
- nemožnost tahat z článků velké proudy aniž by se rozjížděly
- řádově kratší životnost než u prizmatických článků (odhaduji 5-8 let)

[u]Využití v karavanu:[/u]

Nejběžnější jsou

[u]články Prizmatické:[/u]

Vydrží nejvíc, dobře se balancují (máme na každý článek vlastní kanál BMS, nebo samostatný balanční modul)
snesou veliké proudy a vůbec jsou asi nejodolnější i hrubšímu zacházení (přebití,hluboké vybití a provoz v mrazu).

Co je pro nás zcela zásadní;
články lze naformátovat.
Formátování článků je jako když zabíháme motor: učíme desky pracovat v plné ploše aktivní hmoty.
Některé typy akumulátorů např. NiCd, NiMh a další jsme z původních 1700mAh po formátování dostali až na 2200mAh. Články zvládaly proudy přes 100A a měly životnost 10let např v Aku nářadí. To už byl velmi výrazný
posun proti 3-5letům bez formátování a proudy 50-70A už byly na hranici jejich možností.
U Lithia tak silný posun není, ale:
- články drží kapacitu o řád líp
- články se tak razantně nerozjíždí při velikých proudech a nebo při hlubokém vybití
- jak to bude se životností ukáže čas, ale domnívám se, že to životnost určitě prodlouží.
[u]Pozor[/u]: nezaměňovat s inicializačním nabitím.
To je první nabití článků na plnou kapacitu a dělá se nabíječkou 3,6V pro jeden článek. Většina firem udělá pouze
inicializaci (pokud vůbec) a články pospojuje. Pack samozřejmě fungovat bude, ale bude se chovat jako syrový,
nezajetý motor. Což je škoda. Protože formátování trvá 50-90 hodin, tak se tím skoro nikdo zabývat nechce.
Pracnost, cena.
My baterie bez formátování vůbec nedodáváme.

Co se článků týče můžeme najít rozdíly v kapacitě.
jeden článek 100Ah má 90Ah skutečně
druhý článek 100Ah má 102Ah skutečně
třetí článek 100Ah má 115Ah skutečně
jak je to možné?
jde o schopnost výrobce bez poškození slisovat pasy s chemií do co nejlepšího prostoru. Článek se po aktivaci
"nafoukne, nabobtná" vyplní vnitřní prostor pod určitým tlakem. Samozřejmě si nesmí zdeformovat krabici.
Nicméně i z toho lze částečně dovodit solidnost výrobce. Kdo deklaruje kapacitu o 10% vyšší než je skutečná, tak
tam už zdvihám obočí.

Výhody prizmatických článků:
Můžeme z nich tahat "prasečí proudy" (klimatizace za jízdy i v klidu, Espresso kafostroj, Mikrowelle, pečící trouba
nebo remoska, dobíjení e-kol,....).
Příklad:
[u]pustit klimatizaci za jízdy i za klidu[/u] - můžu si alternátorem krmit klimu a případný deficit doplní baterka. Pokud
potřebuju při stání nadivoko večer vychladit interiér - můžu si pustit na dvě hodiny klimu (baterka to v pohodě
vydrží). Druhý den dobiju altíkem nebo solárama co se dá. Třetí (čtvrtý,pátý) den už přijde na řadu nabíječka nebo se ochladí,....
[u]Pobyt v zimě:[/u] pokud jsem lyžař a chci být 3-7 dní na sjezdovce - můžu si vzít elektriku na celou dobu pobytu
s sebou. Žádná centrála, E-Foy nic,....Centrála hluk, E-Foy ochabne článek na 50% po 1000 hodinách o ceně ani nemluvě,...Se solárama nepočítám. Krom toho na léto soláry vesměs nepotřebuju a v zimě nic nedají. Tudíž
peníze uspořené za Fotovoltaiku můžu dát do Lithia,...

[u]články Cylindrické[/u]

v poslední době se vyrojily nabídky LiFePo bateriových packů (vypadají jako klasická baterka) ale jsou to baterie
složené ze 132 (100Ah) až 264 (200Ah) malých 3Ah válečků.
Pro jednoduchost si rozebereme 150Ah baterii:
jeden řádek je 50*3Ah článků čili 50P (paralelně) protože jsou vždy čtyři řady v sérii 4x3,6V=14,4V tak celý pack
označujeme 4S50P (čtyři paralelně, padesát sériově). Např. 100Ah baterka bude 4S33P, 200Ah bude 4S66P.
Co je problém?
1) paralelní řazení článků - obrovská řada paralelně řazených článků se dřív nebo později rozjede.
2) nemožnost tahat z malých článků velké proudy (např 100A na klimu,kafostroj,mikrowelle..)
3) díky konstrukci jako takové nejsou osazeny dostatečně výkonné BMSky, aby ubrzdily velké nabíjecí proudy (30 a více A). Do 100Ah prizmatické baterie 30A bez obav pošlu, do cylindrické se bojím poslat 20A. Čím větší proudy - tím větší rozjezd článků a tím kratší životnost celého packu.
4) v případě rázově větší spotřeby - dochází k nerovnoměrnému ohřevu článků, díky jejich rozdílnému vnitřnímu
odporu a opět: k rozjezdu paralelních článků
5) když se podíváme na baterie do elektrokol (LiIon 10S4P) tak životnost packů je okolo 5ti let.

Proč?
1) články nikdo neformátuje,rovnou se sbodují (není účel životnost, ale prodejnost)
2) články zůstávají trvale nabité bez možnosti si přetlak "odfouknout"
3) subminiaturní BMSka neubrzdí přetlak dříve nabitých článků, ten tam pak zůstává neúměrně dlouhou dobu a
zkracuje životnost celého packu
4) lidi na zimu uloží kolo nenabité (zjara je po baterce)
5) lidi uloží kolo plně nabité (baterka si "neodfoukne" přetlak a ztrácí kapacitu,...)

Ale: pokud mám jednoduchou nenáročnou vestavbu (VW T4/5/6, Transit, Ducato, apod, jezdím v létě na kole
(elektrokole), v zimě na hory lyžovat a mám jen bufík a kompresorovou lednici, je cylindrická baterie levnější
alternativa (i když s ohledem na životnost ?) Protože mám kapacitu na provoz na několik dní při pobytu na divoko.

Příklad: mám vestavbu VW T5 kompresorová lednice 50l a dvě E-kola. Můžu použít cylindrickou baterii 200Ah.
Kolo na jedno nabití je cca 40-50Ah. Tzn. dvě nabití kola jsou 80-100Ah. Lednice má cca 50W při spotřebě 8h
denně (třetinu času běží kompresor).což je cca 3,8A*8h = cca 30Ah.
Součet:
jestliže jedu z domova s nabitýma kolama můžu je 2x vybít a kompresor k tomu pojede pojede 3dny. Světla, NB a nabíjení MT nepočítám, to jsou mini odběry do 15Ah.
Takže osadit 100Ah cylindrickou baterku je pro opravdu skromnou posádku (jen bufík nebo lednice na 2, max 3
dny).

[u]články pytlíkové[/u]

těmi se nebudeme cíleně zabývat, protože jejich masové rozšíření nepředpokládám.
pro speciální aplikace z těchto článků mě kontaktujte, nebo přijeďte k nám

příště si povíme něco o BMSkách

Ahoj.Tak ti děkuji za super elaborát.

Čau Karle, měl bych jednu kontrolní otázku, co se děje s LIFEPO když ji necháš delší dobu (měsíc a víc) vybitou. Olovo sulfatuje a Lifepo? Dík za osvětu.

Čau Slávo, lithium nemá téměř žádný samovybíjení a nesulfatuje. Jako elektrolyt je tam kyselina fosforečná a ta má jiný vlastnosti. Ale zase ho nesmíš "přetlakovávat" to mu snižuje životnost velice významně. Což olovu tak moc nevadí konzervujeme 13,8V úplně běžně.

Dík za odpověď, to co píšeš tak nějak vím nebo tuším, spíš mně zajima co se stane s lifepo baterkou když ji prostě necháš delší dobu vybitou, jestli a jak hodně ji to škodí a co se vevnitř v tý baterce děje.

čau Slávo,
vybitá baterka začne rozkládat kyselinu fosforečnou a kyslík začne oxidovat se železem. Baterka tzv. "změkne". Pobyt ve vybitým stavu nesnáší žádná baterka. Ty se nemáš dostat pod cca 12V. V už 11V je blbejch a při 10V už desky začínají tvrdě oxidovat. Celá řada debilů uvádí vybití až 2V na článek, to je typická internetová idiocie. Bohužel net je dneska totální žumpa. A proto si v dalším příspěvku povíme něco o BMSkách.

BMSky jejich vývoj,funkce,parametry,...

věnováno Milošovi (GARDA)

BMS zkráceně Balancing Monitoring System je celá řada systémů s různými vlastnostmi, ale hlavní pro nás je ochrana a omezení článků proti přebití.
Když to tu začínalo, tak jediné dostupné systémy byly z číny a ty byly tragicky slabé. Byly to systémy SBM https://www.ev-po...tml?cur=2s
S balančními proudy okolo 20-60mA. To by stačilo tak na malý cylindrický články. Mělo to polem řízené tranzistory co spínaly koncových 60A a řadu supr maličkých stabilizátorů který měly "ubrzdit" rozjíždějící se články.
Co tomu předcházelo:
firma Winston začala vyrábět "packy" bez jakýkoliv elektroniky a nabízet je automotívu. První kdo na to dojel byli Amíci když si ty baterky (kvůli váze) namontovali do sněžnejch skůtrů. Samozřejmě promrzlý nebalancovaný a teplotně nechráněný baterky vychcípaly hned první zimu. To byl první velkej průser.
Výrobci pochopili že takhle ne,...(baterky jsou v nabídce pořád, jen nevím jestli stále bez elektroniky nebo s). Pamatuju si na jednoho renomovanýho prodejce, který je s velkou slávou montoval pod sedačky dodávek naležato,.....(samozřejmě jako první může docházet ke sklepávání elektrolytu z desek a degradaci baterek)
To byly pionýrský doby, kdy jsme se všichni prokusovali systémem pokus-omyl.
No a tehdy začalo být jasný, že "rozjíždění" baterek nejde dál podceňovat nebo ignorovat. A tak začaly vznikat různý systémy s různými vlastnostmi i výkony.
Protože se všechno odvíjelo primárně od baráčnických systémů, tak balanční systémy byly pro karavany vesměs nevyhovující.To co se dalo sehnat v číně byly systémy slaboučký (pár desítek mA) a nebo u nás na zakázku dělaný systémy různé složitosti u nichž byla zase vysoká cena. Až desítky tisíc Kč. Ze zcela jednoduchých a nenáročných systémů zpočátku vyhověl např CBM modul s omezovacím výkonem až 1,7A (případně zdvojený, ztrojený). Nevýhodou byla velká tepelná ztráta a nutnost možnosti aktivního chlazení u větších sad.
https://eskutr.cz...v-17a.html
V mezidobí sem firma I4wifi dovezla systém od A123systems s tehdy převratnou Bluetooth komunikací s mobilem kdy systém hlásil výkon solárů i dobíjecí výkon do baterie případně spotřebu. Bohužel jeho slabinou je tragicky malý stabilizátor který stěží "ubrzdí" 0,5A. Při delším provozu (více jak 10 minut) dochází k brutálnímu ohřevu (přes 85°C) a vnitřní hlídání má až na 130°C. To už je pro trvalý provoz moc. Samozřejmě pokud s tím někdo balancuje 50-90Ah články tak to ještě "ubrzdí", ale pokud to někdo posadí na 200-300Ah článek tak už to tragicky nestíhá.
https://eskutr.cz...modul.html
stabilizátor je ten největší černý čtvereček o rozměru cca 12x12mm (co asi uchladí u 300Ah článku ????)
Je třeba si říct že 200Ah Winston dokážu 2kW měničem rozhodit tak, že balanční proudy při nabíjení přes 14,25V běžně lezly přes 2,5A !!! Baterkám se nestane nic, ale proč je mám šroubovat přes 14,7V když mám výkonnou 50A nabíječku? Tohle musí BMSka ubrzdit !!!
A proto jsme si udělali vlastní systém, který umí až 20A. Dnes máme ve vývoji už 6.generaci řízenou Epromkou a plně programovatelnou. Ale cena bohužel samozřejmě odráží možnosti ta je v rozmezí od 3.000 do 15.000,- Bohužel.
Proto na různé systémy a výkony používáme různé systémy.
To je třeba jeden z důvodů, proč baterky stavíme zásadně na zakázku a na míru každému majiteli samostatně.

Tak.
Dnešní systémy jsou různě výkonné i různě složité
např:
https://eskutr.cz...-balancery
pitvat jednotlivé systémy zde nebudeme, to bych Vás myslím 100% zadřel
Prostě pro nás platí že: čím větší články, tím výkonnější balancér potřebujeme.
Další důležitá věc jsou proudy jaké z baterie budeme tahat: čím větší proudy z baterek taháme, tím víc se články "rozjedou". Poznáme hlavně na konci kapacity (když už nemůžou) a při konci nabíjení (jeden článek už je na 100% další dva na 96% a čtvrtej na 92%). A tam to má balancér co nejrychleji a nejpřesněji dorovnat.
[u]Proto:[/u] všimněte si že výrobci cylindrických packů udávají vybíjecí proud tragických 30A.
Páč když se ty články rozjedou nikdo už je neurovná (nikdo nebalancuje 20článků paralelně jednoduchým způsobem). A když se podíváte dovnitř na velikost té BMSky tak to ledacos napoví,....

[u]Podpěťová a přepěťová ochrana[/u]

Podpěťová ochrana je nezbytná, protože jediný hluboký vybití u Lithia bývá většinou jeho poslední.
Ochrana může být součástí BMS a nebo může být samostatná. Já používám ochranu samostatnou s více stavitelnými parametry, stejně jako BMSku s vlastnoručně definovaným nastavením.
Přepěťová ochrana se používá různě: někdo ano, někdo ne. Opět - systémy jsou různé - většinou se používají jako spínače bezkontaktní polem řízené tranzistory MOSFET.

[u]Ochrana proti mrazu[/u]
Tuto ochranu používá opět někdo ano a někdo ne.

Systém různých ochran na kde co je svým způsobem kontraproduktivní, protože zařízení se stává extrémně složité a pro mě osobně i dost často nespolehlivé.
Prostě: přetechnizovanej sráč.
Všichni známe z automotívu: desettisíc konektorů a jeden z nich zoxiduje.
Výsledek?
Auto se zastaví a je na odtah. Normálně už nikdo nic nespraví.
U jednoduchýho systému jsem schopen po telefonu vést majiteli ruce a závadu (minimálně dočasně) opravit,....

Ochranu proti mrazu a přepětí řeším alarmem a BMSkou.
Při přepětí: BMSka začne mohutně "upouštět páru" a alarm začne řvát.
Při nabíjení za mrazu: Jakmile se baterka ohřeje, BMS vnitřní přetlak "upustí" a alarm začne řvát.
Jsem spíš zastáncem, že "v jednoduchosti je krása" a "co tam není, se nemůže pokazit"

Lidi elektrikou nepolíbení samozřejmě můžou mít blbu-vzdorný systém za cenu výrazně vyšší, ale když si někdo kdo dosud používal tlačítkový mobil pro důchodce - koupí Smartphone taky se musí naučit s tím zacházet.
Jinak to nejde. A u karavaningu a lithia to platí taktéž.
Ale nebojte se, nejni to nic složitýho.

Tak.
Teď FV (fotovoltaika)
Mám auto na střeše soláry a ty pořád dobíjí. I za mrazu.
Např Victron má ve svých regulátorech termistor, kterej při poklesu teploty regulátoru pod 5°C nabíjení ukončí.
Nabíječka ovšem tento systém nemá. Lze doplnit systém externí nebo nedávat nic a v mrazech nebýt připojen. Ono i tak to není tak hrozný - protože nabíječka je v konzervaci (většinou na 13,5V a ani se nerozjede).

[u]Jak to dělám já:[/u]
Než vyjedu - pustím si topení; stejně musím napustit vodu a mrazovka nejde zavřít při teplotě pod +7°C. Takže baterka se před odjezdem ovlaží. Okolo baterky většinou vedu hadici s rozfukem, aby teplota na baterky šla efektivně. V případě potřeby mám u baterky malý teploměr s termostatickým ventilátorem aby zas baterce nebylo moc vedro (zatím jsem ho nepoužil, nebylo třeba).
Pokud přijedu domů, dám baterky na nabíječku (auto je vyhřáté) a např další den ráno vypnu (baterky jsou na 100% nabité).
Jako signalizaci používám jednoduchý alarm a na "měření hladiny energie v baterce" měřič kapacity. Vše ovládám přes Bluetooth a do auta ani nemusím lézt.
Navíc: málokdy je auto promrzlé tak, že v něm je např -10°C. Já se u svýho auta nedostal nikdy pod -5°C. A zavlažit baterku jsem dokázal do 10 minut. A deset minut topení před odjezdem nikoho nezabije, stejně neposadí posádku do totálně vymrzlýho auta.

Závěr:
pokud použiju správný, byť jednoduchý a relativně levný systém, v podstatě se nemám čeho bát. Zničit baterky zas tak jednoduchý není a pokud používám selský rozum, není důvod, aby mi baterky zařvaly,....
Samozřejmě opět platí, že baterky formované vydrží víc než jen baterky najeté inicializačním nabíjením.
Ale to už jsem tu psal,....
- pro obytný auta bych použil z 95% baterky prizmatický (Topení,TV, NB, E-kola, Kafostroj, fén,...)
+ lepší výkony, životnost, balancovatelnost
- cena, montáž nastojato
- pro malý vestavby (VW T4-6,MB Vito pick-upy bych klidně dal i baterky cylindrický (bufík, osvětlení, NB, e-kolo,...) + nižší cena
- nižší životnost

Tož tak.
Výběr je na každém z vás.
Třeba to někomu z Vás pomůže v rozhodování co a jak.
Milošovi bohužel asi moc ne, protože ten už tohle všechno dávno ví,....

ďakujem Ti Karle za Tvoj čas a hlavne ochotu sa podeliť v tomto súhrnom topiku s informáciami pekne pohromade, i keď si asi robíš medvediu službu ,pretože poniektorí ľudia po prečítaní buď rezignuju na lithium a ostanú pri olove,alebo v lepšom pripade,Ťa budú kontaktovať (co je ten lepší pripad).Ja napr. som sa týmto len utvrdil,že dočasne ostávam pri olove,nieže by som nechcel,Ale mam špecifické podmienky,nie som typicky caravanista a to olovo zatiaľ je pre mňa výhodnejšie a dostačujúce .Ale verím ,že raz ten čas nastane......Apropo,zaujímalo by ma Tvoj názor na tie LTW,či Ti bráni priateľský vzťah ich komentovať ?

To že zůstaneš u olova je zcela v pořádku. Akademie slouží pro osvětu lidí co se potřebujou zorientovat v problematice a někteří zjistí že olovo je pro ně OK.
Pro mě je to svým způsobem reklama, logicky. Ale pořád si myslím že ty moje eleboráty jsou někdy někomu k užitku.
To že si dělám medvědí službu - je svým způsobem pravda, ale já na tom vývoji dost usilovně pracuju a zatím mám v elektrice v karavanech pořád kam se posouvat.
To že mě spousta lidí kopíruje, vím. Např. v Neosoláru nechápali příval objednávek když jsme opustili Ctek a začali masivně osazovat Victron. Spousta lidí začala najednou osazovat Victron. A ehjhe, můj systém. A spousta lidí volala Ivanovi Jelínkovi (šéf vývoje) jak si má systém zapojit, že Prokop to má takhle,....Takže to, že budu kopírován mě spíš těší, funguje to a to je OK. Když nebudu mít práci, budu to řešit. Dřív ne. A za 30 let podnikání jsem neměl ani jeden den bez práce. Tak jsem pořád v klidu.
Z LTW znám jen vývojáře a prodejce, ale profesně zásadně nekomentuju práci ostatních firem.
A už teprv ne na netu.
Jinak oni jsou velmi šikovní, jen v některých věcech mám trošičku odlišný názor na některý věci, ale to je myslím normální. Maličká nevýhoda podle mě je, že nejsou karavanisti,...
Jsou to špičkoví elektrikáři a odborníci, ale karavaning je přece jenom dosti specifický odvětví. Tam mám občas nepatrně odlišný názor, ale jinak se spolu ve všem shodujeme.

Jestli to zas někdy nevydržím - tak si napíšeme něco o elektrokolech,...

Ahoj Karle, je to blbej dotaz, když se zeptám, jakej je rozdíl mezi LiFePo4 a LiFeUP?

ahoj Jirko,
LiFeUP (Lithium Iron Ultra Phosphate) se liší dle datasheetů co jsem měl k dispozici hlavně cyklickou odolností.
6000 cyklů by byla opravdu super odolnost. Normální LiFePo uvádí 2000 a více cyklů. Výjímečně opečovávaný baterky vydržely i přes 5000 cyklů (austrálie, farmy).
Ale: jak to bude s rozpadem desek po čase i v době nečinnosti? Nerozsypou se na "sešlost věkem" stejně ? To dneska nikdo neví.
Docela by mě zajímalo, kdo to kdy a jak nasimuloval = papír a internet snese všechno.
Podle mě to může být pravda a nemusí. Stejná "bublina" byla legura z Yttria LiFeYPo4. V tichosti to skončilo, pes po tom něštěk´.
Já v klidu počkám co z toho bude - může to bejt zajímavý a může to ale bejt i takový to typický plácnutí do vody.
Stejně to bylo s legurou CIS u solárů (Cuprum, Indium, Selen). Přidávalo to na monokrystalech cca 15% energie, ale výroba byla natolik drahá a nevýhodná, že k masovýmu rozšíření stejně nedošlo.
Další hit byly olověný baterky LeadCarbon s výztuží záporných desek z uhlíku, taky prozatím nedošly masovýho rozšíření. Výborný parametry z olova mají např. Trojanky, nebo Rollsy a kolik karavanistů je má?
To všechno vždycky hukáže čas.

[u]Když to shrnu:[/u]
je to klasický LiFePo s nějakou přídavnou částí "něčeho" co má zásadně zlepšit vlastnosti (trojnásobná životnost). Není mi jasný kterej karavanista by na 5 letech udělal 2000cyklů.
365 dní * 5 let = 1825 cyklů = prakticky nemožný.
I kdyby baterky nabíjel cca každý 3 dny tak 2000 cyklů mu vydrží 15 let,....
Váha je stejná, ne, že je to lehčí než klasický LiFePo.
A čekat jestli životnost bude trojnásobná než obyčejný Lithium - se mi upřímně moc nechce,.....(že by ty baterky vydržely v tomto provozu 45 let? to už tady na 1000% nebudu,....)
Ale je to jen můj názor a samozřejmě se můžu mejlit.
Errare humanum est !

Díky, tak nějak jsem měl tušení. Jak píšeš (a i empirie nám to říká), papír snese vše a někdy i dost velké hovadiny.

Ahoj Karle,
pořídil jsem solární regulátor Victron Smart MPPT 100/20, můžeš mě prosím poradit jak nastavit regulátor na hodnoty vhodné pro LifePo4 baterii ? Při nastavení na LiFePo se nabíjecí napětí absorční nastaví na 14,2V a udržovací na 13,2V - to bude asi v pohodě, ale nevím jak na "odpojení zátěže při nízkém napětí" kde je na výběr 11,2V nebo 11,8 nebo algoritmus BaterryLife a "Opětovné připojení zátěže při nízkém napětí" na výběr 13,1V nebo 14V nebo algotitmus BatteryLife. Baterii mám od LTW 60Ah.
Děkuji, Ondra

Regulátor nikdy nepoužívám jako podpěťovou ochranu.
Montuju většinou vlastní podpěťovky. Nastavení dělám dle velikosti baterky a typu spotřeby.

Jak se k LiFePo baterkám a BMS ala Karel Prokop dostanu?

Na důchod si stavím obytnou T6 (s SCA zvedací střechou, ledničou, nezávislým topením, solárem a LiFePo baterkou). A jelikož elektřině moc nerozumím tak bych potřeboval řešení na klíč od odborníka

ahoj všem, řeší se tady všechno možné kolem baterií a mám teda konkrétní dotaz k tématu a doufám, že mě poradíte. Pořídil jsem si lifepo baterii liontron 200W a při připojení BMS k telefonu ji můj telefon nevidí. mám xiaomi a tak bych rád věděl, proč se tak děje a případně jestli dostanu radu na prověřené telefony. možná se ptám blbě nebo ve špatném vláknu. stejně tak jsem při zkoušení připojení neuspěl se starším samsungem. naopak huawei telefon i tablet ok a zrovna tak nějaký nevímjménotelefon v pohodě díky

Teď jsem zprovoznil lifepo baterku 150 liotron a s Xiaomi Redmi Note 10S funguje bez problému. Zkus aplikaci znova nainstalovat.

Ahoj, u naší Lifepo4 od Solarfam musím mít vždy zapnutou GPSku v telefonu jinak aplikace nefunguje správně a baterku nenajde .

díky moc, už je to ok!

Ahoj vsem, taky jsem poridil Liontron a taky ( viz. predchozi zpravy ) mam problem s pripojenim na Xiaomi ( Redmi 6 ). Vsechny tipy z tohoto vlakna ( restart, preinstalace, restart GPS a bluetooth ) jsem zkusil, bez uspechu. Bluetooth telefonu baterku vidi, ale v aplikaci Liontronu se nezobrazi. Na jinem android zarizeni je to OK. Nema prosim nekdo nejaky dalsi tip nebo zkusenost ?